Dělostřelecká tvrz Bouda

24. září 2011 v 21:00 | T(h)om |  Města a místa
V minulém článku jsem zběžně popsal cestu od rozhledny na Suchém vrchu k pevnosti (umístění na mapě), takže přišel čas se podívat dovnitř. Jak už jsem minule naznačil, uvnitř jsou podmínky o hodně jiné, než venku v době současného krásného babího léta. Celoročně v podzemí očekávejte teplotu kolem šesti stupňů Celsia a vysokou vlhkost. Pokud na to zapomenete, můžete si před vstupem do tvrze půjčit vaťák. Není to sice jak od Gucciho, ale v pevnosti nejde o módu a opravdu pomůže.

Tvrz Bouda byla vystavěna podle francouzského vzoru ještě před 2. světovou válkou, ale po mnichovské dohodě už nemohla být dokončena a zůstala nedostavěná. Měla různá důmyslná technická řešení obrany, které i po všech těch letech dnešního člověka zaujmou. Veškeré vnitřní vybavení, které uvnitř bylo používáno už neuvidíte. Vesměs se jedná o prázdné prostory. Třebaže Bouda je nejmenší z podobných pevností u nás, i tak je délka hlavní chodby 750 metrů - tedy tři čtvrtě kilometru. Interiér se pak ještě větví do různých bočních hal a chodeb. Proto je na výběr ze tří prohlídkových tras. Nejkratší budete mít hotovou za pár minut, střední za cca hodinu a čtvrt, zatímco nejdelší budete procházet přes tři hodiny. Oficiální status stavby je dnes "muzeum československého opevnění".



My jsme si zaplatili střední okruh. Stálo nás to každého 70Kč + 20Kč za foťák. Ten jsme aspoň ukecali na slevu. Normálně by byl dvakrát dražší. Příchod k pokladně tvoří strohý betonový prostor, kde je na zdech vyvěšeno několik mapek tvrze a pár informací o její historii. Vlevo na fotografii, kde vidíte zábranu, je vchod do chodeb.

Jak už bylo řečeno, uvnitř je opravdu nehostino. Teplota pod deset stupňů a vysoká vlhkost udělá s turistou v tričku a kraťasech divy. Vzali jsme si sice vaťáky, ale v otevřených lehkých botkách mi stejně byla po čase zima od nohou. Při pohledu skrze chodby byl její konec dokonce trochu zastřen mlhou - to berte jako příklad té zmíněné vlhkosti. Pokud si chcete zaplatit možnost fotografovat, promyslete si to podle možností vašeho aparátu. Interiéry jsou osvětleny velmi skromně a tak není vyloučeno, že by to baly vyhozené peníze. Já jsem fotil na ISO800-3200!
Páteří celé tvrze je téměř kilometrová chodba s kolejnicemi, po kterých byly taženy vozíky s mareriálem mířícím do skladů. Vozíky byly vojáky tlačeny ručně. Samotné prý vážily 400kg, s nákladem pochopitelně ještě více. Jestliže si říkáte, že se aspoň hoši v té kose zahřáli, nemáte úplně pravdu. V době, kdy tu sídlila posádka byl vnitřek vytápěn na 20 st.

Dieselové agregáty na výrobu elektrické energie najdeme na jedné z prvních zastávek v podzemí.

Všechno působí hodně zchátrale a prázdně. Dlouhé haly s obloukovým stropem ústí od hlavní chodby do stran a občas to chce fantazii, abyste si uměli představit, jak to vypadalo v provozu. Tohle měl být muniční sklad.

Menší kanón včetně pár kusů munice se nachází v jedné z mála místností uzavřené vlastními vraty.

Na tomto místě nám byl vysvětlen způsob ražení chodeb a ukázán názorný příklad.

Obloukový strop byl vesměs jednolitý, nudný a ponuře osvětlený. Jen místy se na něm daly spatřit nějaké zajímavější struktury.

Narazíte-li během prohlídky na místnost, která není zcela prázdná, maximum očekávatelného vypadá nějak takto.

Část věnovaná době, kdy k Československu ještě náležely části Polska v okolí Těšínska a Užgorodská oblast. Měl jsem z toho takový rozporuplný pocit. Možná to bylo až příliš stylizované a elektrické svíčky, jaké vídáme na vietnamských stáncích, tomu taky dvakrát nepřidaly.

Rozbočení chodeb i kolejí téměř v koncové části bunkru.

Výtahovou šachtou už výtah dávno nejezdí. Člověk proto musí používat schodiště, které ji obtáčí.

Výstavka několika původních předmětů nalezených v tvrzi.

Při bližším pohledu odhalíme spíš sbírku harampádí.

Další autentické předměty v sousední místnosti. Ten kus šrotu napravo je údajně část původního klimatizačního systému, vzadu vidíte vozidlové bariéry.

Pohled vzhůru ze schodiště kolem výtahové šachty.

Po schodech jsme vystoupili k horní části šachty, kde se nacházela výsuvná věž se střílnami. Protože do těchto částí přes mříž pronikal venkovní teplý vzduch, brutálně se mi tam orosil foťák a musel jsem ho na chvíli rozebrat a otřít, abych mohl vůbec udělat nějaké obrázky.

Plány mechanismu výsuvné věže.

Pohled přes mříž do útrob šachty, kde výsuvná věž bývala. Celé to fungovalo na principu závaží.

Kovová věž byla dávno odmontována a zpracována jinak, takže dnes při pohledu nahoru vidíme jen oblohu a les.
V tomto místě také prohlídka jako taková skončila a zbývalo už jen vrátit se stejnou cestou nazpátek.

Návštěva to byla zajímavá, i když pokud očekávátě něco víc než prázdné prostory, budete možná trochu zklamaní. Oceníte spíše informace z výkladu průvodce a zvláštně ponurou atmosféru ve spoře osvětlených chodbách dýchajících vlhkem a chladem. Jste-li fandové do téhle části historie, bude váš pohled na věc zase o něco jiný. Zážitek jsme z toho ale měli i my, obyčejní turisté bez hlubších znalostí meziválečných dějin.

Oficiální stránky tvrze: http://boudamuseum.com/
 


Komentáře

1 matttyna matttyna | 25. září 2011 v 0:17

Ohoo,na tenhle report jsem se těšila od včerejška :-D
Zrovna minulý týden jsem koukala na dokument Pevnosti a tam zrovna byla tahle pevnůstka :-)
Ehmm, až jednou nabídnou cestování časem, tak zrovna sem se (mimojiné) podívám. ;-)

2 T(h)om T(h)om | Web | 25. září 2011 v 9:59

[1]: No já nevím. Kdybych se mohl znova narodit, tak vojensky aktivním oblastem se raději vyhnu. To už je lepší se tam podívat dnes jako turista :-) Jinak ten dokument v televizi jsem taky náhodou viděl asi týdem po návštěvě pevnosti.

3 matttyna matttyna | 25. září 2011 v 17:13

No tak jako samozřejmě nějak nenápadně, né, že bych se tam producírovala - takový nezávislý pozorování :-)

4 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | Web | 25. září 2011 v 17:42

Zmrzla bych tam i ve vaťáku, ale stejně bych tam vlezla :-D
Super! Skvělý článek, pěkné fotky, ráda jsem se koukla, pevnosti mě zajímají - díky! :-)

5 T(h)om T(h)om | Web | 25. září 2011 v 21:28

[3]: No, stejně bych se raději nezávisle producíroval jinde, kdyby byla ta možnost :-)

[4]: Tak to mě potěšilo, že tě to potěšilo. Díky za komentík :-)

6 Lafi Lafi | Web | 1. října 2011 v 21:41

Když si člověk pokusí představit, že by tam nějací vojáci museli chtě, nechtě být dlouhý čas, tak asi žádná sláva. Jak píšeš, dokážu si představit lepší místa na zevlování :-)

7 T(h)om T(h)om | Web | 2. října 2011 v 21:23

[6]: Ta představa, že bych tam jako voják měl tvrdnout celé měsíce, ne-li roky, mě taky dost děsila. Naštěstí už to snad nehrozí 8-)

Komentáře jsou uzavřeny.