Výstup na Králický Sněžník

6. září 2009 v 22:16 | T(h)om |  Túry a procházky
pozn.: Novější report o králickém Sněžníku naleznete také pod tímto odkazem

Třebaže dnešní výlet na Sněžník byl plánovaný dlouho dopředu, nebylo doslova do posledních minut jisté, zda se vůbec uskuteční. Plány nám hatilo počasí, které se muselo pokazit zrovna na den, kdy jsme si s kolegy výlet domluvili, ale naštěstí jsme to i přes ranní pošmourno riskli a tento risk se vyplatil. Jak se dalo očekávat, nakonec nejeli ti co jet měli, ale tahle "komornější" sestava měla své výhody. Hlavně to, že nakonec jsme jeli auty a tam i zpátky tak byli rychleji než původně plánovanou hromadnou dopravou. Pěší pochod jsme zahájili ve Stříbrnicích, což je taková "prdel světa" patřící oficiálně pod křídla nedalekého Starého Města pod Sněžníkem. Ze Stříbrnic vede žlutá turistická značka k chatě na Návrší a pak dále po šotolině a šutrech. Etapa k Návrší je sice krátká, ale rozhodně nejnáročnější, protože vede přímo podél sjezdovky. Dál už je to o něco (málo) lepší. Jelikož jsem dneska našlapal asi 15 km, bolí mě nožičky a zítra musím do školy, tak to dnes vezmu opět "zkrácenou" formou komentovaných fotek. Nakonec mám dojem, že rozkecávat se netřeba a mnozí z vás o to ani nestojí. Tak, a teď k těm fotkám:

Zde šlapeme po šotolinové cestě pár set metrů nad chatou Návrší. Počasí sice pořád nebylo ideální, ale občas přece jen problesklo sluníčko. Mlhu jsme si však měli ještě užít.

Všude podél cesty rostly kytky a bodláky, a na nich seděli čmeláci. Asi byli zmrzlí tím chladnem, takže se nevrtěli když jsem je fotil. Jako třeba tento.

Se stoupáním se nám otevíraly první výhledy. Tento je směrem ke Starému Městu.

Stromy v pralese kolem Stříbrnického sedla nevypadají nejvitálněji, ale aspoň krajině propůjčují zvláštní, syrovou atmosféru.

Část trasy vede i podél česko-polské státní hranice. Samotný vrchol je z větší části na území Polska.

Čím výše jsme se dostávali, tím více houstla mlha a klesala teplota vzduchu. Jelikož se mezi námi vyskytli i jedinci v kraťasech, byl jsem při pohledu na ně rád, že mám na sobě bundu a rifle.

Šla s námi i dvouletá fenka Bublina. Vzhledem k velikosti jejího těla a tomu, že většinu cesty táhla v hubě nějaký klacík musím říct, že její výkon byl opravdu úctyhodný.

Socha slona je práce skupiny umělců, kteří ji sem umístili už před desetiletími. Od té doby platí za nepsaný symbol Králického Sněžníku.

Čím je pro muslima Mekka, tím je pro Moraváka toto místo jen pár set metrů pod vrcholem. Nachází se zde totiž pramen řeky Moravy, která dala jméno celému kraji.

Po zdolání několika set metrů kamenitého srázu jsme konečně stanuli ne vrcholu ve výšce 1423 m.n.m.. Počasí nebylo právě příznivé, ale vítr brzy mraky rozfoukal a nám se naskytly krásné výhledy jak na českou, tak na polskou stranu. Viz. další obrázek:

Paráda, co?:)

Krásami přírody jsme se nekochali sami. Přišli i další turiské jak z Česka, tak z Polska. Nejvíc jsme jich však potkali na zpáteční cestě, kdy teprve všichni lezli nahoru. Evidentně si počkali na lepší počasí, ale my jsme aspoň nešli v tlačenici.


Samotný vrchol Sněžníku je kamenitý a vesměs prázdný. Je tu jen jakýsi obelisk, pár rozcestníků a několik dřevěných laviček.

Původně tam sice stávala chata, ale jelikož se o nikdo nestaral, dopadla takto. Jako halda suti.

Cestou zpátky jsme se kochali nejen novými výhledy, které nabídla rozfoukaná mlha, ale i zbytky mraků okolo. Vytvářelo to zajímavé scenérie. Mimochodem: Ta panoramatická fotka z úvodu článku je také pořízena někde z tohoto místa.

Rozcestník u pramene Moravy a výhled do údolí směrem ke Králíkům, Malé Moravě...

A tady pramen Moravy ještě jednou, tentokrát v lepším světle.

Ani cestou zpátky jsem nemohl opomenout slůně hledící kamsi ke Starému Městu.

Zde slůně ještě jednou (a naposled) v trochu výraznější počítačové úpravě. Původně z něj byla vidět jen silueta proti jasné obloze.

V těchto místech se kamenitá cesta opět napojuje na šotolinu vedoucí až k Návrší.

U chaty na Návrší jsme si dali občerstvení a sešupem po sjezdovce se vydali k autům zaparkovaným asi jen 2 km odtud.

Na fotce to tak nevypadá, ale je to vážně celkem prudký kopec.

Zatímco ostatní běhali po lese a hledali houby, já jsem měl aspoň trochu času na pokusničení s fotografováním potoka. Bohužel jsem si zapomněl doma na cestu přibalit stativ, tak jsem musel vzít zavděk ploškou na kameni trčícím z vody.

Tento splávek je focený z ruky. Na dvakrát a pak spojený v PC.

A na závěr ještě jedna fotka našeho bodyguarda. Majitelé mu po návratu domů jistě nachstali něco dobrého na zub.

To je pro dnešek vše. Víc ze sebe nevymáčknu a běžím do pelechu, abych byl zítra použitelný. Doufám, že se obrázky líbily a přeji všem dobrou noc, případně dobré ráno či úspěšný den.

PS: Všechny fotky jako vždy čekají v galerii
 


Komentáře

1 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 6. září 2009 v 22:50 | Reagovat

Hezké.
Velmi se mi líbil čmelák.

2 Janah Janah | Web | 6. září 2009 v 23:08 | Reagovat

Moc zajímavé nebe na fotkách přírody, líbí se mi jakou mají díky tomu atmosféru. BTW, čím že fotíš?

3 gemik gemik | Web | 7. září 2009 v 0:32 | Reagovat

Krásná reportáž. Moc se mi líbí Tvé fotky potoků.

4 janča janča | E-mail | 7. září 2009 v 6:48 | Reagovat

tak to sem moc ráda že se ti podařil výlet.pořídil si nádherný fotečky.

5 Tomáš Tomáš | Web | 7. září 2009 v 8:16 | Reagovat

Tlustjoch: Čmelák s uzarděním děkuje:)

Janah: Nebe na fotkách je výsledkem stále se měnící oblačnosti. Na horách je to celkem běžný jev a je pravda, ža na fotce to pak vypadá mnohdy dramatičtěji a zajímavěji než modrá a vymetená obloha. Fotím Nikonem D60

gemik: Díky. Na to, že jsou pořízeny v dost provizorních podmínkách jakštakš ujdou. Ta poslední je například složená ze dvou snímků - jednoho na 1,2 sek, druhá na normální čas. Do ostré fotky jsem pak "vlepil" část s "rozmazaným" vodopádem. Ale nikomu o tom "podvodu" neříkej;)

janča: Ze začátku to vypadalo bledě, ale nakonec to byl krásný výlet:)

6 Jeremy Jeremy | Web | 7. září 2009 v 8:53 | Reagovat

jj, na Kraličáku je pěkně, před několika lety jsem tam taky byl :-) Byl to super výlet, s nádhernými výhledy. Jediné, co nám trošku zkazilo celkový dojem bylo to, že jak jsme došli nahoru, tak tam zrovna byly nějaké závody v terénních motokárách :-( to byl teda děs, lidí jak na Václaváku.

7 Anyz Anyz | Web | 18. září 2009 v 23:56 | Reagovat

jejda na Navrsi sem se ucila lyzovat :]]
jinak toho zrzka z tvych fotek si asi pamatuju z Epcosu.. (delal nam technika na mereni) a mam pocit, ze tebe sem uz taky nekde videla ;) jen si vzpomenout kde?
jinka musim rict, ze mas spoustu moc peknych fotek, ted ti zas trosku zavidm ja (taky bych chtela umet tak pekne fotit, ale nejak nemam trpelivost si sednout a pomalu zacit chapat jak funguje expozice, clona, hloubka ostrosti.. )
jinak omlouvam se za reklamu, ale pac ses sumperak tak si to nemuzu odpustit.. mrkni na expedice.rps.cz puvodne to byl jen web pro lidi z okoli co se schazeli na ruzny akce.. ted je to trosku jiny pac jsme se vsichni rozutekli do sveta a je z toho spis turistickej pruvodce.. nicmene akce se tam daji porad zakladat a novy lidi jsou porad vitani..

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.