Po známých cestách

27. října 2011 v 22:49 | T(h)om |  Šumperk a okolí
Už podle titulku vás jistě napadlo, že nepůjde o článek z nějakých exotických míst. Naopak. Většinu z nich už jsem tu (některé dokonce víckrát) odprezentoval. Dnešní procházka totiž nebyla motivována ani tak objevitelskými sklony, jako potřebou prostě vypadnout na vzduch. Počasí máme už nějakou dobu typicky říjnové - tedy na prd, kvůli čemuž ustala i moje turistická aktivita. Do toho člověk musí ještě chodit do práce... Zkrátka je takové období, kdy člověk musí využít každou možnost se vyvenčit, i kdyby nebyla bůhvíjaká. Na úvod dle zažitých pravidel vám dám možnost předem prozkoumat trasu. Můžete se podívat buď na obrázek s mapkou, nebo na mapy.cz.


Autobusem (kurňa tam byl puch! proč se ti lidi občas nevykoupou?) jsem se nechal vyvézt k hájence Na Vápenici mezi Šumperkem a Hrabenovem. Odtamtud většina lidí chodí k rozhledně na Háji, protože je to odtud nejkratší cesta, ale já to vzal doprava po úzké lesní asfaltce. Nebe bylo zatažené, všude mokro a tak jsem byl rád, že mě napadlo změnit plány. původně jsem měl v plánu jít jinudy a nejspíš mnohem bahnitějším terénem.

Ostatně soudím, že se mi nepodařilo zvolit tak úplně ideální oděv. Trekové boty jsou v pořádku, ale ty džíny jsem měl vyměnit za maskáče. No, teď, když sedím doma, už to vím. Zítra až bahno na nohavicích oschne, holt ho budu muset okartáčovat. Kdo by řekl, že v lese bude na podzim tolik bláta, že?

Informační cedule poblíž hájovny stručně referuje o nejbližším okolí a několika dalších obcích jako Olšany nebo Štědrákova Lhota.

O kus dále v lese už je o cedule nouze. Jsou tam ale jiné věci. Například kapradí.

Další atrakcí může být joggující dědula. Tomuto sporťákovi mohlo být tak kolem šedesátky a s těma elasťákama, které měl na sobě, se nedivím, že běhal po lese. Zřejmě ho to bavilo, protože než jsem došel ke kostelíku, procupital kolem mě asi dvakrát tam a dvakrát zpátky. Ovšem v tom počasí a věku - klobouk dolů!

Po nějaké době jsem došel k zatáčce, kde kdysi bývalo jen pár vykácených stromů. Dnes je vymýcený prakticky celý svah, Bylo to docela drsné zjištění, ale má to i pozitiva. Z cesty je vidět do krajiny.

Lesní kostel Boží Tělo je jedno z těch míst, o kterých jsem tu už psal a tak není třeba to nijak obšírněji komentovat.

Podél cesty nad kostelíkem se táhne křížová cesta...

...a ze zdi malé kapličky u kostela vytéká pramen vody.

Od kostelíka se dá jít po polní cestě mezi pastvinami dále, ale já jsem pro změnu zvolil lehce jiný způsob. Vzal jsem to nahoru k pastvině a tam pak po jejím horním okraji podél lesa. Je odtud totiž mnohem lepší výhled na Hrabenov a kopečky vzadu.

Šeď pošmourného počasí trochu oživovaly aspoň stromy obarvené podzimní červení a žlutí.

Sešel jsem zase dolů na cestu a po ní pak na Zlatník, kde stojí velký dřevěný kříž a turistický rozcestník.

Na Zlatníku jsem si v dálce na svahu všiml dvou srnek a rozhodl se je pokusit vyfotit, než si všimnou i ony mě. Fakt je, že na tu dálku se nedaly čekat zázraky, ale tohle je asi první obrázek, kde se mi podařilo vyfotit srnky tak, aby je bylo poznat. Z tohoto úhlu pohledu jde tedy celkem o úspěch.

Od Zlatníku vede modré turistické značení k Vlčímu dolu, kudy jsem ještě nešel. Rozhodl jsem se to napravit tím, že se tudy vydám teď. Vědět, že to bude v první etapě křovím a blátem, možná bych si to rozhodnutí ještě nechal dvakrát projít hlavou.

Při spatření tohoto nálezu mě napadlo, že tady nepomůže ani žádný anděl strážný. Takhle totiž dopadl jeden z nich.

Cesta vedla kolem chaty ohrazené dřevěným plotem - zdánlivě nepropustným,...

...ovšem slepice producírující se poblíž po poli tuhle neprostupnost silně zpochybňuje.

U chaty je dokonce i poměrně velký rybník (vezmeme-li v úvahu, že široko daleko kolem není žádné jiné nebo větší stavení), ale dostat se k němu nelze.

I zde v tom brání plot opatřený ostnatým drátem. Zkusit rukou, zda není navíc nabitý elektřinou jsem se raději neodvažoval.

Při klopýtání po lesní šotolině jsem si na mezi všiml nevábně vypadající hroudy. Docela by mě zajímalo, o co jde. Předpokládám, že o nějakou houbu.

Pod cestou do Bludova teče potok. Vzdor své nezajímavosti mi jednom místě přišlel docela zajímavý, byť ve skutečnosti jde o takovou malou stružku. Asi to způsobily ty kořeny trčící ze svahu.

Koupaliště Vlčí důl na jednom z okrajů Bludova bylo pochopitelně na podzim prázdné. Nejsem si však jist, zda funguje aspoň přes léto. Podle informací v médiích jsou tam nějaké problémy s údržbou či majitelem, ale můžu se plést.

To kamenolom o kus dál v provozu je. Všude kolem jsou dokonce cedulky se zákazem vstupu a varováním, že v lomu se střílí. Proplížil jsem se tedy jen po horním okraji kvůli fotce a vrátil se nějakých deset metrů výše zase na cestu a modrou turistickou značku.

Cesta vede lesem vcelku všedního vzezření, takže k dokumentaci tam toho moc není. Člověk musí vzít zavděk aspoň listím popadaným ze stromů.

Z lesa jsem vyšel asi 100 metrů za odbočnou na Chocholík, kousek od zámečku na tzv. Bludovečku. Tam jsem se pak vydal po cestě vedoucí přes hřeben Bludovského kopce.

Odbočka kamsi dolů do dědiny v říjnu vypadala docela jinak, než když jsem tudy šel v červnu. Tenkrát tu rozhodně nebylo tolik bahna ani stoh svazků slámy. To dá ale celkem rozum, že?

Brzy jsem došel ke kapli Svaté Trojice, kterou zná každý, kdo aspoň obšas jede od Bludova do Šumperka nebo naopak. Stojí totiž hned vedle silnice a je u ní i malé posezení s lavičkami pro šlapáním znavené cyklisty.

Přejít zmíněnou silnici v době dopravní špičky je docela adrenalin. Kam se hrabe bunjee jumping seskoky padákem! Povede-se li člověku přejít a tento přechod (či spíše přeběh) přežít, může pokračovat stále po kopci k asi 150 metrů vzdálenému rozcestí Na Příčné. Je tu lavička, rozcestník, boží muka a infocedule. No schválně: Věděli jste, že u Bludova se nachází minerál zvaný též bludovit, a že jeden takový šutr byl použit i při stavbě Národního divadla?

Podél lesa a šikovně ukryté zahrádkářské kolonie nad bývalou střelnicí jsem sešel dolů z kopce na šumperskou stranu. To dokonce trochu začalo svítit i slunce.

Protože jsem se nedávno na regionálním webu dočetl, že v okolí mají hráz bobři, napadlo mě zkusit štěstí a pokusit se ji najít. Rovnou předesílám, že neúspěšně, abyste se marně netěšili na obrázky přerostlých myšáků hryzajících kmeny.

Místo bobra jsem vyfotil aspoň slimáka na cestě. Já vím, není to ono, ale bobra prostě nemám. Pokud po něm přesto toužíte, musí vám stačit vycpaný exemplář ze šumperského vlastivědného muzea na fotce zde.

Na konci louky jsem hledání vzdal, protože tam už bylo nějak moc mokro a příliš mnoho bahna na to, aby se vešlo na moje už tak zablácené rifle. Podle popisu v dotyčném článku jsem musel být ale blízko. No nic, není všem dnům konec a třeba na mě bobři počkají.

Domů jsem se proklopýtal zase prakticky přes celé město, takže jsem si dal s chutí sprchu a konečně si sedl. Výsledek tohoto výšlapu je tedy všelijaký. Počasí bylo všelijaké, navštívená místa relativně profláknutá, bobry jsem nenašel... Hlavní ovšem bylo se protáhnout a nesedět doma, což se povedlo. A jak si tak uvědomuji bolest nožiček, povedlo se to dokonale.

Všechny fotky na:
 


Komentáře

1 matttyna matttyna | 28. října 2011 v 0:32

Heh, koukám, že jsi skoro prošel i moji oblíbenou "meandrovou" cyklotrasu. Ještě než vyšel ten článek, byla jsem tam na kole, bobra jsem neviděla, ale cosi se tam u stružky prohánělo...zajíc to teda fakt ale nebyl, jak mi dochází. :-D
Ps. Ten zbytek křídla je fakt nechutnej! O_O

2 T(h)om T(h)om | Web | 28. října 2011 v 0:37

[1]: Tam se dá jezdit na kole? Jak daleko? Předpokládám, že o kus dál už neprojedeš. Teda aspoň mě přišlo, že je problém tam jenom projít O_O
PS: Ale liška si asi pochutnala 8-)

3 Věrka Z. Věrka Z. | Web | 28. října 2011 v 8:34

Hezká procházka...Kašli na bobry, máš aspoň konečně srnky a na bobry si počíháš příště. :-P
Co si budeme povídat: podzim má něco do sebe. Moc se mi líbí cesta s ledabyle poházenými listy. Kdybys měl víc času, podezírám Tě, žes je tam narafičil. :-D A také fotka Šumperka je velmi zdařilá, přestože světlo nebylo ten den nic moc, což my neovlivníme... ;-)

4 Lydie Lydie | 28. října 2011 v 21:03

Ty fotky jsou zajímavé i bez bobra.
Líbí se mi podzimní nálada-takhle doma v teple u PC-to je teprve paráda./Také jsem neseděla celý den doma-byla jsem se trochu projet na kole/. :-)

5 matttyna matttyna | 28. října 2011 v 22:17

[2]: Je vidno, žes nečetl detailně díly Na bajku, jelikož je to tam popsáno. :-D
Respektive -ano, dá se tam projet, ovšem nejlépe na jaře, za sucha, teď v létě když jsem tam byla, tak tou kukuřicí by to fáák nešlo :-D

6 T(h)om T(h)om | Web | 28. října 2011 v 22:38

[3]: Budeš se možná divit, ale to listí FAKT na svědomí nemám. Světlo opravdu nebylo nic moc, ale tentokrát jsem se jen venčil - nelovil fotky. Tedy musel jsem otestovat D90, ale jen s rozumem :-)

[4]: Děkuji, i když ten bobr mě mrzel.. :-D Ono z domu všechno vypadá jednoduše, ale i ta trocha námahy venku není k zahození. Doma se ještě dost nasedíme přes zimu.

[5]: Tak jsem si to pročetl znova a důkladněji a už mám jasno. Je to trošku jinudy, ale teď bys tam na kole neprojela. Kukuřice je sklizena a pole zoráno. Tvrdý oříšek i pro pěší. Píšeš, že nejlepší je tam vyrazit na jaře, ale možná je dobrá i zima, kdy je všechem humus zamrzlý a dá se pohodlně přejít.

7 matttyna matttyna | 28. října 2011 v 23:47

[6]: No tak to jo, teď je stejně na kolo zima...ale v zimě pěšky, to by šlo - krom toho bobři půjdou dobře vidět :-D.
To o tom jaře je tam, protože v zimě je sníh a to na kole moc nejezdím...
Je to tam složité, a škoda je, že tam nevede nějaká šikovná cyklostezka...

8 T(h)om T(h)om | Web | 28. října 2011 v 23:58

[7]: Tak na kolo je to podle mě dost drsný v kterémkoliv období. Kam bys tudy chtěla dojet? V tomto směru vidím pěšobus jako nejschůdnější variantu. Ostatně není to tak daleko a člověk se může zatoulat i tam, kde by kolo tahal marně. Když tak nad tím uvažuju, možná to v zimě půjdu znovu očíhnout a třeba budu mít s bobrem větší štěstí :-)

9 matttyna matttyna | 29. října 2011 v 16:36

[8]: Myslíš kam by měla vézt ta cyklostezka? No kolem kolejí do Bludova :-D...jinak tam tudy se jet dá, sice člověk vypadá jako pako, ale zase je tam klid :-D, občas je to ostřejší, ale dá see :-)

Komentáře jsou uzavřeny.