Stollenhau, Štolnava, Prameny - historie zaniklé vesnice

18. února 2012 v 15:04 | Tomáš Kelar |  Šumperk a okolí

PRO PŘEHLEDNĚJŠÍ INFORMACE O ŠTOLNAVĚ ZKUSTE NOVÉ STRÁNKY NA ADRESE:
SNAŽIL JSEM SE TAM VŠE SHRNOUT SROZUMITELNĚJŠÍ A PODROBNĚJŠÍ FORMOU. TAKÉ DALŠÍ ČLÁNKY A PŘÍSPĚVKY K TÉMATU UŽ BUDU ZVEŘEJŇOVAT POUZE NA NOVÉM BLOGU. DĚKUJI ZA POCHOPENÍ

Souhrn vypátraných údajů o bývalé vesnici Prameny, o které jsem se zmínil už v těchto článcích: 2009, 2010, 2012. Pokud byste o tématu věděli něco, co zde chybí, napište mi to prosím do komentářů nebo pošlete e-mailem. Budu rád hlavně za dobový obrazový materiál, ale potěší všechno zajímavé v jakékoliv podobě. Předem díky.

POLOHA: (GPS +50° 2' 59.41", +16° 59' 16.70" ) - mapy.cz


Místo, o němž bude řeč, se nachází na půl cesty vzdušnou časou mezi Velkými Losinami a Hanušovicemi. Leží na kopci mezi loukami ve výšce 700 m.n.m. Dostat se tam lze autem, na kole i pěšky.

1) Auto, kolo: V Hanušovicích u policejní stanice zabočíme po silnici vzhůru na Hynčice nad Moravou. Pokračujeme ještě o něco výše mezi poli a pastvinami, až dojedeme na křižovatku, kde se dáme doleva. Z Hanušovic až na Prameny je to cca 6,5 km. Pro pěší je cesta značena červenou turistickou značkou. (mapa)

2)Auto, kolo: Při cestě ze Šumperka odbočíme z hlavní silnice na Jeseník v Rapotíně do Rejchartic. Projedeme celé Rejchartice až na hřeben kopce, kde se nachází křižovatka. Zde se dáme vpravo po polní asfaltce. Celkem cca 14,6km. (mapa)

3) Pěšky, horské kolo (prudké stoupání): Ve Velkých Losinách, za lázeňským parkem, se vydáme vzhůru po modré turistické značce k hotelu Diana. Pokračujeme lesní cestou, která v závěru míří do prudkého svahu přes louku. Na vrcholu kopce se nachází Prameny. Délka trasy cca 5,7km.

4) Pěšky: V Žárové (za Velkými Losinami) odbočíme kus nad tamním dřevěným kostelem po neznačené cestě doleva do lesa. Cca 2km.

5) Pěšky: Od autobusové zastávky Horní Bohdíkov (horní část Žárové) se dáme po červeném turistickém značení, až dojdeme na rozcestí Nad Sv.Annou. Zde pokračujeme po žluté až na Prameny. Celkem asi 5km.



HISTORIE:

Historie osady Stollenhau se začíná psát někdy kolem roku 1570. Roku 1577 se o ní objevuje záznam v urbáři Velkých Losin. V archivu ve Velkých Losinách má též pozemkovou knihu (1640 a 1665). Rozloha katastru Stollenhau byla 230 hektarů. Do roku 1850 šlo o samostatnou obec, ale pak byla připojena k Nové Vsi - dnešní Žárové. Vesnice vyrostla poblíž dolu, kde se těžila železná ruda a odtud pochází i její tehdejší název. Der Stollen = německy důl, štola nebo chodba. Další možností vzniku názvu je německé označení paseky, na které jsou štoly. Na hornictví údajně poukazuje i erb obce, ale bohužel se mi nepodařilo nikde vygooglit jeho podobu.
Protože se místo nachází v oblasti bývalých Sudet, drtivou většinu tamních obyvatel tvořili Němci, převážně katolického vyznání. Měli zde kostel Svatého Jana a Pavla (původní dřevěný kostelík nechal zbudovat v letech 1610-1611 Jan Jetřich ze Žerotína), spadající pod farnost v Kopřivné (Geppersdorf), a od roku 1886 i jednotřídní obecnou školu. Do té doby se zde vyučovalo po domech. Od 19. století se začíná objevovat počeštěný název obce Štolhava, později Štolnava. Teprve od roku 1949 je obec uváděna pod jménem Prameny, jak se místo nazývá dodnes.
Po ukončení hornické činnosti v polovině 19. století nebyl v okolí žádný průmysl. Lidé se začali věnovat lesnictví a zemědělství, doloženo je pěstování lnu. V obci bylo nejdříve jen asi 12 usedlíků, ale v první polovině 20. století již zde stálo přes třicet domů a žilo v nich přes 180 stálých obyvatel.
Po 2. světové válce došlo na základě Benešových dekretů k odsunu německého obyvatelstva a osada upadla. Nikdo se zde v obtížných horských podmínkách nechtěl usadit a celá obec začala chátrat. Definitivní konec vesnice přišel v roce 1965, kdy byla z rozkazu komunistické vlády srovnána se zemí tanky vojenské posádky v Šumperku.

Za zaslání téhle fotografie děkuji Matttyně, která ji ochotně vylovila z archivu:)

Dostupné údaje v chronologickém pořadí:

1570 - pravděpodobná doba založení obce
1577 - záznam ve velkolosinském urbáři: 21 stálých obyvatel
1610-1611 - Jan Jetřich ze Žerotína nachává postavit dřevěný kostelík
1640-1665 - Z těchto let je v archivu zámku Velké Losiny pozemková kniha obce Stollenhau
1677 - 12 obyvatel; rychtářem je jakýsi Jan Rotter
1739 - 195 obyvatel, 26 domů
1793 - 195 obyvatel, 25 domů
1839 - 185 obyvatel, 28 domů
1848 - společně s Horním (tehdy Německým) Bohdíkovem a Novou Vsí (dnešní Žárová) byla obec přidělena pod soudní okres Vízmberk (dnes Loučná nad Desnou)
1850 - připojení obce k Nové Vsi - dnešní Žárové
1872 - objevuje se počeštěný název obce Štolhava vzniklý přesmyčkou německého názvu
1886 - v obci byla postavena jednotřídní obecná škola
1900 - 185 obyvatel, 34 domů
1910 - 190 obyvatel
1921 - 185 obyvatel, 28 domů
1924 - používá se obměněný počeštěný název Štolnava
1927 - senátoři Scholze a Prause navrhují poskytnutí podpory obcí v okrese šumperském z důvodu hrozivé neúrody způsobené bouřemi a krupobitím 5.června toho roku. Odkaz na překlad návrhu na tomto odkaze.
1930 - 132 obyvatel (z toho jeden cizinec), 28 domů
1965 - srovnání zbytků opuštěné vesnice se zemí vojáky ze Šumperka
1976 - oblast bývalé vesnice byla společně s obcemi Horní Bohdíkov a Žárová připojena k Velkým Losinám
2010 - vzniká spolek pro obnovu kostela
2014 - na místě bývalého kostela je dokončen památník a 22.6. po téměř 70 letech sloužena mše

Fotografie kostela ve Štolnavě z 60. let 20. století. V popředí můžete vidět bránu hřbitova, jehož zbytky jsou dodnes patrné. Všimněte si toho stromu nalevo od brány a porovnejte jej se současností (foto níže).


Zde umístění na mapě:


Co se ještě historie týče, kolují tragické zkazky o masakru z konce 2. světové války. Podle jedné verze šlo o vyvraždění rodiny v usedlosti ve spodní části obce, dnes nazývané Stará Rychta. Verzi druhou mi poslal pan Jeník a pojednává o vyvraždění tamních žen potulnými bandami pohybujícími se v horách. Celé jeho vypravování najdete na tomto odkaze.

MAPY A LETECKÉ SNÍMKY:

Historická mapa z roku 1852

Letecký snímek z roku 1953. Další odkazy: plná velikost, plná velikost s popisky

Aktuální letecký snímek (2009)

Porovnání leteckých snímků z let 1953-2009 (plná velikost)


SOUČASNOST:

Dnes již ze Štolnavy mnoho nezbývá. Nejviditelnější jsou dva rekreační domy (č.p. 13 a 14) a zbytky hřbitova. V ruinách hřbitova stojí obnovený bílý kříž podobný dalšímu, stojícímu u příjezdové silnice. Dále lze najít značně poničené zbytky božích muk za lávkou na začátku obce a malou kapličku pod stromem na jejím konci (myšleno ve směru od západu). V roce 2011 byl také postaven dřevěný kříž v jednom z remízků a partou nadšenců podniknuty pokusy o nalezení základů kostela Jana a Pavla. Při podrobnějším hledání najdete ještě několik málo ruin obvodového zdiva, zbytek studny (pozor, není pořádně zakrytá!), ale to je vše. Asfaltová silnice končí poblíž turistického rozcestníku, dále už vedou jen lesní a polní cesty.
Nejvýraznější pozůstatky už dále obrazově. Fotky jsem pořídil v letech 2009-2012.

Jeden ze dvou zbývajících domů:



Kříž stojící u silnice:






Zbytky hřbitova:









Kaplička:





Rozcestník:



Další fotky:

Pohled ke zbývajícím domům z míst ruin hřbitova

Výhled od Pramenů na Králický Sněžník

Silnice od Pramenů k Hynčicím nad Moravou

Tento článek jsem vytvořil za pomoci několika různých zdrojů, především na Internetu. Pokud se mi podaří sehnat ohledně tématu nějaké další informace, budu text i fotografie ještě průběžně doplňovat. Každou novou aktualizaci oznámím v sekci 5NEW v horní části blogu pod záhlavím.
 


Komentáře

1 matttyna matttyna | 18. února 2012 v 22:40 | Reagovat

Já jsem si myslela, že to bude dobré, ale tohle je naprosto precizní práce...to označení polohy na mapách, ty jo, fakt klobouk dolů sousede! :-)

2 T(h)om T(h)om | Web | 19. února 2012 v 4:51 | Reagovat

[1]: Díky, sousedko :-) Označení míst na mapě bylo to nejmenší, ale stejně pochvala potěší.

3 MirekČ MirekČ | Web | 19. února 2012 v 18:30 | Reagovat

No teda opravdu klobouk dolů - smekám. Vyhrál sis pěkně. Jsi neskutečný "puňťa" a detailista. Máš svatou trpělivost a hlavně buldočí výdrž. Máš můj neskonalý obdiv!!! O_O

4 T(h)om T(h)om | Web | 19. února 2012 v 18:53 | Reagovat

[3]: Moc díky, ale myslím, že by to šlo ještě punťovatěji. Připunťovat to hodlám ještě během jara a navíc mi v makovici zraje ještě jeden nápad, ale zatím nevím, jestli na něj dojde. Jinak jsem v článku vycházel pouze z toho, co lze najít na netu, takže zase takový investigativec jsem nebyl :-D

5 Hanka Hanka | Web | 19. února 2012 v 20:18 | Reagovat

Tome, já zírám, smekám, hluboce se klaním, ... ???  :-) To je fakt neskutečné, jak perfektní práci dokážeš odvést. Tohle ti muselo zabrat spoustu času, ... popis, mapy, časové údaje a k tomu ty nádherné fotky! :-) Úplně se stydím, jaký jsem v porovnání s tebou neschopný lenoch! :-(
Tuhle oblast vůbec neznám, i když jsme přes Velké Losiny už párkrát jeli. :-?
Přeji hodně úspěchů při dalším pátrání. :-)

6 vv vv | 20. února 2012 v 14:17 | Reagovat

Palec hore, prde :)

7 JiHei in Natura Fotografie JiHei in Natura Fotografie | Web | 20. února 2012 v 17:27 | Reagovat

Nádherný a velmi zajímavý článek! Moc pěkné fotografie. Človíčku, ty když se do něčeho zarafneš, tak nepustíš, co? ;-) Velmi pěkně jsi to všechno popsal a nafotil. Takže tak jako ostatní i já - smekám :-)

8 T(h)om T(h)om | Web | 20. února 2012 v 20:57 | Reagovat

[6]: Díky, hovne:)

[5]: [7]: Děkuji oběma, ale nechci aby to vypadalo, že je to všechno jen moje práce. Například dobrou půlku odstavce HISTORIE jsem získal na základě jiného článku, který je zkopírován na několika webech. Nechtěl jsem ale být tak líný a jen tupě kopírovat, tak jsem sehnal nějaké další informace, původní text trochu obměnil a rozšířil. Ono těch stránek bylo pochopitelně více, tu něco, tam něco jiného... Pokud se vyskytnou nějaké nové informace, budu zase přidávat. Ale stejně ještě jednou díky :-)

9 Jeník Jeník | 21. února 2012 v 10:41 | Reagovat

něco málo přidám

1)v Šumperku nikdy žádná tanková divize nebyla.Jen vojenský útvar 1038(60.tankový pluk),který byl ovšem za poměrně hodně dramatických okolností ze Šumperka přemístěn do Kežmaroku(toto je na samostatný článek).K boření mohla býti vyčleněna skupiny vojáků,která mohla být kdoví odkud.Vždy se jednalo ale o ženijní jednotky.

2)Boření neobydlených budov v  pohraničí docházelo několika způsoby.Jednak nátlakovou akcí,prováděnou vojáky.Dále systematickým ničením samotnými uživateli.Uvedu příklad - třeba v Nové Senince ,kde také došlo k vojenskému bourání,byla umístěna jedna cigánská rodina do jednoho statku.Do půl roku vyhořel,přestěhovali se do místního hostince poměrně rozsáhlé stavení i s hospodářskýmu budovami,ubytovacími kapacitami pro zájemce(hosty).Do roka přestala tato hospodářská usedlost i s hostince existovat.Pak tato cigánská rodina se přestěhovala jinam.Nikdo po nich nechtěl ani náhradu škody.Všichni byli tehdy rádi,že jsou pryč - byla to padesátá léta.Pak se začalo vyrábět JZD(osídlenci zde byli ale z Valašska a vesnici také nazvali po němci vypálené vesnici - proto Nová Seninka.Tito valaši tam byli schopni bydlet a hospodařit,ale družstevnictví jim zatrhlo - tipec.Tak se řada obydlí zase ocitla prázdných - prý odešli zase někam  na Šumavu.JZD samozřejmě hned zkrachovalo.Vznikl státní statek.Ten pro změnu hospodařil tak,že do obytných budov nahnal třeba stádo krav,nebo ovcí,až budova spadla,tak je nahnal do sousední budovy a tak to šlo dále.Až v sedumdesátých letech se došlo na to ,že se takhle asi hospodařit dál nedá a začaly se  stavět všude kravíny a pod.Ale to zase začali utíkat lidi - no bodejť,vždyť dvacet let se tam praktikovalo vybydlovávaní  mladých - kluci všichni povinně do Ostravy,děvčata do textilek.Vlastně se zlikvidovala mladá generace.Následně došlo ke zrušení školy,obchodu,myslivny,statku atd.Prostě rozvrat.Ale to samé se  stalo v pohraničí všude.Miliardové škody.

3)Náhodně jsem hovořil s jedním člověkem - dnes již nebožtíkem ze Seninky a ten mi popisoval jak se tam likvidovali baráky za pomoci vojska.Když jsem neznalec namítl,že se asi jednalo o budovy ve špatném stavu - tak mne vyvedl z omylu.Všechny baráky v prvotřídní kvalitě - ihned obyvatelné(hovořím o padesátých letech).Zde ale došlo k perličce.On byl jako voják v Severních Čechách a jako buldozirasta se sám zůčastnil boření vesnic a budov na Děčínsku.Když se vrátil z vojny do Seninky a uviděl vojáky co chtějí dělat,tak si chtěl odnést domů nějaké desky,nebo něco užitečného.Nesměl si vzít ani prkno,ani hřebík.V tomto okamžiku si prý teprve uvědomil co sám vlastně za lumpárnu dělal i když tehdy nevědomky.Říkal,že se tam objevilo několik povozů z vnitrozemí,které naložili jejich majitelé a odjeli.Jim to bylo dovoleno.Místním nic.Taková to byla doba.

4)Při přípravě své práce na ˇokrese Šumperk jsem se setkal s dokumentem - oficiálním hlášení - o zboření 5 450 budov a čísel popisných.Vojenská akce v roce 1954.Jednalo se ale jen o tzv bývalý okres Šumperk bez Zábřežska,Mohelnicka,Jesenicka a Javornicka.V tu chvíli jsem si promítl,jaké se vlastně udělaly tímto činem miliardové škody.Vždyť řada budov ,stavení,hospodářství zde mohla býti podnes.Byť třeba jen formou chat a podobně.Ale také na bydlení v pohraničí atd.Řada stavení se mohla rozebrat třeba na stavební materiál.I to by  bylo moudřejší,než vše rozhrnout buldozery,případně spálit atd.To zde ani nepíši o vybavení techto hodpodářství,případně o železných překladech,ale i jiných věcech.

5)při své přípravěna pochůzkovou kontrolní činnost jsem se tehdy na katastrálním úřadě v Šumperku tehdy setkal s jedním důchodcem(který mne dostal na starost jako brigádu).Byl to pan Ing.Jelínek.Velmi rychle jsme si padli do oka a tak mi ledacos o dění v okrese Šumperk od války řekl.Třeba jen to,jak byl určen jako předseda názvoslovné komise a měli za úkol po poměrně velmi krátké době přejmenovat(počeštit)všechny bývalé německé obce.Někde to bylo jednoduché,někde složité.(opět na článek).Mimo jiné ale byl i členem přídělové a osídlovací komise na okrese Šumperk.Byl to čestný člověk a i když měl sám pět dětí a bydlel ve dvoupokojovém nájemním bytě,tak si sám sobě nepřidělil(na rozdíl od jiných)nic - prý aby ho lidi nepomlouvali.Skončil bytě 1+1 v paneláku.Nejzajímavější na něm bylo,když mi vyprávěl jak si koupil na Štolnavě chalupu.Aby měl kde s dětima jezdit na rekreaci atd.Naprosto netušil co bude dál,jak to se Štolnavou vezme voda atd.Jak jsem zjistil,tak nezahořl,chalupu si nechal a dnes je to jedna z těch co jsou na fotkách.Rekrejují se v ní dnes  již jeho vnuci.Ale která to vlastně je nevím.Ani jsem po tom nepátral.

10 matttyna matttyna | 22. února 2012 v 0:10 | Reagovat

Po přečtení příspěvku od Jeníka, jsem ještě trochu zasondovala na google. Nevím, jestli jsi to uvedl, ale Štolnava má svůj "fanclub" na facebooku. Je to docela zajímavé - že by opět rekonstrukce kaple, podobně jako na Svobodíně?O_O
A to zde
https://www.facebook.com/profile.php?id=100003132035043

11 T(h)om T(h)om | Web | 22. února 2012 v 6:41 | Reagovat

[10]: Na ten facebook jsem taky narazil, ale protože na FB nejsem registrován, nemohl jsem to prozkoumat blíže. Jakou kapli tam mají na mysli? Celý původní kostelík nebo tu malinkou pod stromy, co vypadá jako nedávno opravovaná? (Na Svobodíně je nějaká kaple?)

12 T(h)om T(h)om | Web | 22. února 2012 v 7:32 | Reagovat

[9]: Pane Jeníku, vaše vyprávění je vždy velmi zajímavé a rád si jej pokaždé přečtu. Jen bych vás chtěl požádat o větší stručnost a věcnost. Pokud máte v zásobě nějaké další podobně zajímavé informace o jiných msítech než jsou ty v článku, pak mi je prosím poštele e-mailem. Já je umístím někam do souvisejícího (nebo třeba i samostatného) článku a pochopitelně označím vaším jménem, aby to nevypadalo, že všechny ty bohaté vědomosti jsou moje :-) Zde bych se chtěl opravdu věnovat především Pramenům a nejbližšímu okolí. Děkuji za pochopení a přeji příjemný den.

13 Matttyna Matttyna | 22. února 2012 v 12:24 | Reagovat

[11]: Aha, no jsou tam fotky z výkopu základů ;-), kdyby jsi článek chtěl doplnit, tak ti je stáhnu a pošlu mailem...
Původní kostelík(tedy ne boží muka, ty už jsou opravené). Kostelík máš na historické fotce ;-)...ale nejspíš se jedná jen o vyzdvižení základů ;-)
Na Svobodíně bylo toto http://www.zanikleobce.cz/detail_img.php?i=171567
Teď je tam toto:
http://www.zanikleobce.cz/detail_img.php?i=171247

14 T(h)om T(h)om | Web | 22. února 2012 v 15:08 | Reagovat

[13]: Vida, díky za info :-)

15 acijka acijka | Web | 25. února 2012 v 18:49 | Reagovat

Vida, mravenčí práce se zadařila. Zajímavé a poučné, já bych na to neměla trpělivost! :-)

16 Valda Valda | E-mail | Web | 13. dubna 2012 v 7:46 | Reagovat

Moc děkuji za odkaz na tento blog na turistice. cz. Máte to perfektně zdokumentováno.Přečtení mě velmi obohatilo. Děkuji a fandím :-)
Jirka

17 T(h)om T(h)om | Web | 13. dubna 2012 v 9:27 | Reagovat

[16]: Já děkuji za takový pochvalný komentík. Těší mě, že ten odkaz na Turistice nepůsobí jen jako spam :-)

18 jirka kostelník jirka kostelník | E-mail | 10. června 2012 v 13:10 | Reagovat

Zdravím Vás všechny a koukám, že Tomova práce skutečně dospívá do nádherného celku. Tome, už se trochu známe z dřívějšího povídání. To vyzdvižení základů bychom chtěli postupně realizovat, děláme tam s nadšenci (kteří se mimo jiné seskupují i kolem občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné-viz www.vresovka.cz, pekařovská pouť, svatomichaelská pouť Rejchartice apod.) brigádky a zveřejňujeme data na fcb, svážíme šutry, čistíme základy, kecáme, vždycky nějakou sobotu 9 až 12hodin postupujeme po malých krůčcích a snažíme se mimo jiné i sehnat další detaily a zajímavosti o tomto krásném místě. Vize je skutečně podobná - nikoliv stejná, jako kaple na Svobodíně, avšak s několika málo zajímavými detaily. Rádi bychom v rámci brigády na konci tohoto měsíce za základy kaple sv. Jana a Pavla směrem k rozcestníku postavili důstojnou informační ceduli, myslím, že máš nádherné ucelené informace, které by mohly obohatit kolemjdoucí o vědomosti o tomto místě. Nechtěl bys ses třeba sejít a popovídat si o tom? Každého z nás trápí poměrně dost málo času kvůli práci,ale snad bychom mohli dát něco do kupy. Měj se hezky, přeji další úspěšné bádání a příjemné cestování! Jirka Račák, kostelník z Rejchartic :)

19 T(h)om T(h)om | Web | 10. června 2012 v 22:20 | Reagovat

[18]: Díky :-) Ta informační cedule by se na Prameny jistě hodila. Rád bych sledoval dění okolo, ale protože jsem se před týdnem stal hned dvojnásobným otcem, musí koníčky aspoň na čas ustoupit jiným věcem. Fcb bohužel nemám a ani neplánuji, takže tuhle cestu asi neocením. Pokecu bych se nebránil, ale momentálně to asi nepůjde. Nevadí, kontakty na sebe máme 8-)

20 jirka kostelník jirka kostelník | E-mail | 19. října 2012 v 20:43 | Reagovat

Tak to mnohokráte gratuluji Vám všem! :)) a přeji hojnost Božího požehnání, ostatní pak přijde s ním.
Tak nějak finišuji ceduli, resp. návrhy. Se skautama jsme tam kousek od kostelíka instalovali sloupky na ni, teď sbíráme penízky na benefiční pohlednice a výtisk cedule. Pokud bys souhlasil, jakmile to budu mít hotové dal bych Ti ji pro zajímavost přečíst, hodně čerpám i z tohoto Tvého článku/stránek. Apropó, odkaz na Tvé stránky,resp. tuto o Štolnavě zakomponovalo sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné do www stránek (www.vresovka.cz), tak se ptám, zda-li s tím souhlasíš. Jsi asi jediný, kdo se dosud tímto místem tak hezky dopodrobna zabýval a zveřejnil. Měj-te se hezky a někdy třeba naviděnou :)

Jirka Račák,
kostzelník z Rejchartic :)

21 T(h)om T(h)om | Web | 11. listopadu 2012 v 15:51 | Reagovat

[20]:Přiznám se, že věřící nejsem, ale boží požehnání nemůže být na škodu ani ateistovi :-) Díky. Na tu ceduli jsem opravdu zvědavý, jen nemám ponětí, kdy se na Prameny zase dostanu. momentálně mě dvojčata zaměstnávají víc než je zdrávo. Jsem rád, že tento článek měl nějaký smysl a uvedení odkazu na webu Desné logicky jen vítám. Trocha propagace nikdy neškodí.
Ještě jednou díky a také přeji vše dobré 8-)

22 Lída , Šumperk Lída , Šumperk | E-mail | 30. června 2013 v 13:53 | Reagovat

27.6.2013 uspořádala Městská knihovna Šumperk zájezd pro seniory na Štolnavu.Protože jsem o ní(ani o Pramenech)nikdy neslyšela,tak jsem se přihlásila.Byla jsem překvapená,je to tak blízko a nic jsem o tom nevěděla. Ing.Igor Vychopeň nám tam zajímavě vyprávěl o obci i o aktivitě,která má za úkol zvýraznit základy kostelíka.Jeho informace mi doplnila tato perfektně podrobně zpracovaná int.stránka. Jistě jsem tam nebyla naposledy a určitě se připojím k akci "Přilož svůj kámen".Držím palce,aby se to podařilo. :-)

23 T(h)om T(h)om | Web | 8. července 2013 v 5:23 | Reagovat

[22]: Já jsem se o Pramenech také dozvěděl až od kamarádky, která tam jezdívala na kole. Místo je relativně zastrčené (i když poměrně blízko Rejcharticím či Kopřivné) a normálně člověka nenapadne tam zajet nebo zajít, protože o jeho historii se moc neví. Už proto mě mile překvapuje, že na Prameny dělá zájezdy Městská knihovna. Když jsem se doslechl, že tam stávala vesnice, napadlo mě dát dohromady dostupné informace. Bohužel teď už by článěk chtěl zase trochu aktualizovat, ale kvůli jiným povinnostem nemám čas tam zajet a všechno udělat. Každopádně jsem moc rád, že někomu tahle stránka pomohla a líbí se. Děkuji a přeji příjemný den :-)

24 Lída Lída | E-mail | 23. listopadu 2013 v 11:16 | Reagovat

Městská knihovna Šumperk pořádá 4.12.2013 v 18.30 přednášku o Štolnavě. Přednáší ing. Igor Vychopeň a Karla Černohousová.Vstupné 40 Kč je ve prospěch obnovy základů kaple na Pramenech.

25 T(h)om T(h)om | Web | 26. listopadu 2013 v 12:57 | Reagovat

[24]: Bohužel se tam asi nedostanu, ale stejně děkuji za informaci. Rozhodně mě těší, že se o tohle téma někdo pořád zajímá. Přeji příjemný den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.