Windows a Linux - první dojmy z Linuxu

13. března 2008 v 13:49 | T(h)om |  Technorubrika
Pokud občas na internetu přečtete nějaký článek o počítačích nebo software a nahlížíte do diskuzí, pak jste pravděpodobně postřehli, že na tomto poli probíhá jakási válka. Připomíná boj Davida s Goliášem, kde Goliáše představuje operační systém Windows společnosti Microsoft a Davidem je opensourceový Linux. Dlouho jsem tyto zdánlivě žabomyší spory přehlížel, ale v poslední době mě důvod svárů začal více zajímat a proto jsem se rozhodl Linux odzkoušet sám. Hned na začátku upozorním všechny rejpálky a linuxové fanatiky, že jsem v tomto směru absolutní laik a mé postřehy jsou proto subjektivní a znalosti o problematice malé. Chci jen popsat své první dojmy a případně přitáhnout pozornost dalších uživatelů, kteří by možná Linux chtěli vyzkoušet také.

Obecně proklamované výhody systémů Linux jsou tyto:
  1. Cena - Linux je zdarma. Různé varianty systému lze zdarma stáhnout prakticky odkudkoliv. Ať už ve formě instalačního CD či tzv. Live CD, které je pro první osahání asi nejlepší. Nemusíte totiž v počítači nic přeinstalovávat. CD prostě vložíte do mechaniky, restartujete počítač a systém se sám nabootuje z cédéčka. Nikde se nic nepřepíše a vy si s Linuxem můžete vyhrát jak chcete. Práce za těchto podmínek je ale pochopitelně velmi pomalá a nelze měnit některé parametry. Samozřejmostí je podpora českého jazyka, takže ani jazykoví analfabeti by neměli mít se základy Linuxu potíže
  2. Bezpečnost - Celosvětově nejpoužívanějším operačním systémem je Microsoft Windows. V ČR běží na 98i% počítačů. Linux tvoří jedno a ostatní systémy druhé ze zbývajících procent. Z pohledu hackerů jde proto o oblast nezajímavou. Vyvinutím viru pro většinový Windows budou mít "lepší" výsledky než kdyby se patlali s trojanem pro jedno procento uživatelů. To je také důvod, proč na Linux přecházejí i některé velké společnosti. Příkladem je třeba Česká Pošta nebo Google. Kde se s Linuxem setkáte nejčastěji, to jsou servery. Na serverech jsou uloženy terabyty dat a jejich poškození viry by v mnoha případech byly pro firmy či IT společnosti likvidační. Svěří-li jejich správu Linuxu riskují mnohem méně
  3. Stabilita - Tady toho moc napsat nemůžu. Obecně se ale tvrdí, že systémy Linux jsou stabilnější než jejich kolegové stvoření pod vedením Billa Gatese.
Vedle výhod jsou tu ovšem i nevýhody. Linux je úplně jiný systém než Windows a proto na něm nerozběhnete programy, které byly stvořeny výhradně pro Windows. To se už ale také pomalu mění. Ke stažení je dostupná aplikace, která spoustu těchto programů spustí. Jste-li tedy zvyklí například upravovat své obrázky ve Photoshopu, v Linuxu se ho už nemusíte vzdát. Další nevýhodou je poněkud složitější správa systému. Windows je určen pro masy, takže veškeré operace v něm jsou co možná nejvíce usnadněny. Linux zatím podobné ambice nemá (jeho zastánci to dokonce berou jako přednost) a tak je zde mnohem složitější například instalace nových programů.
Dávno neplatí, že Linux je jen příkazová řádka. Díky rozhraním KDE či GNOME dnešní systémy ovládáte podobně jako Windows z desktopu, rozbalovacích nabídek či oken. Dlužno dodat, že jde o rozhraní velmi kvalitní, líbivé, s možností nejrůznějších nastavení a troufám si tvrdit, že je mnohem modulárnější než rozhraní ve Windows. Co se týče programů, často se s jejich složitou instalací ani nemusíte potýkat. K dispozici je velké množství nejrůznějších verzí Linuxu a v mnoha balíčcích je už obsažena základní softwarová výbava obsahující internetový prohlížeč (převážně Mozilla), mediální přehrávač (Amarok) či kancelářský balík OpenOffice. Jako vybavení do menší kanceláře tedy bohatě postačí. Pro mluví také to, že licence zdarma se vztahuje i na komerční použití produktu.
Co jsem zkoušel já? Dá se říct, že v rychlosti jsem otestoval čtyři Linuxové systémy. Fedora 7, Ubuntu 7, SUSE 10 a Mandriva 2007. Lze je všechny zdarma stáhnout ze serveru www.stahuj.cz (Utility a ostatní / Operační systémy), ale pokud máte pomalejší připojení počítejte s tím, že to nějakou dobu potrvá. Ubuntu a Fedora mají kolem 700MB (tedy velikost jednoho CD), SUSE něco přes 1GB a Mandriva 2007 je systém na celé DVD, takže ho budete stahovat nejdéle. Já sám jsem Mandrivu stahoval rychlostí cca 512kbps přes 22 hodin. Pokud na to nemáte připojení nebo trpělivost můžete si Mandrivu objednat i dobírkou až do domu.
Fedora 7:
Fedoru jsem vyzkoušel jako první. Naběhla bez problémů, jako ostatní po mě nechtěla žádné ovladače a fungovala tak jak měla. Jen se mi nepovedlo dostat na jiné úložiště v počítači - a to ani po její instalaci na pevný disk. Funkčně mě ale docela zaujala. Chválím i možnost vybrat, který operační systém po startu PC nabootovat (měl jsem instalovaný ještě WinXP). Lze navolit v nastavení Fedory i během spuštění počítače
Ubuntu 7:
Dojmy podobné jako u Fedory. Ubuntu má propracovanější instalaci, jiný vzhled, ale jinak se od Fedory příliš neliší. Neobsahuje OpenOffice ani jiné složitější aplikace. Součástí je ale Mozilla Firefox
SUSE 10:
Tak tohle je už o něčem jiném. SUSE je balík obsahující některé zajímavé aplikace, na pohled je vyloženě krásný a tento dojem umocňuje i spousta animací kurzoru nebo dokonce při pohybu oknem po ploše. Bohužel mi v něm nechtěl fungovat ethernetový adaptér a také s instalací to nebylo úplně jednoduché.
Mandriva Linuxu 2007:
Ne nadarmo je Mandriva u nás i na Slovensku nejpoužívanější linuxový systém. Sice nejde o LiveCD jako u předchozích tří, ale po instalaci vás to brzy přestane mrzet. Stačí pár kliknutí a máte v PC komplexní a výkonný operační systém pro každodenní použití. Při instalaci si vyberete součásti, které chcete používat. K dispozici je jich opravdu mnoho - včetně Mozilly, OpenOffice a Amaroku. Celá instalace trvá nějakých 20 minut a po jejím dokončení máte prakticky všechno co potřebujete. Pamatujete si na instalaci Windows XP? Na mém PC trvá asi půlhodinu a další hodinu (minimálně) si vyžádá instalace ovladačů základní desky, grafiky, zvukové karty.... Mandriva (a vlastně ani předchozí systémy) po mě nic takového nechtěly a hned po instalaci běžely všechna zařízení v počítači. Okamžitě jsem měl při ruce sadu aplikací pro všechny druhy práce a to všechno zadarmo a za pár minut.
Samotná instalace Linuxu má ovšem také svá úskalí. Hlavně je třeba udělat si na Linux v počítači místo - nejlépe vytvořit prázdný nenaformátovaný oddíl přiměřené velikosti na pevném disku. Já jsem to zjistil až metodou pokus-omyl zhruba po pátém opětovném zformátování disku a instalace WinXP. Když už se bavíme o XP, měl jsem původně obavy, že se mi dva různé operační systémy budou "hádat". Omyl. Po startu PC se prostě zobrazovala nabídka kde si můžete vybrat jaký systém spustit. Po potvrzení zvolené položky se bez problémů nabootuje co potřebujete.
Jak už jsem napsal, instalace Linuxu (dále se budu bavit jen o Mandrivě) proběhla bez potíží. Zadal jsem své přihlašovací jméno a heslo, zvolil součásti, které chci instalovat a za pár minut bylo hotovo. Bez otravného instalování ovladačů mi hned běžela zvukovka, grafika, USB2 i připojení na internet. Nepotřeboval jsem cokoliv nastavovat - jen obnovovací frekvenci monitoru jsem zvedl na 85Hz. Systém komunikuje česky, nemá potíže se zobrazováním českých znaků jak v textu tak ani na internetu a na pohled je velmi přívětivý. Ikony na ploše i v nabídkách působí svěže, přehledně a totéž se dá říct o prakticky všech ovládacích prvcích. Okna můžete po ploše libovolně posouvat, měnit velikost, minimalizovat i maximalizovat jak jste byli zvyklí ve Windows. Všechno se samozřejmě určitou měrou od Windowsů liší. Leckteré položky jsou jinde, odlišnosti jsou i ve způsobu nastavování některých parametrů, ale i díky české lokalizaci není problém se jich dohledat. Na výběr máte hned dva internetové prohlížeče. Prvním je notoricky známá Mozilla - bohužel ve starší verzi a anglickém jazyce, ovšem stále plně funkční. Druhým je Konqueror - velmi kvalitní prohlížeč, který navíc může fungovat podobně jako složky ve Windows. Lze na něm tedy prohlížet nejen obsah internetu, ale i použít ho jako souborový manažer. Stejně jako Mozilla umí stránky zobrazovat v záložkách a podobné s Mozillou má i ukládání oblíbených odkazů přetažením do horní lišty. Nezvyk je potom poněkud jiný font písma na stránkách. V Konqueroru se defaultně otevírají i obrázky.
Přehrávač Amarok je také obsažen v základním balíčku a slouží pro správu hudby. Umí vytvářet playlisty, spravovat knihovnu médií a obsahuje samozřejmě i plně nastavitený ekvalizér, kde si můžete barvu zvuku doladit podle svého vkusu nebo zvolit některý z přednastavených režimů. Vizuálně je také skvělý. Dal by se přirovnat k něčemu mezi WinAmpem a WindowsMediaPlayerem. Nepůsobí "přeplácaně", naopak vypadá skutečně elegantně a přitom je funkčně pohodlný. Během přehrávání zobrazuje všechny informace o přehrávané skladbě a střízlivou vizualizaci. Lze jej také minimalizovat do tray ikony aby nezabíral místo na pracovní ploše. A ještě jedno plus - na rozdíl od Mozilly je Amarok komplet v češtině. Jeho autoři si zaslouží ohromnou pochvalu.
OpenOffice v Linuxu představuje totéž co Microsoft Office v systémech Windows. OpenOffice je k mání také ve verzi pro Windows, kde svou funkčností směle a zdarma konkuruje balíku Office od Microsoftu. Už tím, že jeho použití není vázáno žádnou licencí a je tak zdarma pro domácí i komerční použití. Na pohled i funkčně se od svého známějšího brášky trochu liší. Je přece jen zdarma, stvořen nezávislými vývojáři s omezenějšími možnostmi než gigantický Microsoft, ale výsledek si každopádně zasluhuje pozornost. V drtivé většině totiž zastane všechny potřebné funkce, za které si u Microsoft Office pořádně sáhnete do kapsy (máte-li jej legálně). OpenOffice obsahuje alternativy prakticky ve všem součástem Microsoft Office. V pohodlí tedy otevřete a upravíte texty, tabulky, prezentace i webové stránky vytvořené v balíku od Microsoftu. Jediným nedostatkem, který bych OpenOffice v Mandrivě vyčetl je absence češtiny v prostředí programu. Nabídky jsou v angličtině, ale naštěstí lze češtinu nastavit jako defaultní jazyk pro text, takže při samotné práci nezaznamenáte potíže se zobrazováním čárek či háčků a dokonce zde funguje i česká kontrola pravopisu. Komu přesto angličtina dělá potíže, může si českou verzi OpenOffice stáhnout a používat. A že je použití OpenOffice snadné dokazuje i fakt, že tento příspěvek píšu právě v textovém editoru Writer - obdobě Microsoft Word.
Pro grafiky mám také dobrou zprávu. K dispozi je zde OpenOffice Draw nebo Gimp. O Gimpu vám toho ovšem zatím moc neřeknu. Jedni ho chválí a hrdě srovnávají s Photoshopem, jiní poukazují na jeho složitost. Každopádně disponuje vším, co k základním úpravám fotografiím potřebujete a s trochou trpělivosti se s ním naučíte pracovat.
Z Linuxu mám tedy dojem zatím veskrze pozitivní. Je jasné, že na spoustu věcí budu pořád používat Windows, kde běží programy, na které jsem zvyklý a které nejsou v Linuxu dostupné. Na druhou stranu si Linux v PC určitě nechám třeba pro případ, že se mi zase jednou Windows sekne a nepůjde rozběhnout. Věřím, že přes něj budu moci zachránit spoustu dat, o něž bych jinak přišel. Také přívětivé prostředí a dobré vybavení Mandrivy si mě docela získalo dost na to, abych se s ní učil dále pracovat. Láká mě také bezpečnost před útoky virů a samotná opensource filozofie. Kdybych si jednou například zařídil firmu a potřeboval legální software, asi bych sáhl právě po Linuxu. Windowsů se zatím nevzdám, ale také začínám rozumět tomu, proč před ním mnozí začínají dávat přednost právě Linuxu.