Z Vojtíškova pod Králický Sněžník

10. května 2009 v 9:32 | Tomáš Kelar |  Cyklovýlety
HANUŠOVICE - VLASKÉ - VOJTÍŠKOV - U JOHANESSE - U SEDMI CEST - POD BABUŠÍ - cyklotrasa 6267 - DOLNÍ MORAVA - VELKÁ MORAVA - ČERVENÝ POTOK - MALÁ MORAVA - VLASKÉ - HANUŠOVICE

(jpg)

Na začátek musím dodat, že iniciátorem výletu byl jeden z rodičů (dárce chromozomu XY), který už tudy kdysi jel a nadšen tím co objevil se neváhal podělit o zkušenosti. Na poslední chvíli se sice pokusit výpravu lehce zasabotovat změnou trasy, ale nakonec jsme se dohodli na té původní. Autem jsme se dopravili do Hanušovic abychom si ušetřili nudnou desetikilometrovou etapu lesem přes kopec ze Šumperka, a od hanušovického nádraží pak pokračovali už na kolech dále. Po státní silnici směrem na Králíky jsme jeli asi čtyři kilometry, kde jsme zabočili na nenápadnou silničku k Vojtíškovu. Prakticky už od Hanušovic se terén zvedá a před Vojtíškovem stoupání ještě zesílí, takže když dojedete k penzionu s restaurací nedaleko tamního kostela, rádi zastavíte a svlažíte hrdlo něčím chlazeným. Navíc je odtud pěkný výhled na Jeřábskou vrchovinu i Orlické hory.
Po pauze jsme pokračovali stále vzhůru až na konec dědiny a pak dále do lesa, čímž začíná nejotravnější a nejnáročnější úsek cesty vůbec. Vede stále lesem a stále prudce do kopce bez větších výhledů nebo jiného povyražení. To se pozvolna začne měnit kus pod vrcholem největšího trápení, tedy pod turistickou značkou "U sedmi cest" 1096 metrů nad mořem. U sedmi cest je také cedule začátku národní přírodní rezervace králický Sněžník a můžete se na ní dočíst i pár informací ohledně místní flóry, zvířátek a složení šutrů okolo. Každý šlapáním unavený cyklista jistě ocení i přístřešek s lavičkami kde může nabrat síly pozbyté předchozí námahou. Nadšený fotograf pak uvítá výskyt velkých lesních mravenců, kteří rádi zapózují před objektivem.
Uznejte, že tento fešák se opravdu povedl. Další jeho obrázky najdete v galerii.
Od Sedmi cest jsme pokračovali po lesních cestách. Jejich kvalita je různá. Někde se jede po udusané hlíně stejně jako po asfaltu, jinde se kola boří do píšku či štěrku a na jiném místě se smýkají po kamení. A protože v horách leží ještě pořád zbytky tajícího sněhu, voda z nich často terén rozbahňuje nebo aspoň vytváží kaluže. Také teplota je zde o něco nižší, proto přijde vhod kvalitní větrovka a dlouhé kalhoty.
Od Sedmi cest začíná ta nejlepší část trasy. Jsou zde krásné výhledy, které je lepší vidět než popisovat. Proto za sebe nechám mluvit více fotoaparát než klávesnici:


Vidět je například Suchý vrch, Severomoravská chata a v dálce špičky věží klášterního chrámu v Hedeči nedaleko Králíků. Ovšem mimo výhledů do dálky jsou tu i krásná místa prostě jen tak v lese. Malé, ale prudké strže, drobná údolí potoků, travnaté pláně s kosodřevinami a podobně. Následující fotka vznikla v údolí potoka nedaleko značky "Pod Babuší" (1160 m.n.m.).
Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je ze hřbetu koně. Existují ale lidé, kteří by měli jiný názor a věřím, že mezi ně patří i paraglidiské. Dva takoví si včerejší počasí nad Jeseníky a Orlickými horami opravdu užívali. Termika jim umožňovala rychle stoupat do úžasných výšek a my, sedící na kolech, jsme mohli jen závistivě přihlížet.
Ale ani na tom kole se dá vidět spousta věcí. Člověk se příjemně zapotí, udělá něco pro své zdraví (třeba se nastydne) a do mapy udělá další pomyslnou čáru, kudy se proháněl. Už proto jsme si ze své nenebeské pozice tolik nedělali a kochali se tím, co jsme měli před očima. Výhledy, přírodu i měnící se ráz krajiny, který se nahoře v horách od toho v údolí dost liší. Působí tak nějak drsněji, divočeji. Přináší ale také klid a skvělý čerstvý vzdoušek.
Po několika kilometrech jízdy prakticky ve stejné výšce přišla chvíle, kdy bylo třeba opustit tyto místa na dosah od mraků a vrátit se dolů. I po štěrkovité cestě to šlo rychle, ale byl jsem rád, když pak nastoupila aspoň úzká asfaltka. Ta sice byla taky plná štěrku, ale přece jen se po ní jelo o poznání lépe. Jelo by se po ní dobře v kuse až dolů do prvních vesnic, ale to bychom nesměli narazit na malý vodopád u cesty. Hned jsme zastavili a fotografováním strávili aspoň půl hodiny. Šlo o nějaký potok, jehož voda z lesa padala několika kaskádami a vlévala se do řeky Moravy. Protože se však místo nachází pod Králickým Sněžníkem kde řeka pramení, připomíná Morava spíše větší potok než řeku.
Morava pod Králickým Sněžníkem.


A fotky vodopádů jsou vlastně posledními fotkami z výletu. Dále jsme už jeli "civilizací" - tedy přes obec Dolní Morava (kde se mi povedlo píchnout duši) do Vlaského a zase dolů do Hanušovic. Celkem nám to na tachometru natočilo kolem 54 km a zabralo asi šest hodin včetně odpočinkových, fotografických i kochacích zastávek. Byl to dobře strávený den v přírodě a pořídili jsme spoustu pěkných fotek. Co víc si přát?

PS: Více fotografií najdete jako obvykle v příslušné fotogalerii nebo na mém fotoalbu na rajčeti.
 


Komentáře

1 Jeremy Jeremy | Web | 10. května 2009 v 14:56 | Reagovat

Kralický sněžník a jeho okolí náhodou znám, byl jsem tam už ve svém životě asi třikrát, ale v životě by mě nenapadlo tam vyrazit na kole :-)

2 Lioness Lioness | Web | 10. května 2009 v 16:09 | Reagovat

Přímo na Kralickém sněžníku jsem ještě na kole nebyla, ale v jeho okolí jako turista mnohokrát. Ale letos, až pojedeme na Cihelnu tak uvažujeme,že to spojíme... možná i na kole.
Jinak mravenec se vážně povedl,je fotogenickej ;)

3 Tomáš Tomáš | Web | 10. května 2009 v 16:32 | Reagovat

Jeremy: Škoda, i na kole se tam dá hodně vidět a zažít. Možná bys měl příště trochu změnit dopravní prostředek;)

Lioness: Na vrcholu Sněžníku je taky pěkně. Většina vrcholu patří Polsku, ale komu by to vadilo? Nedaleko je také socha kamenného slona a hlavně pramen Moravy. I od něj je úžasný výhled:)

4 Polgara Polgara | Web | 17. května 2009 v 9:51 | Reagovat

kralický sněžník znám, ale bohužel jsem tam nebyla, cž je jak koukám, škoda a udivuje mě, že se ještě na některých msítech drží sníh

5 mnik mnik | 27. září 2010 v 10:05 | Reagovat

na tve fotky z vyletu jsem narazil na google earth - no a jelikoz kdyz me nejaka zaujme tak si dojdu na misto osobne. jenze u tebe to byl orisek - fotky neodpovidaji svou pozici ani nahodou - priradil jsi je do uplne do jineho udoli ,nad ulne jine vesnice a vodopad patri na jinou reku (no a ted sem si precetl tvuj blog a uz chapu -jak pises netusil jsi kde jsi - tvou trasu ti podle fotek muzu na mape vyznacit  - nakonec jsem totiz spravne lokace fotek nasel v terenu) :-)

6 T(h)om T(h)om | Web | 27. září 2010 v 10:15 | Reagovat

[5]: Ahoj. Nepřesnosti v umístění fotek jsem si vědom. Vlastně už bych si teď ty místa uměl dohledat taky, a asi to v nejbližší době udělám. Zdravím a dík za návštěvu.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.