Jak na panorama

27. prosince 2007 v 22:40 | T(h)om |  Fotografování
Včera, kdy už se mi zdálo, že posedávání doma a přejídání se vánočními dobrotami přesahuje únosnou mez jsem absolvoval výlet na Tři kameny v Jeseníkách. Tři kameny jsou skály na kopci někde mezi Novými Losinami a Přemyslovem, kde se mi povedlo udělat několik krásných obrázků. Pár z nich jsem použil k vytvoření panoramatické fotografie a napadlo mě, že to je výborné téma pro další článek do rubriky "Fotografování", takže jdeme na to.
Určitě jste někdy stáli nad nějakou překrásnou scenérií a litovali, že s sebou nemáte širokoúhlý objektiv, případně předsádku. Možná jste pak doma v knížce či magazínu narazili na panoramatickou fotografii krajiny a říkali si, že podobnou jste mohli udělat kdyby jste věděli jak. Řešení je jednodušší než se zdá. Je ale potřeba vědět jak na to a mít základní znalosti o činnosti, jíž fotografové říkají panorámování. Nuže, co je třeba?

- Digitální fotoaparát - nejlépe s možností plně manuálního nastavení
- Stativ nebo pevná ruka
- Počítač a vhodný software
- Zajímavý výhled a trocha štěstí :)
Spousta lidí si koupí drahý fotoaparát s množstvím funkcí, ale nakonec používají pouze automatiku a tupě mačkají spoušť. Neuvědomují si, že poloautomatické režimy mají své místo stejně jako plný manuál - a právě manuál je pro tvorbu kvalitního panorama téměř nezbytný. Vzpomeňte si na kapitolu o automatickém měření expozice: fotoaparát nastaví vhodnou clonu a čas podle jasových podmínek scény. Při běžném fotografování je to vynikající věc zaručující, že fotografie nebude obsahovat přepaly ani černé fleky. Panorama se však skládá z několika částí - fotografií, a každá z těchto částí má jinou jasovou úroveň. Kdybyste fotografovali snímky určené pro panorámování s automatickým nastavením expozice tak by každý z těchto snímků byl tak rozdílný (jasnější nebo tmavší), že při jejich pozdějším slučování by vznikly příliš ostré "spoje" určující celou práci směrem k tlačítku "delete". Naopak manuál nám zaručí stejnou expozici všech obrázků, které hodláme spojovat a fotografy odhodlané jej nepoužít čeká buď titěrné a často marné dolaďování jasů každého snímku ještě před spojením, případně hořké zklamání nad tím, až budou mazat snímečky pořízené za cenu fyzické námahy, cestování a často i vysokého vstupného na některá místa.
Stativ není nutný za každou cenu, ale vždycky je to s ním lepší. Umožní totiž nejen otáčet fotoaparátem po pevné a neměnné ose, ale též eliminuje případné otřesy a tedy i rozmazání při dlouhých časech.
Že ke slučování digitálních fotografií bude potřeba použít počítač vybavený náležitým programem snad už ani není potřeba nijak více rozvádět.
Jak tedy na to?
Předpokládejme, že už máte místo z nějž budete fotografovat. Je dobré vědět, že je potřeba dávat pozor například na rychle plující mraky nebo pohybující se dav lidí. Tyto a další podobné věci mohou panorámování pěkně zkomplikovat. Postavíte tedy fotoaparát na stativ a zkontrolujete, že snímá tu část scény, kterou chcete zachytit. Teď je potřeba nastavit clonu a čas. Většina přístrojů ukazuje na displeji hodnoty, které vypočítala automatika v závislosti na světelných podmínkách. Na levém a pravém okraji stejně jako uprostřed zamýšleného panorama může být ale jasový graf úplně jiný. Proto zjistěte hodnoty v různých částech scény a manuálně nastavte hodnoty zhruba průměrné. Zaostření proveďte raději taky manuálně, i když při záběrech do dálky to není nezbytné. Jednotlivé snímky fotografujte tak, aby se vždy aspoň čtvrtinou překrývaly. Usnadníte tím softwaru práci a program tak bude moci přesněji spojit obrázky dohromady.
Software:
Kdo to myslí s fotografováním aspoň trochu vážně, ten jistě slyšel o programu Adobe Photoshop. Ve verzích CS už je implementován plug-in umožňující tvorbu panoramat. Najdete jen pod nabídkou Soubor/Automaticky/Sloučení fotografií. Photoshop zvládá tuto činnost docela chvályhodně, rychle, práce s ním je snadná a výhodou je i možnost okamžitých úprav barevnosti nebo retuše některých vad. Na druhou stranu Photoshop není určený primárně pro tvorbu panoramat a zmíněný plug-in nedosahuje takové přesnosti jako programy, které slouží výhradně tomuto účelu. Jedním z nich je PixMaker. Instalační soubor má necelých 6MB a dá se stáhnout prakticky odkudkoliv. Bohužel se nejedná o freeware a tak je třeba se registrovat a za poplatek získat instalační číslo. Žijeme ovšem v době hackerů, cracků a podobných "vymožeností" a proto, aniž bych to zamýšlel jako doporučení, jistě není zásadní problém toto číslo získat i bez registrace zadarmo na různých webech zabývajících se touto uživateli milovanou a vývojáři nenáviděnou činností. Popisovat tady jednotlivé fáze sloučení fotografií v panorama pomocí PixMakeru nebudu. Je to záležitost navýsost primitivní a zvládne ji každý aspoň trošku zkušený jedinec. Jen dodám, že PixMaker - na rozdíl od Photoshopu dokáže z fotografií vytvořit nejen obrázek, ale také spustitelný soubor s příponou EXE, díky kterému si svůj výtvor budete moci prohlížet se vším luxusem a dokonce jej můžete i snadno rozesílat například mailem, protože výsledný soubor nezabere příliš mnoho místa. Tímto tedy "Panorámování zdar!" a na závěr několik praktických ukázek:
Tohle jsou fotografie, ze kterých se výsledné panorama skládá:
Sloučení fotografií v PixMakeru:
Výsledné panorama (lehce upravené ve Photoshopu):