na Blog.cz

Jsem nepoučitelný. Třebaže už několik dní chrchlám jak tuberák a nos mám plný něčeho co vám raději ani nebudu popisovat, přesto jsem opět neodolal a vyrazil na kolo. A to jsem si ještě včera sliboval jak budu sedět doma, srkat čajíček a kurýrovat se. Jenomže seďte v obýváku když je venku tak hezky!

Jsem nepoučitelný ve více věcech. Například včera ráno, když mi končila noční směna jsem si říkal, že doma hned vypnu telefon aby mi z práce nevolali a případně mi nezkazili víkend. A co myslíte, že se stalo? Přesně tak - zapomněl jsem na to a někdy kolem půl čtvrté se ozval ten hnusný zvuk příchozího hovoru a já vůl to zvedl, takže o zábavu na další noc jsem měl postaráno.
Abych z pokaženého víkendu (půlku dneška jsem pochopitelně prospal) ještě něco vytřískal, vyjeli jsme s přítelkyní opět na Krásné s tím, že tam do sebe kopneme Kofolu a pofrčíme domů. Tím jsem tedy porušil to předsevzetí z úvodu článku. Jak se dalo čekat, v hospůdce u přehrady (tedy u té naší louže) bylo plno. Co jiného taky čekat v sobotu a za takového nádherného počasí? Nějaká volná místečka jsme však ještě našli a na oslavu jsme si dali nejen Kofolu, ale i topinky (přítelkyně s česnekem, já s masovou směsí) a já jsem si objednal navrch ještě vídeňskou kávu. A jelikož ve mě žvanec v kombinaci se slunečním svitem zažehl euforické pocity navrhl jsem, že domů bychom mohli jet oklikou přes nedaleké Hraběšice. Tak nějak jsem tušil, že přítelkyně odmítne s nějakým "zaručeným" argumentem a proto mě pořádně překvapilo, že na to kývla. Sice si stěžovala na nevhodné tričko nebo na to, že si s sebou nevzala větrovku pro jízdu z kopce, ale když jsem kontroval s návrhem, že jí půjčím svoji, kterou vozím v batohu tak souhlasila. Zaplatili jsme za zkonzumované pochutiny (2x malá Kofola, česneková topinka, topinka s kuřecím masem, vídeňská káva = 101 Kč) a vyjeli.
První etapa vede do kopce. Hned za přehradou - tam, kde značka oznamuje vstup do chráněné krajinné oblasti Jeseníky, se nachází chatová kolonie. Následuje kamenolom, kus cesty lesem a pak už začínají Hraběšice. Obec se táhne stále do kopce, a i když dojedete na její konec, kopec stále pokračuje ještě asi dva kilometry než se dostanete k ruinám chaty Traťovky (619 m.n.m.). Ta stojí na nejvyšším bodě trasy a odtud už se jede jen dolů, což po dlouhém stoupání každého cyklistu potěší. My jsme to dnes nijak nehrotili, jeli jsme pěkně pomalu, beze spěchu, takže i na vrcholu jsme byli jakštakš svěží. U vysílače jsme tam narazili na policejní auto. Docela by mě zajímalo, co tam ti hoši v uniformách vyváděli. Když jsme zastavili abychom si prohlédli šipky na rozcestníku tak auto náhle nastartovalo a zmizelo. Když o tom teď přemýšlím napadá mě, že možná číhali na cyklisty, kteří by odbočili směrem k rozcestí Hvězda. Je tam sice značka "zákaz vjezdu", ale jezdí se tam normálně a dokonce je tato cesta vyznačena i v místní cyklomapě ze šumperského turistického infocentra. Jak vidno, policisté asi nemají co na práci tak se snaží otravovat život kde se dá. I takovými kravinami jako je tahle a když odtušili, že bychom před nimi mohli varovat ostatní přijíždějící cyklisty a tak jim pokazit kšeft, raději se přesunuli jinam. Pokud se tam někdy vydáte, dejte si na to raději pozor. Mimochodem: Víte, že osoba vedoucí jízdní kolo není řidič ale chodec? Pokud tedy kolem značky pouze projdete a ne projedete, ničeho jste se nedopustili. Ne že bych vám tím chtěl dávat návod na obcházení zákona;)

Po krátkém odpočinku jsme se tedy spustili z kopce dolů k Rutolticím a Sobotínu. V Rudolticích jsme si dopřáli další Kofolu v hospůdce u rybníka, ale nějak to nebylo ono. Obsluha je tam poněkud zabržděná, zmatená, a dnešní osazenstvo hlučnější než by mi bylo milé. Znovu jsme tedy nasedli a vzali to přímo domů. Během sešupu do údolí jsme se mohli pokochat krásnými výhledy na horské hřebeny, kde se stydí poslední zbytky sněhu. Nic víc nečekejte. Jeli jsme po normální silnici s auty a motorkáři (těch se zase vyrojilo!) přes Sobotín, Petrov nad Desnou a Vikýřovice přímo do Šumperka.
Celá cesta měří něco kolem 25i kilometrů a z toho 15 zabírá část ze Šumperka ke Traťovce. Je to cesta nenáročná, vhodná i pro silniční kola a spoustu lidí nepochybně potěší množství hospůdek, které ji lemují.
Mapu tentokrát nepřidávám - vše se dá najít k každé automapě, takže není třeba.
A omluvte prosím absenci pořádných obrázků. Nechtěl jsem přítelkyni stále brzdit kvůli pořízení fotek. Až tam pojedu sám tak slibuji, že vše napravím:)