Pitva foťáku

6. srpna 2011 v 9:42 | T(h)om |  Skladiště obrázků

Při probírání svého digitálně-fotografického archivku jsem narazil na následující tři fotky. Je na nich můj úplně první digitál Konica Minolta DiMage Z1 při pitvě na rozloučenou. Pamatuji se, jak jsem byl štěstím bez sebe, když jsem si ji na jaře 2005 nesl domů, a jak dlouho a dobře sloužila. I dnes by se od mí mohly leckteré foťáky učit. Její technické vychytávky bohužel nepočítaly s pádem "na držku" (tedy na objektiv), což se jí stalo osudným. Později byla nahrazena Olympusem SP-500 UZ, ale ten mi, narozdíl od Minolty, nikdy k srdci moc nepřirostl. Holt první láska je prý vždycky napořád... Když ovšem první láska tragicky natáhla závěrku, přišla tak trochu i zvědavost. Vzal jsem do ruky šroubováčky a pietně provedl takovou menší pitvu. Zkrátka mě zajímalo, jak takový foťák vypadá uvnitř. Na tuhle otázku vám odpověď přiblíží následující obrázky:


Tohle je plošný spoj těsně pod zadním krytem s displejem. Vpravo vidíme šachtu pro baterie a nad ní kruhový volič režimů.

Po demontáži plošného spoje (byl tam ve dvou vrstvách) se nám odkryje optická část. Zhruba uprostřed fotky je vidět i výbojka blesku. Ty oranžové pásky jsou propojovaní kabely mezi jednotlivými komponenty.

A na konec ještě deska s čipem. Ten byl tenkrát ještě nestabilizovaný a "pouze" třímegový. Uvozovky proto, že tenkrát to byla velmi solidní hodnota.

Dnes už mám zrcadlovku, ze které lezou přece jen kvalitnější fotky než z Konicy Minolty Z1. Přesto byla první, a jako taková by neměla být zapomenuta. Čest její památce!