Ze Šeráku na Obří skály (plus tradiční fotky)

13. června 2009 v 21:18 | T(h)om |  Túry a procházky
Tak je konečně víkend. Pro mě sice jen částečně, protože zítra zase jdu pracovat (už toho mám plné zuby), ale o to víc bylo potřeba si užít ten volný čas, který zbývá. Tentokrát padla volba na Obří skály nedaleko Šeráku. Hlavně proto, že je to trasa poměrně nenáročná. To je důležité zohlednit především tehdy, jde-li s vámi přítelkyně tak jako dnes se mnou. Začátek byla klasika: Ráno vstávat, stihnout vlak a tím se dopravit na Ramzovou k lanovce.

Počasí opět moc nevycházelo. Navzdory předpovědi bylo zataženo a zima. Především na lanovce mi došlo, že lehké šusťákové kalhoty, lehká větrovka a pod ní jen triko s krátkým rukávem asi nebyla nejlepší volba. Řečeno naprosto lapidárně - kosnul jsem jak sviňa. A aby toho nebylo málo, k zimě přispíval i velmi, velmi, ale opravdu velmi studený vítr. Než jsme vystoupili na vrcholové stanici lanovky tak se to trochu zlepšilo. Vítr sice foukal pořád a pořád byl studený, ale aspoň mraky se trochu protrhaly a občas vysvitlo slunce. Na následující fotce můžete vidět to co já z druhé části lanové dráhy (tedy Čerňava-Šerák). Na pohled to možná tak nevypadá, ale věřte mi: teplo nebylo.
Počasí v horách se mění velice rychle. Na obrázku č.2 je konečná zastávka lanovky a všude okolo zase oblačnost a mlha. Je to určitá daň nadmořské výšce 1352 m.n.m.
Aspoň že za pár minut se všechno zase obrátilo a už vlastně naposledy. Když jsme došli k Jiřího chatě jen pár set metrů od lanovky, udrželo se slunce na obloze prakticky stále. Studenému větru to pochopitelně ovšem nijak nebránilo v dalším mrazivém úsilí. Aspoň že se nám otevřely první výhledy směrem na Jeseník a dále do Polska.
Jiřího chata je pro mě zajímavá tím, jak různě z různých úhlů vypadá. Zatímco její obrázek se zvonicí je notoricky známý, málokde najdete fotku zachycující budovu právě z cesty od lanovky jako třeba zde:
Ani vevím proč, ale mě to připomíná takové ty domorodé vesničky v Himálájích. Nejspíš to dělají ty barvy. Každopádně na dalším snímku už chatu vidíte tak, jak ji znají všichni:
V restauraci uvnitř bylo dnes bohužel narváno. Aspoň v době, kdy jsme se tak s přítelkyní doklepali a doufali, že si dáme něco na rozmrznutí. Místo kafíčka jsme však rozmrzali v závětří na lavičce a pomalu do sebe cpali rohlíky se sýrem přinesené v batůžcích. Když jsme maličko pookřáli tak si přítelkyně odskočila na toaletu a já mezitím oběhl místo a udělal pár dalších fotek. A zde jich máte několik na ukázku i vy:
Netuším kde se tam vzala, ale kolem chaty pobíhala tahle kočka. Líbila se mi, tak jsem si ji zvěčnil:)

Lavičky před chatou a výhled na město Jeseník a Zlaté hory.

A ještě jedna poslední fotka ze Šeráku - zvonice. Lidem se evidentně líbila, protože co chvíli někdo přiběhl a nechal zvon zaznít.

Na Obří skály je to ze Šeráku jen kousek. Podle turistického značení 1,5 km. Co tam ale napsáno není je fakt, že cesta vede prudce lesem po kamení, blátě a kořenech stromů, takže je dobré se pořádně dívat pod nohy. Pokud sebou nešvihnete tak ke skalám zdárně dorazíte za pár minut. První pohled na ně vás uvítá mezi stromy, ale pro fotku je lépe si počkat na mýtinu před lesem kde nic nebrání výhledu. Jak můžete vidět, i přítelkyně neodolala a udělala si obrázek aspoň mobilem (když už jí ve foťáku klekly baterky). A já vyfotil zase ji i se skálami před námi:
U skal nečekejte nic vyloženě extrovního. Jsou tam prostě zvětralé kusy skal, na něž se dá s trochou opatrnosti vylézt a užít si pěkný výhled především směrem na sever - tedy k Jeseníku. Je vidět až do Polska a dáte-li si trošku práce tak jistě najdete i jezero nedaleko města Nisy. U skal je také malá útulna, kde se můžete schovat před případným deštěm. My jsme ji naštěstí využít nepotřebovali, protože obloha se vyčistila a nebýt toho zpropadeného větru, bylo by počasí téměř ideální.
Jak praví směrovky, dá se od Obřích skal pokračovat několika směry. Původně jsme zamýšleli dojít na vlak do Lipové-Lázní. Ta je ale odtud vzdálena 9 km, zatímco zpátky do Ramzové jen polovinu. Jelikož jsme chtěli ještě stihnout zajít doma nakoupit, bylo rozhodování rychlé. Cesta po zelené značce vede především lesem. Kamení, bláto a kořeny nám tedy opět lehce připomněly předchozí etapu ze Šeráku. Dokonce i potok, podél kterého část cesty vede se jmenuje příhodně Vražedný. Bohužel jsme nestihli vlak, který by nám nejlépe vyhovoval. Při příchodu do Ramzové jsme ho už v dálce viděli odjíždět a nezbylo než počkat další dvě hodiny na druhý spoj. Čas jsme vyplnili pozorováním minikárové dráhy, občerstvením a ohlížením se po hodinkách. A když se na stole před námi objevil brouk, neváhali jsme s jeho fotografováním ani minutu - třebaže jsem na to opět neměl nejvhodnější vybavení.
Na závěr už zbývá jen s uspokojením konstatovat, že druhý vlak jsme stihli bez problémů a domů dorazili celí. Nákup jsme také zvládli a proto bych dnešek ohodnotil jako úspěšný.
Sám jsem zvědav jaké počasí bude za tři týdny a jak s kolegy absolvujeme o něco náročnější, za to však zajímavější trasu z Červenohorského sedla. O tom však až později. Zatím díky za pozornost a naviděnou buď tady na blogu nebo někde na kopci:)
 


Komentáře

1 Matttyna Matttyna | 14. června 2009 v 13:27 | Reagovat

Huuu...ta vyžraná kočka je tam minimálně rok,jak vidím...vloni tam byla taky. a umí zatraceně dobře německy...neb se alespoň tulí víc k němců...:-D

2 Tomáš Tomáš | Web | 14. června 2009 v 15:44 | Reagovat

Mattyna: Tentokrát tam byli spíš Poláci, tak se držela bokem neznaje jazyk Adama Mickiewicze:)

3 Lioness Lioness | Web | 14. června 2009 v 19:34 | Reagovat

Oba jsme jeden den z víkendu trávili na horách, s rozdílem, že já v nehorázném počasí na kole v Lipová-lázně. Jen, co se týče toho mrznutí-termosky s čajem nám přišli velmi vhod (i když ráno jsem měla spoustu řečí, že to nehodlám tahat na zádech... nakonec jsem byla šťastný člověk.

4 Jeremy Jeremy | Web | 14. června 2009 v 20:59 | Reagovat

Pěknej výlet jste si udělali. O počasí je lepší asi nemluvit. I když předpověď slibovala vymetenou oblouhu a teplo, tak jsem si na chalupu s sebou vzal i věci na déšť a teplý oblečení, nakonec jsem za celý víkend vynosil akorát tílko a kraťase. Předpověď alespoň pro Vysočinu tentokrát vyšla. Kupodivu, beztak to byla spíše náhoda :-) I z Tvých fotek je vidět, že nakonec se to počasí trochu umoudřilo, i když teplo, vzhledem k už vysoké nadmořské výšce nebylo.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.