Dny evropského dědictví v Šumperku: Kostely

11. září 2010 v 19:09 | T(h)om |  Šumperk
Minulý článek byl takovým úvodem do reportáží o tom, co všechno bylo v Šumperku k vidění během Dní evropského dědictví. Dnes totiž v rámci této akce bylo možné zdarma navštívit několik památek po celé České Republice a Evropě a já si tuhle událost nemohl nechat ujít. Díky ní jsem navštívil několik míst, kam bych se normálně nevydal, nebo kam bych se ani jinak nedostal. V tomto článku si vezmu na mušku šumperské kostely. Ne sice všechny, ale aspoň ty tři nejvýznamnější.

1) Kapli Svaté Barbory
2) Chrám Zvěstování Panny Marie
3) Kostel Svatého Jana Křtitele

Jen jako doplněk přidám ještě jedno foto interiéru starokatolického kostela Jana Evangelisty. Jdeme na to:


KAPLE SVATÉ BARBORY
Kaple sv.Barbory


Kostel zvenčí vypadá poněkud omšele,na čemž se pravděpodobně podepsal fakt, že byl nějakou dobu nevyužíván. Hlavní zajímavostí v něm však jsou restaurované rozsáhlé fresky Ignáce Oderlického z Uničova. Protože do kaple nebyl dlouho přístup pro veřejnost, odrazilo se to pochopitelně na velkém zájmu návštěvníků.

Kaple sv.Barbory - interiér
Velmi mě potěšilo, že bylo dovoleno nejen bez potíží fotografovat, ale i zajít se podívat za oltář nebo na balkon (kůr) s varhanami. Odtud byla pořízena i tahle fotka interiéru.

Kaple sv.Barbory - interiér
Ukázka stropních fresek v kostele. Svatá Barbora byla patronkou lidí, kteří byli pohřbeni bez pomazání a význam získala především při morové epidemii. Vedle jejího obrazu najdeme hned nad oltářem i obraz tamního faráře Dietricha, který se během epidemie snažil pomoci co nejvíce lidem, ale nakonec i on morové nákaze podlehl. Od té doby je považován za mučedníka.


CHRÁM ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE
16 Chrám

Chrám přiléhá k objektu bývalého dominikánského kláštera, který však byl na příkaz císaře Josefa II. zrušen, čas sloužil jako vojenská kasárna a sklad, a dnes v něm najdeme sídlo střední zdravotnické školy. V interiéru je možno vidět výstavku fotografií zachycujících rekonstrukce během devadesátých let. Musím přiznat, že když jsem viděl jak objekt vypadal ještě v roce 1990 tak jsem se zhrozil a hluboce sklonil před prací restaurátorů. Ti odvedli skutečně úžasnou práci a výsledek je naprosto fantastický. Jen pro úplnost dodám, že fotografie pochopitelně nepochází z této soboty, ale byla pořízena v zimním období, a proto je na ní vidět sníh.

Chrám Zvěstování Panny Marie
První část kostela tvoří Česká kaple s oltářem a několika obrazy.

Chrám Zvěstování Panny Marie - Kříž
Zajímavostí je malá soška Krista, kterou Šumperku věnovalo partnerské město, německý Bar Herrsfeld. Jde o kopii práce tamního umělce, který Ježíše ztvárnil zcela odlišným způsobem.

Chrám Zvěstování Panny Marie
Portálový oblouk České kaple.

Chrám Zvěstování Panny Marie
Hlavní prostor chrámu mi byl povědomý. Právě zde jsem totiž po ukončení střední školy obdržel maturitní vysvědčení. Jinak se sem veřejnost běžně nedostane. Výjímkou jsou kulturní akce - především koncerty, komentované procházky po městě s průvodcem a významné dny (např. státní svátky). Zajímavostí je i to, že kostel nepatří církvi, ale městu Šumperk. To také zaplatilo dvě třetiny z částky 36 mil. korun potřebných pro opravy z dezolátního stavu v devadesátých letech 20. století.

Chrám Zvěstování Panny Marie
Pohled od oltáře k balkonu a varhanům.

Chrám Zvěstování Panny Marie - půda
Netradičním zážitkem byla možnost prohlédnout si i půdní prostory nad chrámem, kde se uchovaly zbytky původní gotické stavby, která byla později přestavěna v barokním stylu.

Chrám Zvěstování Panny Marie - Zvon
Původní věž chrámu byla v minulosti snížena tak, že to dnes vypadá, jako by kostel ani žádnou věž neměl. Fakt, že se zde nalézá velký zvon byl tedy tak trochu překvapením. Podle slov průvodce tu sice byly zvony tři, ale dva se už bohužel nedochovaly a i tento jediný byl odlit dodatečně.

Chrám Zvěstování Panny Marie - vstup do krypty
Jedním z míst, které mě zajímaly nejvíce byla krypta v podzemí chrámu. Bohužel její obsah za očekávání příliš nestál. Podepsal se tu neblahý stav v minulosti, kdy chrám chátral a krypta byla mnoho let zcela zatopena vodou.

Chrám Zvěstování Panny Marie - Krypta
Najdeme tu tedy už jen dvě zděné místnosti - ovšem správně ponuré:) ...

Chrám Zvěstování Panny Marie - Krypta
...a hromádku kostí. Některé bílé, jiné ohořelé.... Popustit uzdu fantazii je docela děsivé.


KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE
Noční kostel

Gotický kostel sv.Jana Křtitele je vlastně hlavní šumperský kostel jak s ohledem na historii, tak i na fakt, že se uvnitř nachází ostatky patrona města, sv.Theodora. Během času sloužil nejen jako kostel, ale i jako skladiště cenností nebo šatlava, která byla z věže přemístěna teprve až po dostavění radnice. V kostele působil a v přilehlé faře žil Martin Lautner - jedna z nejznámnějších postav čarodějnických procesů. Dodnes se zde konají pravidelné bohoslužby a chrám je běžně přístupný veřejnosti.

Ostatky sv.Theodora
Ostatky svatého Theodora byly do Šumperka převezeny až z Říma a váže se k nim pověst o tom, jak motlitba k němu zachránila zrak chlapci, který si do oka při hře zapíchl nůžky.

Chrám sv.Jana Křtitele - interiér
Pohled od místa, kde běžně stává farář při kázání, k hlavnímu vstupu, nad nímž vidíme i varhahy vyrobené v Libavé na olomoucku. Mimo jiné mě zaujalo modernizované věčné světýlko zavěšené u oltáře. Bylo totiž tvořeno výbojkou a napájeno elektřinou:)

Chrám sv.Jana Křtitele - interiér
Jeden z bočních oltářů.

Chrám sv.Jana Křtitele - interiér
Hlavní oltář kostela sv. Jana Křtitele.


KOSTEL SVATÉHO JANA EVANGELISTY
Kostel

O tomto kostelu vám toho moc nepovím. Snad jen tolik, že kolem něj chodím nejčasteji, protože se nachází blízko mého bydliště. Ostatně od podrobností máte odkaz pod fotografií:)

Kostel církve Ćeskoslovenské husitské - interiér
Interiér starokatolického kostela sv. Jana Evangelisty církve Československé Husitské.

*

Díky za pozornost. Příště se podíváme na Geshaderův dům a vyhlídku z radniční věže.
 


Komentáře

1 jirka kostelník jirka kostelník | E-mail | 3. května 2011 v 23:09

Zdravím Tě a jsem rád, že po dlouhé době si mohu od Tebe něco přečíst. Klobouk dolů před Tvou snahou a pozorností a pečlivostí, jakou jsi hezky ve zkratce představil vpravdě tři ojedinělé stavby města a čtvrtou nejmladší z nich připomenul. Je pravda, že dlouhou dobu o tomto tématu nebylo mnoho známých pramenů přístupných veřejnosti a tak návštěvy při otevřených dveřích jsou jedním z žádaných témat k nahlédnutí do historie města, která mj.také odrážela i celkovou historii kraje. Přeji Tobě i dalším duším, stále citlivé srdce pro skutečné morální hodnoty a živoucí krásu stvoření kolem nás, kterou často velmi přehlížíme a nenecháme se jí oslovit.
Jirka, kostelník z Rejchartic :)

jen pro dodatek, v budově bývalé fary a dnešního farního společenského domu blízko kostela sv. Jana Křtitele skutečně bydlela oběť inkvizičních procesů (organizovaných světským soudcem Bobligem z Edelstadtu) a to nebohý a v Šumperku velmi oblíbený děkan Lautner, který má na fasádě od roku 2000 pamětní desku. Jeho jméno však zní Kryštof Alois Lautner. Zemřel po několika letech hrdinného odhodlaného boje za oběti procesů a pěti letech mučení v Mohelnici v září 1685. Mj. z té doby je i hlavní oltářní obraz kostela (o tom málokdo ví), později celkově přemalováný v roce 1888. Varhany chrámu jsou pak celkově konečným dílem bratrů Riegrových z Jagerndorfu, tedy z Krnova. Mej se hezky a hodně zdaru už v tak náročném, ale krásném bádání v historii a přírodě tak tajulného a úžasného kraje, v němž žijeme! :D

2 T(h)om T(h)om | Web | 4. května 2011 v 11:56

[1]: Také zdravím a děkuji za tolik chvály, byť mi přece jen přijde trochu přehnaná :-)
Ano, Lautner tam skutečně žil a o pamětní desce vím. navzdory své tehdejší popularitě skončil opravdu špatně. Když ho po letech věznění a mučení odsoudili k upálení, dostal jako kněz na krk pytlík se střelným prachem, který mu měl na hranici ukrátit muka. V reálu však prach sice vzplanul, ale lautnera pouze popáli a zranil ho, takže to měl na konci ještě horší. Na místě, kde děkan zemřel - tedy v mohelnickém parku - je dnes malý kamenný pomníček s pamětní deskou a letopočtem exekuce.
Posílám pozdrav do Rejchartic a až tam zase někdy zamířím, zkusím se opět ozvat. Třeba už s větším úspěchem:)

Komentáře jsou uzavřeny.