Motivové režimy a možnosti nastavení expozice

5. června 2007 v 18:34 | T(h)om |  Fotografování
I když by se mohlo zdát, že jakákoliv funkce s označením "automatická" je technicky nejlepší není to vždycky pravda. Dnes si vysvětlíme kdy je lepší použít poloautomatický nebo dokonce manuální způsob nastavení. Hned na začátek uklidním všechny sváteční fotografy a méně erudované čtenáře tím, že nepůjde o nic extra složitého. Automatika je zkrátka pouhý software, tedy počítačový program bez jakýchkoliv uměleckých ambicí nebo vědomostech o našich záměrech. Jejím úkolem je zajistit aby fotografování bylo co nejjednodušší a snímky dostatečně exponované. Nešvary automatických režimů se projeví v okamžiku kdy očekáváme něco jiného než "jen" normální fotku nebo za nestandardních podmínek. Jestliže nám nezáleží na umělecké hodnotě snímku jako třeba při momentkách z posezení v restauraci tak je automatika dostatečná. Zvláště pokud sedíme někde ve venkovním hostinci za odpoledního sluníčka. Pokud však máme v plánu pracovat s jasností obrázku nebo hloubkou ostrosti, bez poloautomatických režimů se obejdeme těžko. Pokud se nechceme příliš zatěžovat teorií můžeme využít takzvané "motivové programy". Nejčastěji najdeme v nabídce režimů třeba "Portrét", "Krajina", "Noční portrét", "Západ slunce" a "Sport". Díky těmto režimům se nemusíme rozvzpomínat na pravidla expozice a jednoduše zvolíme požadovaný druh fotografie. Zde je krátký popis uvedených režimů:
Portrét - Fotoaparát použije takové nastavení aby tvář snímané osoby byla díky hloubce ostrosti "odpíchnuta" od pozadí. Laicky řečeno obličej bude ostrý, ale všechno za ním rozostřené. Portrétovaná tvář tak bude na fotografii výraznější a nebude splývat s detaily pozadí
Krajina - Při fotografování krajiny potřebujeme docílit opačného efektu než při portrétování aby bylo ostré popředí i pozadí. Fotoaparát proto zvolí větší zaclonění a delší expoziční čas, což za horších světelných podmínek (třeba zamračené obloze) může vyžadovat umístění přístroje na stativ
Noční portrét - Pokud se chceme zvěčnit například na kopci nad krásně osvětleným městem bude nás zajímat tento režim. Je však třeba použít stativ nebo fotoaparát umístit na pevnou podložku. Při otevření závěrky na nás nejdříve blikne světlo blesku (zde je potřeba počítat s tím, že blesk má omezený dosah) a potom ještě nějakou dobu potrvá než se závěrka zavře kvůli expozici pozadí, takže je nutné upozornit fotografované osoby aby ještě po blesknutí zůstaly chvíli bez hnutí, jinak budou na fotografii rozmazané.
Západ slunce - Budou zvýrazněny teplé tóny a fotka bude působit lépe
Sport - Používá se pro zachycení rychlých dějů, například běžícího sportovce nebo rychle jedoucího auta a proto bude použita co nejkratší doba expozice. I když je tento režim podle názvu určen pro snímání sportovních událostí je někdy dobré si uvědomit, že není ve všech případech ideální.
Motivové režimy sice vyhovují ve spoustě běžných situacích, jenže může nastat případ kdy potřebujeme clonu nebo čas nastavit podle svého a proto jsou u většiny dnešních přístrojů dostupné i poloautomatické režimy nebo dokonce plný manuál. Co to znamená? Základních režimů expozice mezi kterými můžeme volit je pět. 1) Automatika, 2) Program, 3) Priorita času, 4) Priorita clony a 5) Manuál.
Plně automatický režim bývá na voliči nebo v menu přístroje označen zkratkou AUTO a stará se v podstatě o všechno. Sám volí citlivost snímače, zaostřuje, nastavuje expozici. Fotograf v takovém případě neovlivní prakticky nic a tak mu stačí jen cvakat spouští. Nevýhodou je například automatické nastavení citlivosti. Při zvyšování ISO totiž vzniká větší šum a pokud automatika nastaví i dlouhou dobu expozice bude tento neduh dělat potíže. Cestou k nápravě je částečně režim "program" skrývající se pod písmenem P. Clonu a dobu expozice sice pořád řídí automatika, ovšem fotograf může nastavit citlivost a u lepších přístrojů dokonce i manuálně ostřit. Ještě více můžeme ovlivnit v režimu "priorita času" (S) a "priorita clony" (A). S přihlédnutím k režimu "Program" zde můžeme ovlivnit ještě jednu důležitou veličinu - buď délku expozice nebo míru zaclonění objektivu. Druhou hodnotu si přístroj vypočítá a nastaví automaticky. Abychom ovšem měli pod kontrolou úplně všechno je na všech aspoň trochu lepších přístrojích ještě režim "Manuál" (M), kde je automatika v podstatě zcela opomenuta. Všechno se nastavuje ručně a tak můžeme měnit naprosto všechny hodnoty pro pořízení obrázku.

Jak tyto režimy využívat, jak pracovat s hloubkou ostrosti a proč je někdy lepší nespoléhat se na automatiku si řekneme příště.