Mlha, sníh a debilní řidič

28. března 2009 v 18:53 | T(h)om |  Milý deníčku...
Nikdy jsem v lese nevyhodil papírek, nikdy jsem v lese neřval, nikdy jsem v lese neplašil zvířátka ani nezakládal oheň mimo vyznačená tábořiště. Opravdu tedy nevím čím to je, že mi poslední dobou Praděd opravdu nedopřeje pěkné počasí, když se na něj vypravím. Sviňa!
(další fotografie najdete pod tímto textem a také v galerii)


Pravdou je, že předpovědi meteorologů skutečně na dnešek neslibovaly žádné tropy. Ty taky rozhodně nenastaly. Už od rána u nás v Šumperku lehce mrholilo, obloha byla zatažená a webkamery z Pradědu i z Ovčárny ukazovaly prakticky všechny tři dny, kdy jsem je sledoval, jen bílou tmu. Přesto jsem se snažil zachovávat optimismus a když jsme s přítelkyní nastupovali do autobusu směrem na Hvězdu doufal jsem, že se to "třeba ještě vybere". Ostatně jako pesimista bych si do batohu určitě nepřibalil dva fotoaparáty, kterými jsem hodlal výlet zdokumentovat. Už kousek za městem se z mrholení stal regulérní déšť a asi v půlce Sobotína, kde se silnice začíná zvedat, se objevil sníh. Na sedle Skřítek pak jako by jaro ještě vůbec nezačalo, protože sněhu tu leželo stále víc než požehnaně. Pravda - cestou na rozcestí Hvězda u Karlovy Studánky jsme několikrát sjeli dolů do údolí a zase vystoupali do kopce, takže už během jízdy jsme si vystřídali hned několik podob krajiny. Jak se dalo čekat, na Hvězdě to bylo podobné jako na Skřítku. Spousty sněhu, namrzlá silnice i chodníky a k tomu slabý déšť se sněhem. Že jsme lehce podcenili vybavení mi došlo, když moji podzimní bundu profoukl studený vítr a do textilních polobotek z tržnice se dostala první dávka sněhu ze závěje, kterou jsme procházeli. Protože jsme se měli na Hvězdě setkat ještě se třemi přítelčinými kolegyněmi a do smluveného času zbývalo kolem půl hodiny, zašli jsme si do místní restaurace na kafe. Nechal jsem si donést alžírskou kávu se šlehačnou (35kč), přítelyně pak neodolala svařenému jablečnému džusu s hřebíčkem (25kč). Nalili jsme si tedy do krku teplou tekutinu, trochu pookřáli a zase vyšli ven, aby nás holky nemusely hledat až vystoupí z autobusu, který přijede směrem od Jeseníku. Když dorazily, chvíli jsme se dohadovali jestli v takovém počasí má vůbec smysl pokračovat dál nahoru. Já jsem tvrdil, že tam bude hnusně a nemá to cenu, ženské chtěly vyjet na Ovčárnu a tam se rozhodnout - když už jsme se dostali až sem. Autobus kyvadlové dopravy byl právě přistavem pár metrů od nás, takže jsem nakonec rezignoval. Jízda autobusem k chatě Ovčárna trvá cca 20 minut a stojí 16kč na osobu. Vede po úzké silnici nevalné kvality, kde stařičké autobusy jen těžko stíhají odpružovat díry v asfaltu a přejíždění sněhových hrud. Už po prvních minutách bylo jasné, že jsem se (bohužel) nepletl.
K Ovčárně jsme dojeli téměř poslepu. Na parkovišti stálo ještě pár dalších autobusů, které se stejně jako samotná chata ztrácely v husté mlze - tedy v mracích, viděno z pohledu lidí pod horami. Lyžaři, kteří sem přijeli za svou kratochvílí z toho museli mít trochu rozporuplné pocity. Hustá mlha, ale ohromné množství sněhu. Výšku sněhové pokrývky bych odhadoval na dobré dva metry, podobně jako téměř přesně před rokem. Tenkrát tu však po mlze nebylo ani památky a vzduch byl naopak neobyčejně průzračný a počasí slunečné. Pravý opak dneška. Rozhodnutí k okamžitému návratu padlo tedy během několika vteřin. Aby jsme z výletu měli aspoň něco, odjeli jsme tedy nejbližším busem ne na Hvězdu, ale do Karlovy Studánky. Odtamtud nám podle plánu jel za hodinu spoj zpátky domů, ovšem s krátkým přestupem v Bruntále. Vystoupili jsme u vyhořelého hotelu Hubert a po namrzlém chodníku se vydali dolů do lázeňského městečka. Počasí bylo tady, o pár set metrů níže, mnohem příznivější a tak jsem vytáhl fotoaparát. Nálada se zlepšila. Bylo tam pěkně a za chvíli se hladce dostaneme domů. To jsme ještě netušili, že realita bude o něco tvrdší...
Jak už jsem se zmínil minule, jedním ze symbolů Karlovy Studánky je fontána v jezírku. Tato fontána v zimě zamrzá a vytváří zajímavý útvar, o němž asi slyšel každý, kdo tohle městečko navštívil. Letos se vodotrysk opravdu překonal a to, co se mu povedlo vykouzlit je opravdu nádhera. TAKTO vypadal loni. Už tehdy to byla hezká atrakce, ale proti letošku jen slabý odvar. V těchto dnech se zamrzlá fontána tyčí do výšky možná šesti metrů a světlo prostupující její ledové tělo ji zabarvuje úchvatnou modří. Struktura zmrzlé vody pak jen dokresluje virtuozitu přírody. Hned jsme si udělali společnou fotografii na památku a zdálo se, že nepříznivé podmínky na Ovčárně jsou vykoupeny tímto zážitkem.
Autobus mě a přítelkyni měl odjíždět z dolního parkoviště ve Studánce. Holky se vracely do Jeseníku později, ale šly s námi aby nás vyprovodily. Na zastávce uparkoviště už čekalo pár lidí. Na okraji parkoviště stály dva autobusy. Jeden neoznačený kdesi ve vzdálenější části, druhý někde uprostřed. Ten vzdálenější a neoznačený nepozorovaně odjel pryč, zatímco ten druhý pomalu přijel až k zastávce a otevřel dveře. Když jsme však žádali jízdenku na požadovanou zastávku tak nám řidič oznámil, že on jede jinudy a že jsme měli jet tím PRVNÍM autobusem, jehož řidič se neobtěžoval jak dojet k zastávce, tak ani rozsvítit označení své trasy. Hodně nás to naštvalo. Zajímalo by mě, jestli vedení dopravní společnosti Veolia Transport Morava ví o tom, jak jejich zaměstnanci plní svoje povinnosti. Jen "díky" tomuto řidičskému debilovi jsme totiž museli do Bruntálu jet velkou oklikou přes Vrbno pod Pradědem, Karlovice a Nové Heřmínovy a pak na spoj do Šumperka čekat o dvě hodiny déle. Pochopitelně to stálo i víc peněz, protože jsme museli absolvovat delší trasu. Než tedy budu pokračovat ve psaní tak si neodustím poznámku k řidiči prvního autobusu: "Ty kreténe! Jak mají lidi poznat kam jedeš, když nemáš označený autobus a jsi líný aspoň zajet k zastávce?! Přál bych ti spoléhat se občas na takové idioty jako jsi sám, vole!".

Možná znáte ten vtip, jak gynekolog prohlíží pacientku a mumlá si: "To bude Bruntál. Hm.. ano... Bruntál...". Zmatená pacientka se tedy ptá, co to znamená. A gynekolog odpoví: "To je taková hantýrka. Hezké okolí, ale strašná díra".

Má svou pravdu, ale není úplně přesný. I okolní dědiny jsou totiž přímo prdele světa. Nikdy jsem se na druhou stranu Jeseníků od Šumperka nedostal. Pověst chudého a sociálně slabého regionu je ale i u nás všeobecně známá. Příroda je tam pěkná. Kopečky, široké louky, výhledy... Co se týče samotných obcí, tam už je to horší. Budovy vypadají často zchátrale a samotná městečka a vesnice působí dost chaoticky, zašle a smutně. Leckde se staré tovární budovy zkrachovalých podniků pomalu mění na ruiny a člověk si jen s hrůzou představuje, jak těžké zde musí být sehnat práci. Zvlášť dnes, v době světové ekonomické krize. Bylo zajímavé to vidět, ale čím déle jsme tudy projížděli, tím více jsem se těšil domů do Šumperka. Během hodinové jízdy do Bruntálu se vylepšilo i počasí. Bylo poznat, že v nižších nadmořských polohách tolik mlhy není a chvílemi dokonce mezi mraky problesklo i slunce. V Bruntále jsme vystoupili před dvanáctou hodinou a dálkový autobus směrem z Ostravy na Prahu, který staví i v Šumperku měl jet až za dalších sto minut. Napadlo nás sice stopovat, ale přítelkyně dostala chuť na palačinky, takže jsme se rozhodli neriskovat a na autobus počkat v místní pizzerii nedaleko nádraží, kde jsme si dali kávu a něco na zub. Já pizzu, Věrka palačinky s jahodami a šlehačkou. Restaurace působila příjemně. Byla vkusně vybavená, čistá a nebylo tu moc lidí. Tomu sice nasvědčovaly i ceny, ale aspoň jsme měli kde ukojit hlad a počkat do odjezdu autobusu v teple.
Bus jel naštěstí včas a na nádraží v Šumperku jsme byli kolem půl třetí. Nezbývá tedy než doufat, že příště se podobná akce povede lépe, že počasí bude příznivější, a že pokud příště budeme muset jet opět (nedejbože) přes Bruntál, tak za volantem nebude zase sedět takový kretén jako dneska.

A na závěr pár obrázků. Některé z nich jsou pořízeny mobilem, takže jejich kvalitu moc nerozpitvávejte:

Parkoviště na Hvězdě nad Karlovou Studánkou. Vítr a mrholení asi není moc patrné, ale věřte mi: Bylo tam.

Autobusová zastávka u Ovčárny dává znát, kolik sněhu tam leží.

Lyžaři se z autobusů vydávají ke sjezdovce na Ovčárně. Uznejte, že v takovém počasí opravdu nemá smysl vyškrábat se až na vrchol Pradědu.

Ještě jedna od autobusů na Ovčárně.

Hlavní lázeňská budova v Karlově Studánce.

Pitný pavilon v Karlově Studánce. Uvnitř se nachází léčivý pramen. Kdybyste náhodou někoho uvnitř obviňovali z pouštění větrů vězte, že velmi pravděpodobně neprávem. Voda totiž obsahuje zapáchající sirovodík.

Centrum Karlovy Studánky.

Karlovou Studánkou protéká Bílá Opava. Údolím Bílé Opavy lze vystoupat až k Barborce a dále na Praděd. Projít údolí je ale poměrně náročné.

Zamrzlá fontána a přítelkyně jako měřítko. To je ale macek, co?
PS: Tuším, co při pohledu na tvar zmrzlého vodotrysku muselo napadnout všechny nynfomanky X:D

Na Hlavní třídě v Šumperku už prodávají zmrzlinu. Moje letos první. Stála 9kč a myslím, že bych si ji vychutnal víc ve třiceti než ve třinácti stupních Celsia. Takže v létě si to musím zopakovat:)

A to je vše. Další obrázky najdete v galerii. Odkaz je v menu nebo v úvodu článku. Díky za pozornost.
 


Komentáře

1 Jeremy Jeremy | Web | 28. března 2009 v 19:25 | Reagovat

Hold není každý den posvícení. I když jsem si myslel, že počasí v Jeseníkách bude dobré - soudě podle toho, že dnes jsme na jižní moravě měli slunečno a okolo 15 stupnů. Ovšem Tvoje fotky říkají úplně něco jiného. Tak hlavně jestli jste ve zdraví přežili. Fotky pěkné, jako vždy, nemám co vytknout :-)

2 Lištička Lištička | Web | 28. března 2009 v 20:10 | Reagovat

Jak můžeš jíst v takové kose zmrzlinu? Mě by okamžitě začalo bolet v krku ;-)

Fotky máš hezké :)

3 Kamil_k4 Kamil_k4 | E-mail | Web | 28. března 2009 v 22:48 | Reagovat

Čauvec,no snad se ti to podaří někdy příště...ale počasí neporučíš.Byl jsem před pár lety 1.května(slunečno,jasno) na kole až na Švýcárně(přes Rýmařov a Hvězdu) a bláhově si představoval jak si to z vršku "zkrátím" do Koutů.Bohužel kupa sněhu...zpět opět přes Rýmařov a natočeno 150 km.

4 Monishka Monishka | Web | 28. března 2009 v 22:50 | Reagovat

Hezký fotky i přes ošklivý počasí..Na zmzrku bych si ve 13 stupních netroufla.. :D

5 Tomáš Tomáš | Web | 29. března 2009 v 10:12 | Reagovat

Kamil_k4: Na kole se tam chystám někdy v létě bez ženských. S nima bych dojel maximálně do Vikýřovic :D

Monishka: Já jsem byl tak grogy, že mi zmrzlina přišla docela vhod:) Fakt je, že v létě bude chutnat určitě líp

6 Eva Eva | E-mail | 29. března 2009 v 12:58 | Reagovat

když jste byli tak brzy v Karlovce, měli jste navštívit nový vnitřní bazén, kde je koutek s vyhřívanými kamínky od moře, všude tapety obrázů také - moře - úžasné. V bazénu plno masážních trysek, teploučká voda, prostě paráda !!!  Sauna, pára.Škoda, že jsi to nevyužil. Jinak zdravím a fotky jsou móóóc hezké.

7 Tomáš Tomáš | Web | 29. března 2009 v 13:10 | Reagovat

Eva: Na to už nezbýval čas. Ale díky za tip - možná příště:)

8 Maya Maya | Web | 29. března 2009 v 14:53 | Reagovat

Tak teda nevím no, ale včera bylo v Krnově celý den úplně krásně. Svítilo celý den sluníčko a bylo alespoň 17 stupňů :) Ale sníh je potvora :D

9 Gazelka Gazelka | Web | 31. března 2009 v 16:54 | Reagovat

T-Taková K-k-Kosa a ty jíš zmrzlinu :-D Brr... U nás jsou jen vidět všude obaly od zmrzlin, ale mě ani nenapadne si jednu koupit... Ale na kolo se chystám, jen to bude trošku bezpečné...Nádherně fotíš.. Já mám pořád u foťáku problém s baterkama. Haz* jeden. Však on ještě povolí :-)

10 Kamil_k4 Kamil_k4 | E-mail | Web | 31. března 2009 v 22:10 | Reagovat

Až budeš mít natrénováno tak písni....."uděláme" Praděd.

11 Tomáš Tomáš | Web | 1. dubna 2009 v 6:31 | Reagovat

Kamil_4: Tož dobrá. Asi začnu pomalu do zásoby chlemtat Red-Bull a žrát špenát místo oběda aby mě to pak nezabilo:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.