Přes Rejchartice k Pramenům

23. července 2009 v 17:02 | T(h)om |  Šumperk a okolí

ŠUMPERK - RAPOTÍN - REJCHARTICE - PRAMENY - REJCHARTICE - RAPOTÍN - ŠUMPERK


Včera jsem měl po noční. Ráno jsem tedy brzy zalehl do pelechu a vylezl z něj až kolem třetí hodiny odpoledne. Probudilo mě slunečné počasí za oknem a právě slunečné počasí bylo impulzem k tomu, že jsem se rozhodl i přes určitou únavu vydat na kole do přírody.
Thomovo kolo
Než jsem se najedl a osprchoval tak sice čas pokročil, ale ani o půl páté mi to nedalo. Do cyklistické láhve jsem si udělal sirup (s příhodnou příchutí "lesní směs"), do batůžku nabalil fotoaparát a vyrazil do sklepa pro svůj kostitřas.

Sotva jsem vylezl z baráku praštilo mě mezi oči brrrrutální horko a dusno, které jsem nečekal. Nu což, vždyť je léto, ne?, napadlo mě a protože obloha byla jako vymetená, bezstarostně jsem si to vyšlápl kupředu. Úspěšně jsem se vymotal z města a po Jesenické ulici si to zamířil směrem k Rapotínu a tam pak doleva polorozbitou asfaltkou na Rejchartice. Jen pár metrů za Rapotínem jsem narazil na ohořelý vrak auta v příkopě. Lidi jsou prostě hovada a blbci. Kolem krásná příroda, lesy, louky a potůčky a někdo má tu drzost všechno kazit takovým svinstvem. Bohužel.
05 Kostel
Říct kde přesně Rejchartice začínají není úplně jednoduché. První baráky se začínají objevovat sporadicky v "území nikoho", tedy mezi tabulemi vyznačujícími konce obou vesnic. Opravdové Rejchartice se objeví až za tabulí se jménem obce a tam už také přibyde domů. Jde o jednu z těch nejzapadlejších dědin jaké si lze představit. Leží daleko od větších měst v lese, skryta mezi kopci a lesy a tvoří ji jen několik málo stavení podél silnice. Dominantu vesnice tvoří kostel. Bohužel na něm zub času hryže jak o život a nikdo mu v tom nebrání. Podle toho také kostel vypadá. To dokládá i tabulka na vratech přilehlého hřbitůvku kde je psáno: "Padá omítka. Nebezpečí úrazu!". Pamatuji se, že když jsem kdysi psal článek o jiném výletě před dvěma lety, kdy jsem tudy také projížděl tak se mi ozval správce právě rejchartického kostela a nabídl mi možnost prohlídky. Možná bych toho měl využít a zkusit zjistit jak to vypadá uvnitř. I přes svůj bídný stav svatostánek pravděpodobně normálně funguje. Soudím tak podle rozpisu bohoslužeb, který visel na vstupních dveřích. Rovněž je škoda, že okolí kostela esteticky kazí nepěkné baráky. Nejenže by také zasloužily novou fasádu, ale navíc stojí tak nešťastně, že zcela degradují potenciál místa. Zkrátka je vidět, že když se zde stavělo tak se nad dopady nikdo příliš nezamýšlel a teď už je na to nejspíš pozdě. Nepředpokládám totiž, že by někdo boural dům jen proto, že kazí výhled na beztak zchátralý kostel.
Po krátké obhlídce místa jsem pokračoval dále do kopce. Projel jsem celé Rejchartice a skrze zákruty stoupající vzhůru jsem se dostal až na vrchol kopce, kde se nalézá rozcestí. Směrem doleva byste dojeli do Kopřivné odkud se dá pokračovat na Hanušovice nebo se vrátit do Šumperka, zatímco při odbočení vpravo vás cesta zavede na ještě opuštěnější místo než jsou celé Rejchartice i s polorozpadlým kostelem.
Jak jistě tušíte, vzal jsem to doprava do divočiny. Už jsem tam také kdysi jel, ale to nebyl moc čas se kochat kvůli divokému tempu kamarádky, která jela se mnou. Včera jsem sice čas měl, ale počasí začalo zrazovat. Už před Rejcharticemi se totiž zatáhlo a čas od času se z nebe ozval zvuk, o kterém jsem si snažil vsugerovat, že jde o letadlo. Je totiž pravdou, že pokud by to byla pravda tak se nad Šumperskem nachází snad hustší letecký koridor než nad Tokiem. Sugesce ale fungovala, takže se mi šlapalo jakštakš dobře i skrze dusno a hejna agresivního hmyzu, který se na mě lepil. Jak už jsem napsal, vydal jsem se z výše popsaného rozcestí směrem doprava. Tam se cesta sice ještě maličko zvedá, ale odměnou je klidná silnice prakticky zcela bez provozu. Kdo by taky do takové řiti jezdil? Potkal jsem jen traktor vracející se z pole.
08 Kříž
Napůl rozpadlá asfaltka se zde chvilku zvedá, chvilku svažuje a nabízí se celkem pěkné výhledy směrem k masivu Králického Sněžníku a ke Starému městu. Kolem jsou jen louky, lesy a pastviny. Prostě idylka. Zhruba po pěti kilometrech jsem dorazil na Prameny. Turistické značení zde hlásí 700 metrů nadmořské výšky a šipky pak odkazují na několik dalších cílů v okolí. Jinak tady toho moc není. Za zmínku stojí snad jen jakási chalupa pod lesem na druhém konci louky a několik bílých křížů rozesetých po okolí. Jeden stojí na zajímavém místě - ve zbytcích obvodového zdiva po nějakém domě nebo snad ve zbytcích zdi malého hřbitova. Na křížích stojí německé nápisy, což je nejspíš pozůstatek někdejších Sudet. Zajímavé je, že tu kdysi bývala malá vesnice Štolnava (německy Stollenau) s více než padesáti domy. Prakticky nic tu už po ní ale nenajdete. Snad jen ty ruiny s křížem a malou kapličku v remízku uprostřed louky.
Udělal jsem si tady jen pár fotografií nevalné kvality a mé plány pokračovat polní cestou přes les do Velkých Losin rozehnalo mocné zahřmění kdesi v černající obloze. Chvíli jsem sice váhal zda to nemám risknout, ale nakonec zvítězil instinkt a pud sebezáchovy. Bouřky v posledních dnech tu bývají velmi silné a takto na kopci by to mohlo být i nebezpečné. Vždyť jen před pár dny blesk zabil turistu nedaleko Vozky. Trochu zklamaný jsem se tedy vydal domů stejnou cestou jakou jsem přijel. Aspoň jsem si užil jízdu z kopce, do kterého jsem celou dobu musel šlapat a také dotírající mouchy už nestačily držet rychlost a pokud už jsem se s nějakou setkal, tak se rozmázla o skla mých brýlí. Dobře jí tak, potvoře!
13 Louka před bouřkou
Domů jsem dorazil tak akorát. Vedro a dusno vrcholilo a brzy se přehnala i krátká bouřka. Z výletu sice moc nebylo, ale přesto jsem rád, že jsem se k němu dokopal. Poslední dobou na turistiku moc času nemám kvůli práci, a tak jsem vděčen za každou možnost vypadnout z baráku a někam se dostat. A příště to snad celé dopadne lépe. Rád bych prozkoumal i další místa, na které odkazovaly šipky na Pramenech. Třeba pramen sv.Anny vzdálený necelých pět kilometrů. O tom ale zase někdy příště:)

PS: Více fotografií najdeta jako vždy v příslušné galerii:)


 


Komentáře

1 Helena Helena | 24. července 2009 v 7:49 | Reagovat

ahoj Tome, bydlím v jednom z těch "zchátralých" baráků kolem Rej.kostela.Máš pravdu v tom, že víska je to opravdu zapadlá a já jsem tomu velmi ráda, protože kvůli tomu jsme se sem před pár lety ze Šumperka nastěhovali!Kostel je sice v dezol.stavu, ale už se pracuje (asi co peníze stačí) na jeho udržení.Jinak příště využij nabídku k prohlídce, náš kostelník je prima kluk a moc hezky vykládá historii.Přeji ti další hezké výlety a setkání s bezva lidma během nich.

2 Tomáš Tomáš | Web | 24. července 2009 v 18:18 | Reagovat

Zdravím Heleno:) Doufám, že ten můj postřeh nevyzněl urážlivě. Je prostě fakt, že spousta věcí včetně Rejchartického kostela by zasloužila více péče. Chápu ale, že všechno záleží na penězích a s těmi bývá problém. Jinak když jsem projížděl okolo tak v domě pod kostelem si někdo hrál s dětmi v bazénu. Nebyla jsi to ty? :)

PS: Do toho kostela se někdy opravdu musím podívat. Když už tam máte tak sečtělého správce... :)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.