Štědrákova Lhota, Rovinka, Raškov, Bohdíkov

12. července 2011 v 21:27 | T(h)om |  Túry a procházky
Dnešní výšlap byl docela krátký. Když se to vezme se vším všudy, nepřesáhl délkou 4 km. Přesto nebyl úplně zbytečný. Aspoň proto ne, že jsem se příjemně prošel, nadýchal čerstvého vzdoušku a vypadl z baráku. To, že se návrat do baráku podařil v čase limitovaném lékařem i se zastávkou na studený drink, je pak už jen třešnička na pomyslném dortu.
Ti, kdož byli obdařeni dobrou pamětí, si možná vzpomenou, že o některých místech, která se objevují v titulku, už jsem tu psal. Bylo to loni, kdy jsem ovšem z Rovinky odbočil ke Komňátce - tedy úplně jiným směrem. Dnes to vezmeme na Raškov, o čemž už dále vypoví pořízené fotky. Pro dezorientované jedince ještě pomůcka v podobě map. Jedna na mapy.cz, druhá s přesně vyznačenou trasou.


První etapa proběhla opět motorizovaně autobusem ze Šumperka na konec Štědrákovy Lhoty. Odtud už pokračujeme pěšky přes silnici k cestě vedoucí stromovím na pastviny pod Rovinkou. Nepříjemným překvapením bylo, že nějací vandalové poničili malý kříž u cesty. Z nějakého důvodu už na něm chybí soška ukřižovaného.


Po chvíli štěrkovité, chvíli travnaté stezce stoupáme do svahu.

Brzy je odtud pěkný pohled nad horní část Štědrákovy Lhoty a přilehlé kopce.

Na rozcestí Rovinka je to opravdu kousek. Od autobusové zastávky cca 700 metrů a pár minut funění. Pro lenochy bude dobrou zprávou, že tohle bylo prakticky poslední stoupání na celé trase.

Na Rovince najdeme lavičku, informační ceduli regionu a kamenný kříž, jehož detaily předkládám 3v1. Nezanedbatelnou pomůckou je rozcestník na stromě.

Na okolních loukách bylo už evidentně sklizeno a kolem dokola se válely jen velké role slámy.

Nad tím vším pak dohlížel stožár televizního vysílače.

Pokračujeme po zelené značce. Ta přebíhá část louky a noří se do lesíka na východní straně.

Chvíli se jde lesem, kde není pořádně co fotit. To se změní, jakmile z lesa opět vyjdeme na louky. Nabídne se nám výhled do údolí řeky Moravy. Na severu se pak rýsuje křivka hor kolem Šeráku.

Jako všude okolo, i zde skoro zakopáváme o křížky a boží muka.

Opět se ocitáme mezi stromy, ale tentokrát ne v lese. pro změnu jde o krátké stromořadí kolem cesty mezi loukami. Za chvíli budeme zase venku.

No, co jsem říkal?:)

Déle budeme pochodovat touto travnatou stezkou. Není tu ovšem jen tráva, ale i drobotina v ní.

Motýlů tady byla taková spousta, až mě to zaráželo. Když jsem udělal krok, motýli se z trávy vždycky rozletěli do všech stran a chvíli trvalo, než si zase posedali.

Bylo zajímavé je chvíli pozorovat, jak přelétávají z kytky na kytku a soupeří spolu o místo na květu.

Občas na sebe podnikali nefalšované nálety.

Nezaujatě to pozorovaly kobylky a sarančata ze stébel trávy.

A trávě i dalším rostlinám to bylo celkem fuk.)

Na konci louky už se začínaly objevovat raškovské domky i věž tamního kostela.

Projdeme kolem jakési farmy kousek bokem nad dědinou a pěšinou klesáme dolů do civilizace.

Brzy dorazíme mezi první domky a po pár metrech i ke kostelu. Ten je bohužel v dost špatném stavu, byť po opravě by mohl vypadat mnohem lépe.

Mnohé domky a chalupy v Raškově působí značně udržovaněji a oku více lahodí.

Kaplička nedaleko obory dokonce vyfasovala nějaké fáborky.

Zníněná obora přiléhá k restauraci, kde si můžete nejen schladit krk nějakým chutným mokem, ale třeba i potěšit žaludek řízkem z kamaráda osazenstva obory. Byť se žvanci nebráním, živá zvířata jsou mi přece jen milejší než ta naklepaná a usmažená.

Trochu jsem přepískl časovou rezervu, ale je lépe mít času nazbyt než aby se ho nedostávalo. Když jsem kráčel k vlakovému nádraží v Bohdíkově, do odjezdu zbývalo asi 40 minut.

Usadil jsem se tedy an lavičku, v klidu prohlédl (a promazal) obrázky ve fotoaparátu, vypil zbytek Kofoly a čas pěkně utekl.

O asi půlhodinové cestě vlakem z Bohdíkova do Šumperka se rozepisovat netřeba. Neudálo se na ní nic mimořádného. Snad jen to, že v Šumperku mě čekala na nádraží drahá polovička, se kterou jsme si následně ještě dopřáli studený ovocný drink, který nás v tom horku příjemně osvěžil.

Toť vše, více (někdy) příště. Zbytek fotodokumentace na:
 


Komentáře

1 Věrka Z. Věrka Z. | Web | 13. července 2011 v 8:15

Pěkně si výletuješ, pravda. Já sice taky, ale nemám vůbec čas to sem vkládat. :-(
A ode dneška do 24.7. vyhlašuji internetové prázdniny!!! Potom doufám bude dlouho pršet, abych všechno mohla v klidu zpracovat a hodit to na web... :-)
A že máš živá zvířátka radši než na talíři- to je pro mě novinka, protože mě bys nejradši zblajzl i psa! :-D

2 T(h)om T(h)om | Web | 13. července 2011 v 9:22

[1]: Jestli myslíš toho svého, tak tomu bych ani "pes" neříkal :-D Prázdniny si užij a pak se polepši, a začni články vkládat svědomitěji. Strašně to flákáš! :-P  :-D

3 Mirka Mirka | 15. července 2011 v 20:11

Opět krásné fotky, gratuluji :-)

4 Lafi Lafi | Web | 16. července 2011 v 21:08

Na fotce se stožárem si vyfotil mrak co připomíná hlavu nějakého pesana, nebo medvěda :-)

Jak tak koukám po Tvých fotografiích, přijde mi, že ses vrhnul do focení všemožné nejen hmyzí drobotiny. Že by to bylo novým objektivem?

5 T(h)om T(h)om | Web | 17. července 2011 v 9:41

[3]: Díky :-)

[4]: Vidíš, toho jsem si vůbec nevšiml. Při troše fantazie ho tam ale taky vidím :-D

6 Ondřej Ondřej | 27. září 2011 v 18:16

Ten křížek není poničený, soška se musela opravit. Už zase visí.

7 T(h)om T(h)om | Web | 27. září 2011 v 19:47

[6]: Aha, díky za informaci. Byl jsem z toho docela překvapený:)

Komentáře jsou uzavřeny.