Návštěva Prahy

20. prosince 2010 v 13:55 | T(h)om |  Města a místa
Poznámka: Doufám, že obyvatelé města Prahy vycítí v některých pasážích ironii, s níž byly tyto psány, a nebudou argumentovat hrůzným vesničanstvím jejich pisatele (byť by snad měli velkou část pravdy)

Vždycky, když přijedu domů z pobytu v Brně, Praze - nebo vlastně kdekoliv jinde, zvolám: "Zlatej Šumperk!" a těším se domů. Nejinak tomu bylo i tuto sobotu, kdy jsme s bandou kolegů vyrazili do hlavního města navštívit jednu z bývalých spolupracovnic a souputnic na našich výletech. Ranní spoj byl vynikající. Ze Šumperka nás osobák dovezl do Zábřeha, kde jsme přestoupili do totálně narvaného vlaku Intercity, kvůli poruše s jedním zamčeným vagonem, a ve tři čtvrtě na deset byli na "hlaváku". Hned na nádraží jsme učinili téměř zapomenutou zkušenost, že je tu třeba očekávat poněkud jiný druh lidí. Přímo před východem jsme narazili na asi dvacetiletého kluka v dlouhém černém plášti, kloboukem jak od J.R.Ewinga, kouřícího dlouhou dýmku, kterou by mu záviděl i Krakonoš. To by na Moravě byl zjev skutečně neobvyklý.
Druhý poznatek o obyvatelích Prahy vzešel až z postupného sledování davů v ulicích a vyplývá z něj, že ve městě je silně oblíbeno používání takových těch chluapaých klapek na uši místo čepice. Někteří jedinci v tom silně připomínali Otu Rákosníka z komedie Vesničko má, středisková.
Poznatek číslo 3: V hlavním městě České Republiky je problém narazit na Čecha. Skutečně jsme všude kolem slyšeli změť různých řečí, ale češtinu výjimečně. Prakticky identická situace je i v nápisech a cedulích. Lidé rozdávající letáky a reklamy na ulicích mluví taky téměř výhradně anglicky a překvapením byli dva černoši v uniformách, kteří u Karlova mostu lákali na vyhlídkové plavby po Vltavě. Podobně nás zarazil i další pražský atribut, na který se dá narazit skoro všude a jehož smysl jsme příliš nepochopili : Ruské čepice a matrjošky.
Já osobně nemám nic proti cizinců, cizím řečem ani proti Rusku. Na druhou stranu mi vadí anální alpinismus, kterým tento Babylon zavání a naše hlavní město mění chaosem v něco, co české hlavní město připomíná jen velmi vzdáleně.

Ani tentokrát jsem nenechal foťák zahálet doma. Fotky ovšem poznamelalo několik skutečností. např. to, že většina fotek je pořízena "za pochodu", tedy bez možnosti pořádně komponovat nebo něco nastavit. Druhým omezujícím faktorem byly davy lidí, protože nebylo úplně snadné vystihnout moment, kdy by se před objektivem někdo nemotal. No, a třetí nesnáz bylo pošmourné počasí nedovolující pořádně vystihnout, jinak jistě velmi pěkné výhledy. Následující fotky tedy prosím neposuzujte příliš kriticky. Vím, že nejsou dokonalé a především Pražáci samotní, ale i častí návštěvníci města, mají jistě stovky mnohem lepších snímků a ty moje je nijak extra nenadchnou.
První foto není třeba představovat. Václavské náměstí je jedno z nejznámějších míst celé Prahy.

Druhou zastávkou jsme si udělali na Prašné bráně. Dali nám slevu, takže nás každého vstupenka nahoru stála 50Kč místo původních sedmdesáti. Po zdolání strmého točitého schodiště, kam by žádný klaustrofobik dobrovolně nevlezl, jsme se mohli začít kochat tím, co tamní expozice nabízí.

V patře věže se nachází několik výstavek věnovaných české historii. Zde husitský vůz. Hned vedle stojí kazatelna s Janem Husem, který, soudě podle proporcí figuríny, narozdíl od toho skutečného nouzí jistě netrpěl a budil spíše zdání pokročilého stupně gravidity.

V dalším patře najdeme pár kamenných sošek a mnohojazyčné cedule popisující hlavní momenty historie našich dějin.

V oknech jsou krásné barevné vitráže.

Škoda, že počasí opravdu nebylo nejlepší. Výhled z vrcholku věže Prašné brány by byl ještě lepší, ale i tak to byla paráda. Na snímku pohled směrem ke Staroměstské radnici a Hradčanům. Vlevo je sice špatně, ale přesto, vidět vyhlídková věž na Petříně.

Na Staroměstském náměstí bylo narváno. Jednak tu probíhaly (probíhají) vánoční trhy, druhak se blížila celá hodina a stovky zvědavců se shromáždily před orlojem, aby sledovaly jeho každohodinové představení. My jsme došli s menším zpožděním, nezbylo tedy než sledovat vše z povzdálí, ale i tak jsme viděli to hlavní. Následně jsme se vydali ke Karlovu mostu.

Hotel U zlaté studny na Karlově ulici.

Při chůzi z Karlovy ulice na Karlův most nemile překvapí rušná ulice, tramvaje a semafory. Trochu to kazí atmosféru, podobně jako výše zmínění černoši lákající na lodní výlet. Nejsem rasista, ale tohle to vypadalo fakt dost divně. Na Karově mostě bylo podle očekávání také plno. Umělci na každém rohu nabízeli různé drobné zboží, obrazy, fotografie, kreslené portréty na počkání a další věci.

Pohled na hladinu Vltavy byl však skutečně krásný, na čemž mělo svůj podíl i slunce, které částečně skryté za mraky dokreslovalo zvláštní kouzlo místa měkkým světlem.

Loďka u Kampy při pohledu z druhé strany Karlova mostu.

nedaleko Malostranské mostecké věže jsme zapadli do boční uličky na oběd v jedné pizzerii. Ceny tu byly sice vyšší než u nás, ale ve srovnání s "pálkami" okolo pořád přijatelné. Nabaštili jsme se, napili a vydali se dál k Malostranskému náměstí a Hradu.

Pražský hrad, konkrétně jeho hlavní vstupní část, v zimní podobě.

Když jsme s přítelkyní byli u katedrály sv.Víta byli naposledy, bylo vyžadováno vstupné už u hlavního portálu. A nebylo nijak nízké. Vzhledem k nedávným peripetiím ve sporu o vlastnictví chrámu mezi státem a církví jsme tentokrát vystihli možnost vejít dovnitř zdarma, čehož jsme pochopitelně využili.

Velkolepá hlavní loď gotické katedrály sv.Víta, v jehož podzemí se nacházejí hrobky českých králů.

A katedrála ještě jednou, tentokrát v bočním pohledu na fotce, kterou bylo třeba vytvořit spojením tří samostatných snímků, aby se vešla celá na jeden obrázek.

Ulice K Hradu při cestě z Hradu:) Můj návrh navštívit ještě Petřín byl bohužel většinově odmítnut pro údajnou únavu a nedostatek času, potřebného ke stihnutí zpátečního vlaku.

A nakonec ještě jeden pohled na Karlův most.

Fakt, že Praha má svoje kouzlo jistě platí. Bohužel to celé silně degraduje přebujelý turistický ruch, přelidněné ulice a celý ten humbuk kolem. Jako člověk, který preferuje spíše klid a pohodu jsem se už zase těšil domů. Leckterý Pražák by pochopitelně mohl ohrnout nos nad tím, že naše město je taková větší vesnice mezi kopci, což by bylo zbytečné mu vyvracet, ale já si stojím za svým. Zkrátka "Zlatej Šumperk!".


PS: Hláška dne: Když jsme šli kolem jakéhosi obchodního domu pod Václavským náměstím, měli tam takové drátěné kužely chránící stromky uvnitř. Vojta to okomentoval: "Kóké, meslíš, že to majó kuli temu, abe nim to tade neožlale srnke?" X:D
 


Komentáře

1 Shariony Shariony | Web | 20. prosince 2010 v 15:01

Cizinci-turisté mi přijdou fajn. Když jsem na Staromáku nebo někde jinde, tak to pro mě díky nim nikdy není tak všední. Mají lepší náladu, smějí se (narozdíl od pracujících). Černoši u Karlova mostu sice jsou zvláštní, ale už jsem na ně zvyklá, jsou tam dlouho, takže pohoda. Rusové a Ukrajinci tu turisty nejsou. Bydlí tu.. tipla bych, že jich tu bude skoro jedna pětina. Když jedu tramvají, tak slyším většinou jenom je...:-?
Taky mám ráda přírodu, takže tvou Šumperáckost chápu :-). Líbí se mi, že tam máš tak blízko hory. Praha má ale taky svoje velké kouzlo, ducha. Jen to chce tu být jindy než o svátcích. To tu bývá skutečně lidí šíleně moc, sama se teď bojím jít na Staromák :-D. A klapky na uši, to je docela novinka, všimla jsem si toho až letos (a nemám je). :D

2 T(h)om T(h)om | Web | 20. prosince 2010 v 15:50

No, já v Praze byl několikrát i mimo svátky a lidí tam bylo plno pořád. Taky nemám nic proti cizincům, ale proti tomu, jak jim někteří lezou do pozadí, protože tady pak nutně vypadáme jako pitomci. S Ukrajinci nemám žádné zkušenosti, takže k tomu nic dodat nemůžu. Zatím si libuji tady u nás, mezi horami a lesy. A klapky na uši taky nemám... vlastně ani čepici :-D

3 acijka acijka | Web | 20. prosince 2010 v 20:22

Koukám, že jste se pěkně prošli (pokud jste nejeli metrem)a moc se mi líbí fotka "Pohled na hladinu Vltavy"...úžasná! :-)

4 Michal Michal | E-mail | 22. prosince 2010 v 9:48

Dobrý a pravdivý  text a pěkné fotky:-)
PS: u fotky "Hotel U zlaté studny na Karlově ulici." jsem si v první sekundě říkal: proč je tu fotka ze Šumperka! No opravdu mi to v první moment připomělo podled od DM směrem k točáku. :-D

5 T(h)om T(h)om | Web | 22. prosince 2010 v 18:40

[3]: Změřil jsem si to na mapě a bylo to pouze necelých 10km. Čekal jsem víc. Přesto všichni ostatní zavrhli návrh jít přes Petřín. Máčky! :-P

[4]: Ale kdež! Točák je přece větší a hezčí :-D

6 Babeta Babeta | E-mail | Web | 23. října 2012 v 9:06

Jojo, souhlasím, já už se v Praze taky cítím jak cizinka v Babylóně, když tam někdy přijedu, a to jsem tam prožila 30 let svýho života. :)
No vida, nikdy mne nenapadlo, že je Prašná brána přístupná jako věž.
Mimochodem, on ve skutečnosti byl Mistr Jan z Husi opravdu spíše menším, obtloustlým chlapíkem…aspoň je vidět, co z člověka udělá kult osobnosti.
No to koukám, že prodejci jsou schopni sedět na Karlově mostě i v mrazu…
Moc se mi líbí fotka s vitráží Prašné brány, fotka s  parníky na Vltavě – má opravdu krásné světlo a taky fotka z vnitřku chrámu sv. Víta.

7 T(h)om T(h)om | Web | 24. října 2012 v 4:55

[6]: Ona je to asi daň z globalizace a turistického ruchu. Přesto je tam na mě trochu moc rušno a dávám přednost našemu malému městečku zašitému mezi Jeseníky. To o Janu Husovi jistě platí i o spoustě jiných slavných osobností. Lidi holt chtějí ideály. Díky za komentík.

Komentáře jsou uzavřeny.