Mandriva Linuxu 2008

3. června 2008 v 19:55 | T(h)om |  Technorubrika
Asi před dvěma měsíci jsem na těchto stránkách uveřejnil takový malý průřez distribucemi systému Linux. Mezi testovanými verzemi byl i systém Mandriva Linuxu 2007 u něhož jsem vychválil grafickou stránku, ale co se týkalo funkčnosti vedl si nepříliš dobře. Čas ale stejně jako vývoj pokročil a k mání je nyní Mandriva Linuxu 2008. Lze ji získat ve dvou verzích - komerční a free. Obojí lze objednat přes internet, verzi free pak zdarma stáhnout ze Sítě. Velikost stahovaného souboru je "dývídýčkových" 4,7GB, proto se připravte že to nějakou dobu potrvá - zvláště máte-li pomalejší připojení. Při mých 512kbps to trvalo cca 22 hodin.

Instalace:
Je překvapivě jednoduchá a zvládne ji i začátečník. Vložíte DVD do mechaniky, restartujete počítač a instalace se vám sama nabootuje a nabídne možnost přímé instalace, případně pro nevěřící Tomáše spuštění systému jako "live DVD", kdy se na pevný disk v počítači nic neuloží a vy si můžete práci s Linuxem osahat prakticky bez rizika. Pokud neumíte anglicky, zvolíte si klávesou F2 jazyk instalace (pochopitelně lze použít češtinu) a pak už se jen řídíte pokyny na obrazovce. Následuje určení místa na disku kam bude systém instalován. Jestliže používáte Windows doporučuji si předem připravit dostatečně velký oddíl pomocí libovolného z dostupných programů kterých je na internetu ke stažení dostatek a naformátovat ho některým z linuxových souborových systémů. Pro běh základních funkcí bez problémů postačí 5GB. Následné kopírování souborů trvalo na mém počítači asi dvacet minut. Instalaci dokončíte zadáním svého přihlašovacího jména a hesla.
Práce s Mandrivou 2008:
Prakticky ihned po instalaci máte k dispozici plnohodnotný operační systém i všechny programy, které můžete pro běžné užívání potřebovat. Přehrávač hudby Amarok, OpenOffice jako kompletní kancelářský balík, internetový prohlížeč Mozilla Firefox, aplikaci pro správu elektronické pošty, prohlížeč obrázků i grafický editor Gimp… Všechny programy jsou v češtině a oproti Mandriva 2007 není problém stáhnout plug-in Adobe Flash pro Mozillu ani "rozběhat" přehrávání multimédií v jakémkoliv přiloženém přehrávači. Hned napoprvé mi hladce běželo přehrávání streamovaného videa i DVD. Větší problémy nečiní ani práce se soubory na discích se souborovým systémem FAT nebo NTFS, což si taky zaslouží aspoň pochvalu. Opačně to je totiž tvrdý oříšek.
Pracovní prostředí KDE svým způsobem připomíná Windows. Lze pracovat s okny a k základním operacím či programům se dostanete přes několik jednoduchých nabídek (obdoba nabídky Start v MS Windows). Pro majitele výkonnějších mašinek je zde i možnost použít některé vychytávky. Při přetahování se okna můžou vlnit, zprůhlednit atd. Vypadá to skutečně velmi efektně, třebaže po delší práci už vás takové srandičky můžou omrzet. Ostatní nastavení systému se provádí v Ovládacím centru, které by se dalo přirovnat k vyspělejším Ovládacím panelům Windows. Některé vážnější změny si žádají zadání administrátorského hesla takže máte i jakousi záruku, že vám nikdo nepovolaný systém nerozvrtá. Jednou z prvních změn, jenž bych doporučil udělat všem uživatelům, kteří mají Linux jen jakousi zálohu k preferovanému Windows je nastavení spouštění systému. Když zapnete počítač objeví se vám jako první nabídka systémů, které můžete spustit. Pokud do deseti vteřin nestisknete žádné tlačítko nabootuje se Linux, jinak můžete šipkou zvolit Windows a potvrzením ENTERem jej spustit. V ovládacím centru Mandriva 2008 můžete systémem preferovaný Linux zaměnit za Windows, takže Windows se vám po spuštění počítače načtou místo Linuxu, zatímco Mandrivu budete muset případně potvrdit stejně jako Windows v původním nastavení. Další užitečnou změnou je automatické přihlášení. Při startu systému nebudete muset zadávat své jméno a heslo - okamžitě se zobrazí pracovní plocha.
Mouchy i pochvaly:
Při instalaci linuxových systémů do PC je uživatel v drtivé většině mile překvapen, že jeho komponenty se s Linuxem kamarádí a ovladače jsou zavedeny hned při instalaci. Opravdu mile mě potěšilo, že Mandriva 2008 si rozuměla i s mou starou TV kartou u které bych takovou souhru nečekal. Systém obsahuje jednoduchou utilitku ke sledování televize přes PCI kartu a její používání i nastavení zvládne i malé dítě. Potíže s ovladači se ale také občas vyskytnou. Konkrétně na mém notebooku (Acer Aspire) nebyla automaticky nastaven příjem wi-fi a je třeba si s tím trochu pohrát, což pro nezasvěcence může být časově náročnější. Další komplikace nastala s nastavením grafiky jako takové. Dokud jsem chtěl jen měnit spořič displeje nebo obrázek pozadí bylo vše OK, jenže při kliknutí na ikonu nastavení rozlišení a barevnosti se systém "kousl" a bylo nutno restartovat počítač. Na stolním PC mi tím pádem nejde nastavit rozlišení 1024x786 a protože defaultně je nastaveno rozlišení jiné, pracovní plocha je o něco menší než plocha monitoru. U notebooku tento neduh nenastal. Nic není ale neřešitelné. Mandriva disponuje malou pomůckou k úpravy rozlišení, takže i tento nedostatek lze elegantně a bez újmy na funkčnosti obejít.
Shrnutí:
V době, kdy Microsoft vytáhl do boje proti nelegálním kopiím svých Windows a hrozí blokováním pirátských kopií se Linux stává stále silnějším. Microsoft si zřejmě neuvědomuje že si tím pod sebou podřezává větev. Spousta uživatelů časem ráda přejde na některou z linuxových distribucí, které pro vytváření textových dokumentů nebo prohlížení Sítě bohatě stačí. Taková Mandriva nebo Ubuntu mají dokonce i komunikátor (Kopete, Pidgin) schopný pracovat s protokoly MSN či ICQ a tím se jejich pozice jen posiluje. Linux je totiž většinou zdarma, uživatel do systému může libovolně zasahovat, měnit co chce podle svých potřeb a potěší i prosté vědomí, že vám nikdo nemůže vyčítat že kradete nebo na vás dokonce poslat udání. Nejrůznějších prográmků je pro Linux už dost a není pochyb o tom, že budou přibývat geometricky s tím jak význam open-source systémů nadále poroste. Linux našel uplatnění třeba na serverech nebo tam, kde hrozí napadení virem. Pracuje pod ním například Gogole nebo Česká pošta. Pro Linux stále prakticky viry nejsou neboť hackerům se nevyplatí je vytvářet pro systém, který zatím používá jen asi procento uživatelů a to je ve světě, kde počítače ukrývají spoustu citlivých dat důležitý argument. Další důvod pro Linux může být záloha pro případ (pravděpodobného) selhání Windows. I po pádu Visty či "ixpéček" se přes něj dostanete ke svým uloženým dokumentům a můžete je zachránit před ztrátou.
Mandriva za rok urazila velký kus cesty a skvěle se přizpůsobila požadavkům, které jsou na ni kladeny. Zároveň napravila řadu chyb, kterými oplývala starší verze a proto její použití lze dnes jen vřele doporučit. Nechcete-li strkat peníze do kapsy chlápkům z Microsoftu, nechcete-li se dočkat toho až vám na dveře zaklepe policie, a pokud vám stačí počítač používat na jednoduchou domácí či kancelářskou práci je Mandriva 2008 právě pro vás ta pravá volba.
(Obrázky: Pravá strana systémové lišty, pracovní plocha se spuštěnou televizí, Amarok, Skype a Kopete - ICQ, OpenOffice Writer, prohlížeč obrázků, vypalovací program K3b)