V chumelenici nad Temenicí

25. ledna 2012 v 17:03 | T(h)om |  Šumperk a okolí
Včera odpoledne jsem měl chuť se projít. Nic náročného, protože večer jsem slíbil kolegovi vzít za něj noční směnu, takže trasu bylo třeba zvolit velmi střízlivě. Přesto jsem si sliboval pěknou procházku, hlavně proto, že za okny po nějakém čase vysvitla ta žlutá koule, co se tam dlouho neukázala. Jak se však dalo tušit, můj vyvenčovací pech se ani tentokrát neopoměl předvést v celé svojí obludnosti. Jen co jsem vyšel z baráku, obloha se zatáhla. Když jsem došel do Temenice, začalo slabě sněžit, a sotva jsem vylezl na kopec, spustila se tak brutální chumelenice, že Yetti by skákal celý bez sebe radostí. Chumelenice trvala pochopitelně až do té doby, než se mi povedlo na pokraji smrti dopotácet se domů, načež asi po půlhodině ustala a opět se vyjasnilo. Jak říkám, pech. Upřímně doznávám, že tahle okecávačka je takovou slovní berličkou z upozornění, že obrázky nebudou jako z National Geographic. Zaujmou možná spíš obyvatele těch částí země, kde dosud sníh nemají. Vím, že od Zábřeha dolů k Olomouci už (ještě) jsou pole zelená a po sněhu není skoro ani památky (aktuální foto od motorestu Prachárna poblíž Litovle). Když si odmyslím hory na obzoru - tedy u nás.


Cesta do kopce nad sídlištěm v Temenici. Pěkný kopeček, kam chodí lidé venčit pejsky i sebe navzájem.

Pohled z toho samého místa dozadu na výše zmíněné sídliště a kopec Háj v oparu nad tím vším betonem.

Pohled z kopečku k centru města. Není to moc vidět, ale už začívalo docela solidně sněžit.

Jakási značka na vrcholu kopce. Ta bílá clona halící pozadí není mlha, ale závoj padajícího sněhu.

Opět ještě jeden pohled přes rameno.

Ve sněhu vyšlapané stezky procházek místních domorodců i naplavenin.

Skupinka stromů mezi Temenicí a Bratrušovem.

Tady už je ta chumelenice pěkně poznat.

Lednová "idylka".

Turisticky značená cesta na Bratrušov a dále na Kokeš. Pár metrů odtud jsem zaimprovizoval a sešel ze stáně dolů na pole ve snaze ukrátit si cestu domů.

Větve stromů pod cestou.

Podobně jako u městské čističky odpadních vod i tady rostou bolševníky. U čističky nebo poblíž rybníků u Třemešku jich ale roste mnohem více.

Tak nějak mě potěšilo, že nejsem jediný magor, co v takové kalamitě pobíhá po poli.

Lávka, přes kterou vede odbočka ze Zemědělské ulice na Bratrušov vypadala loni na jaře podstatně jinak.

Totéž platí i o cestě podél potoka a pozemků zemědělského výzkumného ústavu.

V mrazu a nepohodě se scvrkávají zapomenuté plody na stromech a keřích.

A směrem od venkovního koupaliště se vracíme do města.

Jak jsem říkal - bylo to narychlo a v nečasu. Snad to přineslo aspoň trošku obměněnou atmosféru. Zvláště do stále se zelenajících krajů:)


Protože jsem klučina neposedný, mám už nafocen matroš i pro příští referátek. Bude to sice zase z dávno zdokumentovaného místa, ale slibuji, že opět trochu jinak a snad i zajímavě. Do té doby díky za přízeň.
 


Komentáře

1 Jeník Jeník | 25. ledna 2012 v 18:54

Ta jakási značka na vrcholu kopce je zřejmě ochranné značení"trigonometrického bodu".Tento bývá signalizován kamenem s křížkem.Má své souřadnice a jeho zaměření,označení a chránění je nákladná záležitost.Proto se k němu dává(dávala i v minulosti)červenobílá signalizační trubka k jeho ochraně.Navíc jak jsem si na fotce všiml má i ochrannou betonovou zkruž.Protože u nás máme hovada,která jsou schopna i ochotna to ochranné značení zničit(červenobílou trubku,skruž i kámen s křížkem),tak se v hloubce asi 150 cm pod kámen dávala další značka se stejnými souřadnicemi.Bývala čtvercová a bývala z kameniny,nebo skla - asi tak 40 na 40 cm(přesně to již nevím).Někdy u důležitých bodů se dávala ještě jedna značka i pod tuto skleněnou značku.Vše s cílem bod zachovat za každou cenu.Uvedete jistě,že takto jistě někde na kopcích nebylo možné usazovat podzemní značky.Máte pravdu,pak se vysekal křížek do rostlé skály.Předpokládám,že jste se  s těmito kameny s křížky na významných kopcích v terénu,případně na vrcholech hor již setkal.K tomu by se dalo napsat i více,ale především jsou jedním se signálů práce našich předků,která měla smysl a má smysl i do dneška,a bude míti smysl i pro generace,které přijdou po nás.

Jen bych chtěl ještě  dodat,že tato tzv.trigonometrická síť byla budována asi 200 let,je rozdělena do stupnice 1.,2., a 3.,řádu.K zabezpečení 1.ního a 2.hého řádu se kameny ještě zajišťovaly dalšími kameny s křížky,které měly také své souřadnice,byly osazovány někde v okolí a z nichž se dalo vždycky ty hlavní body rekonstruovat(nebo dohledat).Některé kameny měly i pět zajišťovacích pomocných kamenů,ale i méně.Pro doplnění byly zaměřeny a vypočítány souřadnice všech věžních věží - jejich špic a křížků - všech radnic,významných budov,kostelů a kaplí.Takže celé území našeho státu je pokryto sítí těchto matematicky určených bodů.

2 Lafi Lafi | Web | 25. ledna 2012 v 18:57

Koukám že není třeba zdolávat póly, stačí u vás na chvíli vystrčit nos z domu :-D

Ta "značka" na kopci je s největší pravděpodobností geodetický bod, tipuji na "trigas".

3 Lafi Lafi | Web | 25. ledna 2012 v 19:01

[1]: Koukám, že na T(h)omův blog zavítal kolega geodet a předběhl mě jednak rychlostí, ale hlavně obsáhlostí komentáře. :-)

4 JM JM | 25. ledna 2012 v 22:49

Dík za fotečky se sněhem. U nás napadl v sobotu večer poprve asi 3 cm a do rána roztál.
Také jsem si na Vás vzpoměla při vyplňování křížovky. Zadání: obec v okr. Šumperk. Sobotín. U Vás jsem to jméno slyšela.

5 T(h)om T(h)om | Web | 26. ledna 2012 v 4:51

[1]: Vida. Tak trochu jsem tušil, že to bude něco podobného, ale dodnes jsem například nepochopil, jaký to má opravdu smysl. Nemůže docházet také k pohybům těchto značek například vlivem pohybů půdy atd?

[2]: Kdepak, my tady máme pólů ažaž :-D Jinak kolega geodet se s těmi komentáři nikdy nemaže a vždycky je z toho takový druhý článek :-D

[4]: Skvělé, jsem rád, že to funguje i takhle :-D

6 acijka acijka | Web | 26. ledna 2012 v 8:41

Vida, také Tě vytáhlo ven "slunečné počasí"? Mě včera taky, naštěstí vydrželo a fotečky mám už nachystané. Za chvíli dorazí zákaznice na gelovky a poté se vrhnu na článek... :-)

7 Jeník Jeník | 26. ledna 2012 v 17:43

K zeměměřičství jsem také čuchl - mimo jiné.K pohybu značek vlivem pohybu půdy(podloží) může docházet.proto se pravidelně provádí jejich kontrolní přeměmřování - kontrola neměnnosti jejich matematických,ale i zeměpisných souřadnic.

Všechny lokality u nás ohrožené pohybem půd(hornin,podloží atd.včetně narůstání,či propadání)jsou zobrazeny a vyznačeny na mapě pohybů.Ta je uložena v geologickém ústavu v Praze.Její kopie jsou dostupné.Tyto pohyby jsou velmi pečlivě sledované - a hlavně nebezpečné.A zrovna v tomto oboru tyto body slouží velmi dobře (mimo jiné) - z nich se vychází při přesném přeměřování pohyblivých půd - lépe řečeno z nich se vychází k doplnění kontrolních značek v okolí pohybů,případně k zaměřování značek na pohyblivých podložích.

Hlavní oblasti pohybů půd a hornin u nás jsou všechny lokality spojené s důlní těžbou,třeba starou,nebo současnou - myšleno těžbou všeho rudného i nerudného materiálu(hlavně těžby uhlí).Dále je to oblast Českého středohoří,Karlovarsko a Chebsko a oblast Nízkého Jeseníku - to jsou oblasti spojené s podzemními pohyby(nechci uvádět přímo zemětřesení).Pak je tu oblast Beskyd na Moravě podél celé Slovenské hranice.Zde to ujíždí všude.Hlavně se to objevuje po velkých vodních příhodách - povodních atd.Lokalit kde to jede nepřetržitě je v Beskydech mnoho - všechno jsou to místa podmáčená.(tedy svahy).

8 Lafi Lafi | Web | 26. ledna 2012 v 19:21

[6]: Doplním Jeníka o Geodynamickou síť, ať to máme kompletní. Ta ve zkatce měří pohyby zemského povrchu jako takového. Více na http://bodovapole.cuzk.cz/_gdb.aspx Ono těch druhů bodových polí je celá řada, ale tohle mi přišlo jako pěkný doplněk.

Jinak trigonometrické a zhušťovací body se dnes udržují o poznání laxněji než v minulosti. Má to na svědomí mimo jiné také nástup technologie GPS, kdy je pro geodeta kolikrát pohodlnější změřit bod kde potřebuje přes družice, než se škrábat do kopců a složitě budovat polygon.

9 Hanka Hanka | Web | 26. ledna 2012 v 20:08

Páni, ty tady máš nějaké setkání zeměměřičů, Tome! ???  :-D Aspoň se dozvím něco, co jsem nevěděla, jenže to stejně hned zapomenu! ;-)
Fotky máš, vzhledem k podmínkám, pěkné co do provedení (okecávačka nebyla třeba, i když jsem si ji moc ráda přečetla), tématicky dávám přednost těm, na kterých je vidět minimum civilizace. ;-)
Docela by mě zajímalo, jak moc fotky upravuješ. Taky jsem fotila v chumelenici, byl to docela děs, fotky jsem pak musela odbarvit a přidat jim kontrast! ??? Možná jsem to mírně přehnala. :-?

10 T(h)om T(h)om | Web | 27. ledna 2012 v 5:05

[9]: No jo, vypadá to tak :-D Ale ony ty informace jsou docela zajímavé a člověk aspoň pochopí, proč při procházce panenskou přírodou tu a tam narazí na zcela napřírodně vypadající červenobílé tyče :-D
Zimní fotky jsou problém, v chumelenici zvlášť. Pokud tam chceš mít vločky, musíš nastavit kratší čas, protože ony se někdy pohybují docela rychle. Pak je tu problém s kontrastem. Ten se dá řešit úpravou v RAWu nebo jinými funkcemi, které mají editační programy: prosvětlení stínů, mapování tonality... Mě hodně pomáhá plugin Redynamix - sám o sobě je hodně silný, ale když se účinek stáhne, dost to pomůže. Jinak mám ve foťáku zapnutou funkci Active D-Lighting, což je obdoba prosvětlení stínů v počítači.

11 Jeník Jeník | 27. ledna 2012 v 17:39

Omlouvám se,ale nedá mi ještě dodat k tématu noticku.Jsem starší ročník a proto si ještě pamatuji,že na každém kopci u každého triangulačního bodu byla i postavena dřevěná triangulační věž.Jedná se o dobu padesátá léta.Po jejich využití k měření byly ponechány osudu a časem se rozpadly.Později se již na všech vrcholech zbyly po nich jen hromady zetlelých trámů a nyní již nic.Psaní o těchto věžích by dalo opět na román,což není  zde přínosem.Ale protože jste všichni zde mladší lidé,tak jste možná o těchto věžích alespoň slyšeli.(předpokládám).jen podotýkám,že to byly vlastně krásné rozhledny odkud bylo vidět jak je krásná naše zem.Všechen porost z jejich okolí byl odstraněn a opravdu výhledy na všechny strany zaručeny.Protože to byl nesmírně obtížný úkol,to jejich postavení a využití k měření - na vše byl čas rok a půl,tak je postavila naše armáda,včetně měření,které provedli vojenští zeměměřiči.Později zůstal z toho všeho armádě jen - letecké snímkování(doposud)a údržba státní hranice(doposud - myšleno osazování,zaměřování hraničních kamenů).Protože tu harnici naše armáda prováděla kvalitně a hlavně perfektně,tak všechny okolní státy si to od nás nechají dělat za úplatu.Myšleno naši společnou část,tím pádem se všechna měření provádějí dvakrát,vždy jednou pro nás a jednou pro souseda a tí s tím souhlasí - je to divné,ale je to tak - i němci,i ma´daři,i poláci , i rakušané i rusáci - i když nevím jak to nyní na Slovensku s hranicema mají.Politicky ale průběh naší hranice je stále předmětem sporů a to opět se všemi okolními státy.Ale to je opět již jiná káva.

12 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 17:29

Člověk by nevěřil, kolik hezkých záběrů lze udělat v okolí a co se přitom doví, navíc i z komentářů.

13 T(h)om T(h)om | Web | 30. ledna 2012 v 6:30

[12]: Z těch asi víc než z článku :-D

Komentáře jsou uzavřeny.