Aby bílá byla bílá aneb vyvážení bílé

5. června 2007 v 19:15 | T(h)om |  Fotografování
Při práci s kinofilmovými fotoaparáty se vám to už možná stalo. Snímky z bytu či jiného interiéru měly do očí bijící barevný nádech - většinou do žluta. Důvod je prostý: Tradiční kinofilm je vyráběn pro venkovní osvětlení a neumí reagovat na změnu jeho chromatičnosti - neumí vyvážit bílou.
Třebaže to díky přizpůsobivosti lidského mozku většinou ani nepostřehneme, každý druh světla má jinou barvu (chromatičnost). Ať už si vezmeme si list bílého papíru ven, pod lampičku na stole nebo do kanceláře osvětlené podlouhlými zářivkami, bude se nám jevit stále bílý. Náš mozek si prostě vnímání barev upraví. Tohle ale klasický film nedokáže a tím na digitální fotografii ztrácí další spoustu cenných bodů. Barva světelného zdroje se na slunci či pod žárovkou podstatně liší a funkce vyvážení bílé se nám stará o to, aby fotoaparát vnímal barevnost scény podobně jako to dělá mozek. I když možná vlastníte starší model kde v menu budete nastavení této hodnoty marně hledat vězte, že minimálně automatické vyvažování bílé tam je. Většina fotoaparátů však mimo automatiky tohoto režimu obsahuje i předvolby optimalizované pro dané světelné podmínky. Typicky je to zamračená obloha (symbol mráčku), žárovka (symbol žárovky), zářivka (různé symboly) a denní světlo (symbol sluníčka), i když v posledním případě je klidně možné se spolehnout na automatiku. Některé fotoaparáty navíc disponují i předvolbou pro použití blesku nebo dalšími možnostmi. Funkce vyvážení bílé je v menu přístroje označována buď zkratkou WB, případně celým anglickým dvouslovím White Balance. Nejprofesionálnějším řešením je ovšem fotit do formátu RAW a výslednou barevnost nastavit až v počítači. Máte-li obavy že tuto operaci nezvládnete podle potřeby, můžete si u některých lepších modelů zvolit záznam do RAWu se současnou kopií v JPG, takže jste jištění v obou případech. Pokud váš fotoaparát o RAWu neví ani z doslechu je tu ještě naděje, že bude umět úroveň bílé nakalibrovat. Stačí zvolit přístup k funkci, namířit objektiv na nějakou jednolitou bílou plochu (třeba arch bílého papíru) osvětlenou daným světelným zdrojem a stisknout tlačítko OK. Fotoaparát se tak prostředí plně přizpůsobí a vaše snímky budou přirozeně zabarvené.

Hodnota chromatičnosti se udává v Kelvinech (K) a čím je této hodnota nižší, tím chladnější nádech bude obrázek mít, což pochopitelně platí i naopak.

Zde jsou některé příklady nastavení:

Obrázek jsem pořídil z balkonu svého bytu večer při zatažené obloze:

Automatické vyváření bílé

Zataženo:

Žárovka:

Zářivka:

Denní světlo:

Pro úplnost ještě přikládám ukázku práce s režimem RAW. Jde o plug-in firmy Olympus pro software Adobe Photoshop, takže se sice nejedná o ukázku typického RAW konvertoru, ale postačí. Hlavní je, že i zde lze upravit nejen chromatičnost, ale třeba i expozici, ostrost či kontrast snímku:

Rozhraní programu pro "vyvolání" souboru RAW. Druhý posuvník shora slouží k úpravě chromatičnosti. Posunutím doleva by došlo k barevnému posunu do studených odstínů, doprava naopak do teplých