Filozofování nad sportem

27. ledna 2009 v 11:51 | T(h)om |  Milý deníčku...
Jedním z problémů mých myšlenkových procesů je, že věci obecně uznávané jako důležité nechávám volně projít kolem, zatímco hovadiny pitvám až ad absurdum - tedy do mrtě, z čehož později vznikají možná trochu kuriozní názory. Typickým příkladem je můj pohled na sport. Netýká se to všech druhů sportu, ale nejlépe to vysvětlím na těchto třech příkladech lyžování, plavání v bazénu a lyžování:
Mojí oblíbenou pohybovou činností je jízda na kole. Ostatně to už jste asi pochopili, pokud jste trochu prolezli rubriku "Šumperk a okolí". Na kole má člověk nejen dostatek pohybu a fyzické zátěže k tomu, aby to bylo možno nazývat sportem, ale navíc (pokud si vybere vhodnou trasu) se může pokochat krásami přírody, všechno okolo během jízdy se mění a kombinace všech těchto faktorů nechá v cyklistovi velmi příjemné zážitky.

Slabou náhražkou cyklistiky je takzvaný spinning. Dlouho jsem netušil o co jde, až mi kdysi jedna kamarádka vysvětlila, že jde v podstatě o "jízdu" na rotopedu při poslechu hudby. Nezlobte se na mě, ale nechápu k čemu je to dobré - já si na kole přece můžu taky pustit walkmana nebo empétrojku. Oproti skutečnému kolu zde odpadají ty důležité vjemy okolí, takže člověk jen sedí na rotopedu, čumí u toho na televizi nebo poslouchá cédéčko, maká až z něj pot stříká a na displeji rotopedu sleduje průběh svého výkonu, aby se pak mohl chlubit, kolik toho "ujel". To je fakt ujeté, ne?

Podobné je to s plaváním v bazénu. Davy lidí a betonem ohraničená nádrž chlorované vody jsou specifikem této sportovní činnosti. Vztah k ní jsem ztratil už před lety. Důvodem bylo mimo jiné i to přílišné myšlenkové pitvání okolností a významu. Plavat jako magor od jednoho kraje ke druhému sem a tam mi připadne poněkud beze smyslu. Něco jiného je plavání například v přírodě, třeba v moři. Tam se ráchám naopak rád. Hlavně proto, že pokud mám s sebou potápěčské brýle, můžu potěšit oko pohledem na barevné rybičky a nádherné koráli. V bazénu vidím leda tak kachličky a chlupaté nohy ostatních.

No a lyžování? Tam je to srovnatelné s tím bazénem. Člověk se nechá vlekem (šleprem) vytáhnout na kopec, z toho během pár minut sklouze dolů na jakýchsi prkýnkách za tisíce korun a tohle opakuje několkrát za den. Navíc utratí další peníze za permanentku, stojí fronty před vlekem a na parkovišti bojuje o místo k zaparkování s davy ostatních lyžařů. Udivuje mě proto, kolik prostoru má lyžování v běžném televizním zpravodajství. Určitě jste si všimli, že v těchto zimních měsících se reportáže ze sjezdovek objevují velmi často a množství na nich dovádějících jedinců k mému nepochopení dokazuje ohromnou popularitu této podle mě nesmyslné aktivity.

Cílem článku však nebylo vrhnout na plavání, spinning nebo lyžaře špatné světlo. Je to spíše ukázka jak můžete dopadnout, když budete nad vším moc přemýšlet. Proto raději nepřemýšlejte, vytáhněte z komory lyže nebo snowboard a aspoň dvacetkrát sjeďte nejbližší sjezdovku. A pokud se vám do té zimy nechce, najděte někde rotoped a oblíbené cédéčko. SPORTU ZDAR!:)
 


Komentáře

1 Jeremy Jeremy | E-mail | Web | 23. února 2009 v 17:36 | Reagovat

Z toho článku mám velmi příjemný pocit, že nejsem jedinej, kdo má divnej pohled na dnešní, zejména komerční, sport. dlouho jsem si kladl otázky, proč vlastně a docela velkou úlevu jsem pocítil, když se mi podařilo najít paralelu mezi dnešním komerčním sportem a historickými gladiátorskými hrami. já jako informatik bych mohl říct: až na izomorfismus, je to to samý :-) kdyby to někoho zajímalo více, viz můj článek "Proč existuje dnešní sport".

přeji hezký den,

Jeremy

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.