Od Ztracenky do Sobotína

16. listopadu 2011 v 22:41 | T(h)om |  Túry a procházky
Ti, kdož znají místní okolí pravděpodopbně hned pochopili, že dnešní (vlastně pondělní) report nebude z výšlapu, ale spíš z takové příjemné procházky. Dohromady měřila necelých 8km a to ještě s tím, že drtivou většinu kopců (tedy stoupání) jsem si ulehčil autobusem. K dobru mi budiž přičteno, že jsem z domu vyrážel až odpoledne. Kolem půl čtvrté se totiž už začíná smrákat, takže vymýšlet nějaké velké trasy nemá smysl. Aspoň potud ne, není-li člověk milovníkem bloudění lesem ve tmě. A to já nejsem. Pro ty, kteří zdejší terén v malíku nemají, přikládám odkaz na mapu i s vyznačenou trasou.


Ztracenka stojí v zatáčce u silnice pod spodní částí Klepáčova. On je to vlastně spíš motorest než typická horská chata. Další motorest-horská chata stojí na horním konci dědiny. Ten je ovšem mnohem známější. Věřím (nebo aspoň doufám), že o sedle Skřítek jste už slyšeli. Další atrakcí Klepáčova je jeden ze tří dřevěných kostelů (Žárová, Maršíkov, Klepáčov) v okolí, ale kolem toho jsem tentokrát nešel.

Směr výšlapu určovalo modré turistické značení, které od Ztracenty vedlo nejdříve po jedné z nejrušnějších místních silnic (Šumperk-Rýmařov). Kupodivu provoz nebyl tak čilý jak jsem se bál, což je jedině dobře. Hned za zatáčkou navíc už značka opouští silnici a míří na polní cestu, takže těch cca 400 metrů asfaltu se dalo přežít.

Už po pár prvních metrech polňačky jsem narazil na nějakou chatu. Stálo u ní auto, ale jinak tam nikdo nepobíhal. Cesta budovu míjí alejí mezi dvěma loukami.

Jen o kus dál se objevilo další stavení, tentokrát už evidentně prázdné a čekající na majitele.

Tak trochu mě trápila otázka, co se nachází nad těmi loukami. na chvíli jsem opustil značenou cestu a vydal se to zjistit. Byla tam další louka a nad ní televizní vysílač, což samo o sobě zase tak extra zajímavé není.

Na druhé straně byly ale nad lesem pěkně vidět hřebeny Jeseníků, zde konkrétně Břidličná hora se svým charakteristickým flekem kamenného moře.

Pár kroků dále byl výhled ještě lepší. Podzim obarvil lesy oranžovou barvou a křišťálově čistý vzduch umožňoval dobrou viditelnost. V údolích řádilo inverzní počasí, a třebaže tu nemáme tak špatné ovzduší jako třeba na Ostravsku, rozdíl znát byl. Jen pro úplnost dodám, že z tohoto místa je přímý výhled nejen na Břidličnou horu, ale také na Dlouhé Stráně nebo Vozku.

U torza uschlého stromu na okraji lesa, kam jsem se po přestávce na kochání vrátil, najdeme turistický rozcestník s popiskem "Svobodín (748 m.n.m.)" a následně vkročíme do lesního porostu.

Když jsem z lesa zase vykročil, horizont nad oborou vydal svědectví o již zmiňované inverzi. Pravda, mohlo to být horší, ale i tak... Už proto jsem rád, že se mi po nějaké době zase podařilo vypadnout na hory.

Račte porovnat předchozí snímek s tímto, který byl pořízen jen cca 15 metrů od předchozího, ale opačným směrem. Dost dělá i slunce svítící z jiné strany, ale to, jak se opar drží v nižších polohách a jak pěkná viditelnost je o něco výše, jistě poznáte.

A opět lesní úsek. Potěší, že terén tu neskýtá žádné velké stoupání. Tu a tam sice něco nastoupat musíme, ale cesta spíše klesá. Dá to rozum. Od Ztracenky nad údolím při cestě do údolí stoupat asi moc nebudeme, že?

Nedaleko rozcestí Smrčina se nalézá naleziště minerálů (pěkná slovní hříčka:). Sám nevím, co přesně se tam dá nalézt. Vím jen, že další naleziště je mezi Sobotínem a Velkými Losinami. Na pohled to připomíná jámu opuštěného lomu, na jehož dno vedou žebříky. Ty se přes stromy bohužel blbě fotí, tak obrázek nečekejte. Vyfotil jsem jen loveckou chatu stojící na okraji lomu.
PS: Více informací o nalezišti Smrčina na tomto odkaze

Krmelec u rozcestí připomíná tak trošku domeček na muří nožce. K dokonalosti schází maličkost - ona muří nožka.

Kus za Smrčonou jsem opustil turistickou značku. Tentokrát výjimečně schválně. Značená cesta totiž vede oklikou na spodní okraj Sobotína a já si ho chtěl projít důkladněji. Z lesa jsem se vynořil na horním okraji širokých luk, po kterých jsem se pak postupně "kutálel" dolů.

Pohled dolů do vesnice dává znát, že čisté výhledy jako na Svobodíně v údolí čekat nelze.

Barokní kostel přilehlý k hřbitovu a budově fary je jednou z dominant obce a také jedním z míst, kde začaly neblaze proslulé čarodějnické procesy. Při vstupu na hřbitov k této temné minulosti odkazuje i mramorová deska. Skoro stejná, jakou najdeme v nedalekých Vernířovicích, ale i v Šumperku a jinde podél tzv. Čarodějnické cyklotrasy.

Přes hasičskou zbrojnicí tu mají vystavenou historickou stříkačku.

Mostek přes Klepáčovský potok v Sobotíně.

Poměrně smutnou kapitolou Sobotína je tamní zámek. Cedule "HOTEL" nad hlavním vchodem výlmuvně shrnuje podnikatelský záměr zámek využít, což dopadlo špatně. Je to vidět nejen na samotném zámku, ale i na přilehlém parku.

Vyschlá a listím zanesená kašna, která kdysi určitě vypadala úplně jinak. O kus dál v křoví leží povalená socha s uraženou hlavou... No nic povzbudivého. Možná proto je do areálu zámku i parku majitelem zakázán vstup, jak hlásají cedulky ohánějící se soukromým majetkem.

Rybník pod zámkem už nepatří nepořádnému zámeckému pánu, takže k němu se smí jít legálně. Takto na podzim tam toho ale taky moc není.

Říčka Merta protékající spodní částí Sobotína.

Svůj výlet jsem zakončil na vlakové zastávce. Když jsem přišel na perón, seděli tam nějací dva výrostci a dost hlučně a nevázaně se bavili. Proto mě mile překvapilo jejich "dobrý den" a slušná odpověď na dotaz ohledně odjezdu vlaku. Jen jsem si po tom pozdravu připadal najednou nějak starý - sakra to už vypadám jako nějaký ctihodný občan? No nic, mládnout už nejspíš nebudu. Vlak jen přesně na čas a v 15:15 odjížděl už za západu slunce. Den se viditelně krátí. Za chvíli tu máme opět tmu už od třetí a úsvit až kolem osmé. Ach jo, JÁ CHCI JARO!

 


Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 16. listopadu 2011 v 23:09

Tome, ani nevíš, jak jsem se těšila na tvůj další výšlap. Opět jsi nezklamal, jak fotky, tak povídání jsou skvělé. Sice to v okolí Šumperka moc dobře neznám, ale párkrát už jsme tudy s přítelem projížděli, takže mi něco říkají aspoň názvy. :-)
Barokní kostel je nádherný, na rozdíl od zanedbaného zámku. :-? Někteří majitelé by zasloužili, o svůj majetek se nestarají, hlavně když všude rozvěsí zákazy a příkazy. Tohle mě děsně vytáčí! ???
Moc se mi tvoje procházka líbila, i když 8 kilometrů! ??? No, ty ještě určitě ctihodný občan nebudeš! ;-)  :-D
Pokud nejdeš do práce, užij si pěkně zítřejší svátek. My nejspíš vyrazíme do přírody ulovit pár snímků. :-)

2 matttyna matttyna | 17. listopadu 2011 v 1:00

Super track! To si musím někdy projít, Svobodín znám jen z mapy...a mimo jiné i ta díra se žebříky zní lákavě :-D. Po těch kopcích jsem nikdy nekroužila, znám jen cestu ze Ztracenky spodem, pod silnicí :-) a ta rozhodně tak pěkná není...

3 T(h)om T(h)om | Web | 17. listopadu 2011 v 9:52

[1]: No tak to jsi mě potěšila :-) Jsem rád, že se líbilo i přesto, že opravdu nešlo o žádný náročný terén a nejzajímavější místa (8km není přece moc). Toho zámku je opravdu škoda, ale podobných případů je mnohem více. Velmi podobně vypadá například i zámek v Rudě nad Moravou a leckde jinde. Kopanec do prdele by byl jen začátek toho, co by majitelé zasloužili.

[2]: Výhledy jsou tam moc hezké. Asi nejlepší by byly po ránu, než se v údolích rozpustí mlha, ale komu by se chtělo tak brzo vstávat, že? :-D Jestli bys na nalezišti něco nalezla nevím - to by se vidělo až po slezení na dno lomu. Je tam ale nějaká informační cedule, tak by sis aspoń početla. Mě se k ní celý areál obcházet nechětlo :-)
Cesta od Ztracenky spodem pod silnicí není tak záživná. Jednou jsem ji taky absolvoval,ale spíše z nutnosti než z plezíru.

4 Jeník Jeník | 17. listopadu 2011 v 17:55

Zdravím a opět něco přidám z historie.

Svobodín byla vesnice ,kde stálo asi 50 stavení.Zbyly jen ty dva,co jste nafotil.Ale i na Klepáčově byla daleko hustší zástavba a horskými statky a končila až u známé dnes chaty na Skřítku.To byl vlastně poslední horský statek ze Šumperské strany.K tomu je třeba si domyslet,že to okolo nich byla vlastně pole a pastviny.Lesy z této strany patřily Kleinům.

5 Jeník Jeník | 17. listopadu 2011 v 18:10

Vlastně od Skřítku dolů  žádné lesy nebyly.Měl jsem štěstí a hovořil jsem s jedním pánem,co ještě v padesátých letech každý den vozil z Klepáčova  přes 400 litrů čerstvě nadojeného mléka dolů do výkupu.

Ta lovecká chata co jste nafotil byla chata na "vyhlídce" pana barona Kleina.Je třeba si představit,že tam nikde nebyl žádný les a všude na všechny strany krásný výhled.proto tam dal i tu chatu postavit.Má vlastní studnu s nádherně čistou a dobrou vodou.Je přístupná veřejnosti - ta studna.

Zámek v Sobotíně bylo sídlo Kleinů(rodové),proto tam mají i rodovou hrobku.K tomu si ale časem přikoupili i zámek v Loučné,tedy i šlechtický titul k tomu.Je třeba vědět,že v Sobotíně jako takovém vybudovali velké železárny.Byli to podnikatelé v oblasti železářství a hutní výrobě.Hutě a strojní výrobu měli v Sobotíně,později v Loučné a v Postřelmově.Vše bylo ale založeno na dřevěném uhlí.Což znamenalo jejich mohutný  rozvoj,ale i jejich rychlý skon.Těch hutí.Ale také druhé totální odlesnění Jeseníků.A zánik dubových a bukových lesů v nich,ze všech těchto lesů se udělalo dřevěné uhlí pro hutě.Poté již došlo jen k monokulturní výsadbě jehličnanů,hlavně rychle rostoucích smrků.

6 Jeník Jeník | 17. listopadu 2011 v 18:18

Ještě bych chtěl dodat,že hlavní hřeben Jeseníků byl hustě zalesněn a nebyla z něj žádná vyhlídka.Po zlikvidování jeho porostu listnatých stromů se již hřeben nikdy nepodařilo zalesnit i když pokusy o to byly několikeré.Nakonec se tam začalo dařit alespoň kleči.Tu zase ale nyní chtějí ochranáři vyklučit všude kde roste ve smyslu,že je to dosazené uměle  a do Jeseníků prý podle nich tato dřevina nepatří.Já mám osobně názor opačný a myslím si že ta kleč tam patří.Ale nejsem lesní odborník.Nedovedu si ty hřebeny bez kleče představit.Jinak jedinou přirozenou holinou byl jen vrchol Kralického Sněžníku.I vrchol Pradědu byl hustě zarostlý lesem listnatým.

7 Jeník Jeník | 17. listopadu 2011 v 18:33

Nyní k budovám jako takovým co o nich píšete.

Chata - co ji popisujete jako loveckou,nikdy lovecká nebyla a to ani za pana barona Kleina.Jen sloužila vždy rekreaci.proto byl pod ní i vybudovn rovný plac - hřiště.Byla po válce předána zájmové organizaci Svazarmu - Aeroklubu v Šumperku.Ta ji opravdu využívala pro své členy celoročně a o chatu jako takovou se vzorně starala.Navíc tam byl každý rok v létě ještě tábor pro děti.V současnosti její osud neznám.V té díře,jak píšete je opravdu naleziště,ale již si nepamatuji čeho.

Zámek Sobotín.Byl předán do správy OKD,kteří jej nádherně zrenovovaly.Byl přístupen veřejnosti.Nyní zase nevím,ale je to asi špatné jak píšete.

8 acijka acijka | Web | 17. listopadu 2011 v 21:53

Krásná procházka! Tady u nás už najdeš lísteček na stromě jen vyjímečně, natož krásně zbarvený. Minulou neděli jsem fotila v Příkazech dva koně a aby bylo za nimi nějaké hezké pozadí, musely jsme na nich s majitelkou dojet k jednomu jedinému olistěnému stromu v dálce! :-D

9 Hanka Hanka | Web | 17. listopadu 2011 v 23:12

[3]: Těch 8 km, ... jak pro koho! ;-) S kopancem souhlasím! :-D

10 T(h)om T(h)om | Web | 18. listopadu 2011 v 6:59

[7]: S tím odlesněním je to asi složité, ale rozhodně to má i výhody. Aspoň je z hřebenů pěkně vidět do krajiny. To by přes les asi možné nebylo. Chata u naleziště je podle informací na netu myslivecká, ale je možné, že skutečně patřívala i kleinům. jsou to ti, co mají v Sobotíně tu honosnou hrobku, že?

[8]: To tady u nás taky, proto mě to tak vysoko překvapilo. Ale určitě příjemně :-) Díky za komentík.

[9]: ;-)

11 Jeník Jeník | 18. listopadu 2011 v 10:37

Halvní Jesenický hřeben byl odlesněn dvakrát.Poprvé se to ještě podařilo znovu zalesnit.Podruhé již ne.Nejsem odborník,proto nebudu rozjímat nad tím proč to nešlo,ale myslím si,že tím odlesnění došlo hlavně k masivní půdní erozi a v tom co tam ještě zůstalo se stromům klasickým nedaří.Uznávám ale,že jsou odtamtud za hezkého počasí nádherné výhledy na všechny strany.Navštívil jsem ty hřebeny několikráte ve všech ročních období.Vždy měly své kouzlo.Ovšem také se mi několikrát podařilo vybrat si počasí,že jsem tu útulnu u Jelení studánky nemohl najít i když jsem byl od ní deset metrů.Ale to je na jiné vykládání.(psaní).

Opravdu ta hrobka v Sobotíně patřila té rodině Klainů,co o ní se píše výše.V šedesátých letech byla vyloupena,vypleněna a pozůstatky zde uložených příslušníků rodiny nesmírně poškozeny.Nic nebylo vyšetřeno i když se o darebácích,kteří to provedli vědělo.Tzv.zameteno pod koberec.Asi kamarádi tehdejších mocipánů.Toto je spíše smutný příběh.

12 Lydie Lydie | 21. listopadu 2011 v 13:30

Tak jsem si se zájmem prohlédla fotky,přečetla článek i komentáře od pana Jeníka. :-)

Komentáře jsou uzavřeny.