Lysá hora

22. listopadu 2011 v 9:53 | T(h)om |  Túry a procházky
Předpokládám, že asi každý má nějaký ten cíl, kterého se mu dosud nepodařilo dosáhnout. Co se fotografování týká, je to u mě inverze. Tím myslím takový ten stav, kdy stojíte někde na sluníčkem osvíceném kopci a kolem vás - přesněji pod vámi - se prostírá "moře" mraků a mlhy. Vidět to se mi povedlo jen z dálky (foto v tomto článku) a už je to nějaký ten pátek. Počasí minulého týdne slibovalo, že by se tento rest dal dohnat. Časové vytížení umožnilo výlet naplánovat až na neděli a naplánoval jsem si trasu z Ovčárny přes Švýcárnu a Malý Jezerník na Červenohorské sedlo. To je jedna z jesenických klasik. Zájem o účast projevila i kamarádka Věrka ze Šternberka, ale pak se ozvala s tím, že její známí by na kopečky vyrazili také, a že bychom mohli plán změnit na kopečky Beskyd, konkrétně na Lysou horu. Protože na Lysé, nejvyšší hoře Beskyd, jsem ještě nebyl, rád jsem souhlasil. Navíc mě napadlo, že ten ostravský smog (Ostrava a Třinec jsou od Lysé hory jen kousek) udělá lepší efekt, než relativně čisté ovzduší Jeseníků. Domluvili jsme podrobnosti a bylo jasno: pojedeme na Lysou.
Vstávat v pět ráno bylo drsné, zvlášť v neděli a den po noční směně, ale občas je třeba přinášet oběti. Vlak do Uničova, kde mě čekali Věrčini známí Mirek a Lenka, jel bez zpoždění a taky na místo dorazil podle jízdního řádu. Autmo jsme zajeli do Šternberka pro Věrku a jejího čoklíka (Mirek a Lenkou měli také jednoho) a pak už se jen přesunuli asi 120km východně do Beskyd, přesněji do obce Malenovice u Frýdku-Místku. Už z auta to vypadalo, že mraky nejsou tak nízko jak bychom chtěli, ale nepropadali jsme skepsi. Naděje přece umírá poslední. U restaurace Rajská Bouda na okraji Malenovic jsme zaparkovali a vyrazili po svých na celkem asi třináctikilometrovou cestu, jejíž náčrt můžete zobrazit ZDE.


První atrakcí, kterou si prosadila hlavně Věrka (protože tam prý možná někdy bude turistická vizitka...) byly vodopády na Satině. Satina je potok tekoucí údolím mezi skalnatými břehy takové menší rokle. Je tu pár zajímavých zákoutí a míst a voda zde tvoří několik kaskád. Jen škoda, že po dlouho trvajícím suchu zde moc vody nebylo a místo vodopádů jsme viděli spíše stružky crčící přes kamení.

U tohoto vodopádku jsme si pořídili i skupinovou fotku - Věrka hned natřikrát, protože se jí stále jaksi nedařilo seřídit foťák. Uznávám, že ani u mě se to neobešlo bez obtíží. Na výsledku má Lenka rozmázlou hlavu, neboť s ní nečekaně pohla. Po čase stráveném u Satiny jsme museli zdolat nějakých padesát metrů strmého svahu, před kterým nás Mirek předem varoval, abychom se dostali na rozcestí "u korýtka".

Korýtko tvoří zastřešený dřevěný žlab, do něhož vtéhá pramenitá voda z trubky zasazené ve svahu. Hned vedle stojí cedule naučné stezky. Ostatně podobných cedulí jsme cestou potkali ještě několik, neboť jsou součástí naučné stezky. Pokračovat budeme už jen směrem vzhůru, a to po žluté turistické značce.

Další zastávkou, spojenou s menším občerstvením, byla hospoda U Veličků v malebné osadě tvořené dřevěnými chatami. Hospoda ovšem nebyla otevřená, takže jsme popili a pojedli pouze z vlastních zásob na lavičkách před hospodou. Ještě kousek před tímto zastavením se na nás po cestě nalepil jakýsi toulavý pes, kterému se evidentně zalíbila Lenčina fenka Píšťalka. Trvalo nám skoro další tři kilometry na Lukšinec se tohoto čokla zbavit.

Když jsme vystoupali pár výškových metrů navíc, vešli jsme do oblasti stromů pokrytých bílou námrazou. Hned se mi vybavilo, jak se v televizi nedávno bavili o průmyslovém sněhu. Ten vzniká v oblastech s velkou hustotou průmyslu a znečištěným ovzduším. Na nečistotách ve vzduchu se usazuje vlhkost, která zvyšuje množství srážek a námrazy. Tady jsme to viděli na vlastní oči a nebýt vědomí, co jev působí, vypadalo by to vlastně úžasně idylicky.

Námraza po cestě k Lukšinci.

Detail jehličí pokrytého námrazou.

Čím výše jsme stoupali, tím více přibývalo mlhy a ubývalo naděje, že se dočkáme kýženého inverzního efektu. To nám zklamaně potvrzovali i turisté vracející se z vrcholu zpátky dolů. Těch turistů tady bylo také hodně, snad by se dalo říct i příliš. V této souvislosti jsem si okamžitě vzpomněl na jiný beskydský vrchol - Radhošť, kde jsme byli s přítelkyní v létě a o davy lidí tam také nouze rozhodně nebyla. Dlužno ovšem dodat, že tenkrát se to v tom nádherném počasí dalo lépe pochopit.

Cesta se stávala stále více drsnou. Přibývalo ostrého kamení, mrazu i mlhy. K neradostné kulise výstupu na Lysou horu patří i neobvykle velké množství různých pomníčků těm, kteří zde zahynuli. Lysá hora pochopitelně není žádný Mt.Everest, ale přesto - nebo spíš právě proto - tak vysoká koncetrace křížů a pamětních desek člověka zaskočí.

V zatáčce jen kousek pod vrcholem najdeme podobných odkazů hned několik. Některé starší, jiné letošní. K tomu se na ceduli naučné stezky dočteme, že zde kdysi zahynul i pilot stíhačky, který do kopce v mlze narazil. To na optimismu nepřidá.

Cestou na vrchol Lysé hory.

Příchod k vrcholu Lysé hory pohřbil naděje na vytoužené snímky. Všechno halila mokře vlezlá bílá tma s viditelností do pár metrů. Z neproniknutelné opony sajrajtu byly slyšet jen neznámé hlasy a hluk stavebních strojů, které tady pracovaly hned na dvou místech. Možná už příští sezónu bude na Lysé hoře stát dvojice nových budov, z toho jedna na místě vyhořelé Bezručovy chaty.

Omrzlá cedulka na plotu kolem stavby.

Meteorologická stanice, oddělená laťkovým plotem od vrcholového sloupu, se také topila v mlze.

Tohle je prakticky nejmémě zamlžená fotka, kterou se nám na vrcholu podařilo pořídit a jak z ní vyplývá, nad hranici oparu zbývalo už jen opravdu málo. Stačilo by nějakých 10-20 metrů. V takové situaci se ani nejvychovanější jedinec neubrání naštvanému KÚÚÚÚÚÚRVA!!!

Jako poslední šanci jsme zvolili vyčkávací taktiku a uchýlili se do tepla dřevěné chaty bistra Šantán doufaje, že až zase vylezeme ven, stane se zázrak a mlha se ještě protrhá.

Uvnitř bylo pořádně narváno. Aspoň ze začátku. Přesto se nám povedlo vybojovat místa k sezení a dát si něco na zub a k pití horkou čokoládu. Postupem času se chata aspoň částečně vyprázdnila. Přibližně za hodinu jsme se opět zvedli a šli zkontrolovat situaci. Byl už nejvyšší čas, protože bylo kolem 14:00 a za nějaké dvě hodiny, během nichž musíme sejít k autu, bude tma.

Jak se dalo čekat, situace se během té doby nezlepšila. Naopak. Mlhy ještě přibylo, což byl poslední hřebík do rakve pro naše naděje. Zklamání nám jen maličko zpestřila banda modelářů, kteří na Lysou horu dorazili s dálkově ovládanými terénními autíčky. Radost z nich měla hlavně turistická omladina.

Autíčka byla opravdu moc pěkně vyvedená a pod vedením svých konstruktérů hravě zdolávala i náročný kamenitý terén.

Nazpátek jsme se vydali jinou cestou, po modrém turistickém značení. Počasí však bylo i tady stejně neutěšené a scenérie podobně ponuré.

Cestou z Lysé hory k mohyle Ivančena.

Mohyla Ivančena, o které jsem dosud neměl ani ponětí, vypadala z dálky jako zeď nějaké ruiny. Až bližší pohled odhalí podrobnosti.

Je to totiž jakýsi památník lidem, kteří byli popraveni nacisty během 2. světové války. V tak pochmurném počasí a se všemi těmi kříži a památníky podél předchozí etapy jsou mé dojmy z Lysé hory poněkud neveselé.

Pokračovali jsme dále po zelené. Najednou Mirek prohlásil, že zná zkratku, kterou si ušetříme asi půl kilometru.

Pravda, mělo to jednu drobnou nevýhodu a to tu, že zkratka vedla pořádným sešupem po lesním svahu. Krátká porada však nakonec rozhodla, že Mirkovi budeme věřit, protože je místní (z Ostravy) a navíc nevypadal ani nijak krvelačně, tudíž nebylo nebezpečí, že by nás tam chtěl někde zamordovat, znásilnit a nechat.

Mirek jako horský průvodce nezklamal a za chvíli jsme vyšli u malenovického hotelu Bezruč přesně, jak předpovídal. Zbývalo už jen sklopýtat poslední kilometry k parkovišti, dát si v restauraci pozdní oběd a vyrazit nazpátek.

Výlet na Lysou horu se tedy povedl i nepovedl. Při porovnání pozitiv a negativ akce by to vycházelo tak nějak šul-nul. Počasí zklamalo na plné čáře a plánované fotky jsme si domů nepřivezli. Protože však Věrka, Lenka ani já jsme dosud na Lysé hoře nikdy nebyli, splnili jsme během neděle tento nedostatek. A inverze? Není všem dnům konec. Je potřeba hlídat předpovědi počasí a neztrácet naději. Jednou to přece vyjít musí!

 


Komentáře

1 acijka acijka | Web | 22. listopadu 2011 v 12:25

Pěkně jsi naši nedělní "procházku" popsal, líp to nedokážu. Ale vynasnažím se...Jsme si mákli, ještě teď cítím nožičky! To jsi mě rozesmál, podezírat Mirka z krvelačných úmyslů... :-D

2 Jeník Jeník | 22. listopadu 2011 v 16:26

Ivančena je památníkem popravených mladých skautů nacisty.Je škoda,že jejich příběh tam není nijak vyznačen.Každý skaut - starý nebo mladý -tam položí nějaký kámen,nebo kamének na jejich památku.Což je dnes ta hromada kamení.

3 T(h)om T(h)om | Web | 22. listopadu 2011 v 17:52

[1]: Ale dokážeš, už teď se těším až si to přečtu. Když to vyjde, někdy v březnu... :-D

[2]: No vidíte, že to jde i stručně :-D

4 Hanka Hanka | Web | 22. listopadu 2011 v 18:58

Kruciš, to teda přijde líto!!! ??? Takové zklamání bych asi nerozdejchala, ale na druhou stranu, na Lysou by mě nikdo nedostal! ;-)  :-D
Na Červenohorském sedle jsme byli nedávno a na Satině taky. Ta první fotka je úžasná. :-) Moc se mi líbí ojíněný les, je jako z pohádky, a nádherně se ti podařilo vyfotit detail jehličí s námrazou.
Všechny fotky máš skvělé a povídání náramně čtivé. :-) Při zmínce o zkratce se mi vybavila věta, kterou mám od svého přítele: "Znám jednu zkratku, je to sice dál, ale zato je tam horší cesta." Přesně po takových "zkratkách" mě totiž většinou vláčí. ???
Doufám, že nejsi z výletu nachlazený, Tome, v té mlze by nebylo divu. :-)
P.S. Taky mám cíl, kterého se mi zatím nepodařilo dosáhnout, a sice, naučit se slušně fotit ... a bez vztekání! ;-)

5 Zuzka Zuzka | Web | 22. listopadu 2011 v 19:00

Pěkné fotky. Ty obalené stromy jinovatkou a přitom na zemi nic není.. to je moc hezký kontrast :-)

6 T(h)om T(h)om | Web | 22. listopadu 2011 v 21:41

[4]: Máš proti Lysé hoře nějakou osobní averzi, nebo můj článek vyzněl tak negativně? Fotky všechny skvělé nejsou - pořád nějak bojujus tím, že jsou hodně světlé. Musím se naučit pořádně nastavovat kompenzaci - to se zatím moc nedaří. To rčení o zkratkách je docela známé a musím říct, že také často platné :-D Děkuji za návštěvu a vytkni si nějaký další cíl. Ty přece fotit umíš! ;-)

[5]: Díky. Přesto mám raději léto bez jinovatky 8-)

7 Hanka Hanka | Web | 23. listopadu 2011 v 15:50

[6]: Mám vůči Lysé jednu velkou výhradu, na můj vkus je moc vysoká! ;-)  :-D :-D Tvůj článek negativně nevyzněl, to jen moje nohy stávkují! ;-)
Tome, zkus fotky trochu podexponovat.
Poslední věta mě moc potěšila :-) ale ... :-?

8 T(h)om T(h)om | Web | 23. listopadu 2011 v 16:32

[7]: Většinou fotím s EV -1/3 až 2/3. V hranolovém hledáčku člověk musí víc odhadovat, jak bude výsledek vypadat. U kompaktů je to na LCD hned vidět. A s tou výškou hory... To už tak u hor bývá, že jsou vysoké :-D

9 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | Web | 23. listopadu 2011 v 17:14

Škoda, že byla na vrcholu mlha, ale i tak jsi udělal spoustu krásných fotek.. :-) Ta námraza všude, fotky vody - všechno nádherné! Super! :-)  :-)

10 Lydie Lydie | 23. listopadu 2011 v 20:27

Tak opět krásná reportáž/jak jinak,že,/
Fotky jsou v pohodě-alespoň vidíme,jak vypadá mlha :-)  :-D Všimla jsem si,že máte tur.hole-také s nima chodím už několik let.Když jsem je před 20 lety viděla prvně ve Švýcarsku,tak jsem se divila a bylo mi to spíš k smíchu.Časy se mění.Letos se naopak smáli nám,když jsme byli na Sicílii a chodili s holemi. O_O

11 T(h)om T(h)om | Web | 23. listopadu 2011 v 20:45

[10]: Děkuji, mlha ale spíš nasr... než potěšila. To s těmi holemi nejsme my. To jsou nějací turisté, co se přimotali do záběru :-D Já jsem zatím smysl těch holí nějak nepochopil. Běhám tedy po kopcích bez nich :-) Přeji pěkný večer

[9]: Ani nemluv! Tak jsme se těšili na výhledy, a ona jenom ta hnusná mlha. A to podle webkamer bylo v Jeseníkách krásně jasno. No nic, tak příště. Aspoň jsme byli na Lysé 8-)

12 Lydie Lydie | 23. listopadu 2011 v 21:49

[11]:
Smysl holí pochopíte asi až Vám bude víc jak 60 a budou Vás bolet klouby.Člověk se cítí jistější,když se může o něco opřít.Na hole se přenáší asi 25% váhy-tím se kloubům odlehčí.

13 T(h)om T(h)om | Web | 24. listopadu 2011 v 4:58

[12]: Proto mě vždycky fascinuje, když s nimi vidím jít bandu třicátníků tvářících se nadmíru "in".

14 acijka acijka | Web | 24. listopadu 2011 v 16:58

[12]: Lydie: já mu to říkám pořád, že za ně jednou bude vděčný. Ale nevěří mi a tvrdošíjně prohlašuje, že to do ruky nikdy nevezme. Počkáme, až bude "dědula" a pak se uvidí... :-D

15 Lydie Lydie | 24. listopadu 2011 v 19:14

[14]:
Jasně-nikdy neříkej nikdy. :-)
Manželovi se to také moc nezdálo,ale po operaci kyčelního kloubu s nima chodí a je v pohodě. ;-)
Možná,že ten,kdo je má už v mladším věku,si ty klouby tím šetří.....

16 T(h)om T(h)om | Web | 24. listopadu 2011 v 19:55

[14]: Nepindej blbiny a běž dohánět reporty. Máš skluz jak sviňa :-D

17 Lama Lama | Web | 24. listopadu 2011 v 20:08

Krásné fotografie, pěkné popsání turistické akce.
Také jsem v tu dobu byla v těch místech, ne až na Lysé,ale v Malenovicích na chatě. Tak mě to tam ten den lákalo. No  a jak vidím,nemusí mě to mrzet. Chtěla jsem tam jít také nafotit inverzní romantiku. ale Ta romantika průmyslového sněhu - to je něco!!!Já
Ostravačka si ho teď do sytosti užívám:))Měj se hezky. :-)

18 acijka acijka | Web | 24. listopadu 2011 v 20:55

[16]:Ráda bych, bohužel práce je přednější...Budu se snažit to dohnat, slibuju!!! :-(

19 Lenka Lenka | Web | 27. listopadu 2011 v 21:19

Jsem ráda, že ti Mirek nepřipadl jako krvelačný znásilňovač co nás chce zamordovat :-D
Ale za to žes zveřejnil tu fotku kde vypadám jak pět minut před smrtí máš u mě vroubek :-?  :-D
To máme asi za tu nepovedenou inverzi... :-)

20 T(h)om T(h)om | Web | 27. listopadu 2011 v 21:29

[19]: Ale no tak! Já myslím, že před vrcholem jsme jako před smrtí vypadali všichni :-D Ostatně aspoň jsem ji taktně nedal do článku, ale pouze na rajče, kam stejně nikdo nechodí, protože prohížet stovku fotek - na to má nervy málokdo :-D
PS: Vroubek beru na vědomí :-)

21 Frodo Frodo | E-mail | Web | 27. listopadu 2011 v 21:55

Ahoj Tome, konečně ses dokopal i na naši nejvyšší beskydskou horu - to ti to trvalo!!!
Ale teď tě uklidním a potom naseru:
1.) Já byl na Lysé ve čtvrtek před vámi a jak byla celý týden inverze, nebylo v ten den po ní ani památka. A další dny zase byla... na posr...
2.) v sobotu a neděli jsem byl v Jeseníkách a byla inverze jak víno. Byli jsme na chatě Vilibaldka a vyšlápli si k Vřesové studánce a na Červenou horu, druhý den běhali kolem Vozky. Parádní jesenické moře! Vyměnili jste to v blbou chvíli. Během týdne hodím na web fotky, koukni.
Ahoj Tom

22 acijka acijka | Web | 28. listopadu 2011 v 9:34

[19]: Neboj, Leni, já mu to oplatím... :-D

[20]: Ale chodíme se dívat i na rajče, to nezamluvíš! :-D

23 T(h)om T(h)om | Web | 28. listopadu 2011 v 10:21

[21]: No, to mě tedy opravdu sere. Známý mi navíc hned druhý den poslal pár fotek ze své vycházky po hřebeni, kde měl také inverzi jak z učebnice. No nic, nemůžu být nasraný pořád. Až se dám trochu dohromady (na Lysé jsem se nějak nachladil), zkusím to znova :-)

[22]: U tebe jsem v klidu. Než ty se rozhoupeš ke zveřejnění reportu, budu už stařec a vypadat úplně jinak 8-)  :-D

24 acijka acijka | Web | 28. listopadu 2011 v 11:59

[23]: Nech být, už se na něm pracuje... :-P

25 T(h)om T(h)om | Web | 28. listopadu 2011 v 12:46

[24]: A co Jeseník, na tom se pracuje taky? :-P

26 acijka acijka | Web | 28. listopadu 2011 v 14:54

[25]:Tady se právě projevuje nedostatek času na 100% vytížené ženy s dítětem a muže, který má času habaděj... :-P

27 Lenka Lenka | Web | 28. listopadu 2011 v 16:57

[20]: A proč není teda na rajčeti ta společná fotka, když tam nikdo nechodí :-D A neříkej, že je to s ohledem na můj mázlý obličej 8-)
určitě se s tou inverzí jednou zadaří... :-)

[22]: Už se Věry těším na reportáž a na zajímavé fotky :-)

28 acijka acijka | Web | 28. listopadu 2011 v 17:47

[27]: :-D Tak přesně tohle mě taky napadlo... :-D

29 T(h)om T(h)om | Web | 28. listopadu 2011 v 18:10

[27]: [28]: No dobrá dobrá, už jsem ji tam vrátil (remcalky...) :-D

30 acijka acijka | Web | 28. listopadu 2011 v 20:20

[29]:To máš jediný štěstí, brblale... :-D

31 Lenka Lenka | Web | 28. listopadu 2011 v 21:31

[29]: šikula 8-)
jen je to takové Pyrrhovo vítězství, když se zase vidím :-D :-D

32 T(h)om T(h)om | Web | 28. listopadu 2011 v 21:51

[30]: Teď je řada na tobě, tak jsem zvědav 8-)

[31]: Pěkné, že to říká ta, co má na fotce nejrozmazanější xichtík 8-O  :-D

33 Lenka Lenka | Web | 29. listopadu 2011 v 16:37

[32]: teď si nejsem jistá jestli si mě správně pochopil, ale to je jedno 8-) končím diskuzi :-)

Věrka už má článek :-)

34 T(h)om T(h)om | Web | 29. listopadu 2011 v 21:41

[33]: Já vím, už jsem jí vynadal po Skypu :-D

35 acijka acijka | Web | 29. listopadu 2011 v 21:49

[34]: Kecale. Dokonce sis vyžádal pár foteček z výšlapu s Tvojí maličkostí, narcisku. :-P

36 T(h)om T(h)om | Web | 29. listopadu 2011 v 22:22

[35]: Lhářko. Chtěl jsem jen tu společnou a zbytek výběru jsem nechal na tobě. A tys mi jak na sviňu poslala ty se mnou, i když se vidím denně v zrcadle. Příště se polepši! 8-O

37 acijka acijka | Web | 30. listopadu 2011 v 8:06

[36]:Nespokojenče! A co jsem Ti jako asi měla poslat? Lesní cestu? Vždyť jsme fotili oba to samé... :-D

38 T(h)om T(h)om | Web | 30. listopadu 2011 v 9:10

[37]: No to fotili, ale jedna věc se přece dá vyfotit několikrát a jinak, ne? To bys měla vědět, fotografko :-D A vůbec: uzavírám komentáře a jak mě budeš štvát, dám na net tu tvoji fotku z Čertových kamenů. Fotil jsem to zblízka pevným sklem, takže tam je hromada pěkných vrásek :-P  :-D  :-D

Komentáře jsou uzavřeny.