Ze Svébohova do Zábřeha

27. března 2012 v 22:55 | T(h)om |  Túry a procházky
Jak už padlo v titulku článku, projdeme se celkem nenáročnou trasou mezi vesnicí Svébohov a městem Zábřeh. O Zábřehu jsem tu psal několikrát (a dokonce přidal i video). Svébohov jsem zatím jen letmo zmínil (1,2), protože nikdy nebyl cílem ani výchozím bodem, ale pouze místem mezi body A a B. Tentokrát došlo i na zevrubnější průzkum. Předpokládám, že většina návštěvníků nemá o poloze Svébohova páru, takže zde je odkaz na mapu. Další odkaz už skrývá mapu se zakreslenou trasou - světle fialovou barvou. Celkem to se všemi odbočkami a zacházkami mohlo vydat na nějakých 10 km.
Původně se mi ven vlastně ani moc nechtělo. Slunce se tu a tam schovávalo za mraky, foukal vítr a byly tu ještě jiné důvody. Nakonec jsem si řekl, že sedět doma je v každém ohledu k ničemu, navlékl na sebe vhodné hadry, do batohu strčil foťák a vyrazil z paneláku. Autobus odjížděl o půl dvanácté a ve dvanáct už jsem z něj vyskakoval ve Svébohově.


Ačkoliv to z první fotky nemusí tak vypadat, jde o docela pěknou dědinu. Vzhledem k průměrné nadmořské výšce (416 metrů) se dá říct, že leží v kopcích. To nejlépe dokážou rozhledy z vyšších částí obce.

Mají tu jeden velký kostel, jednu kapli a něco, čemu by se dalo říkat kaplička.

Protože kostel stojí hned u silnice, nebyl pro mě nic nového. Vydal jsem se tedy hlouběji do uliček.

Tohle je zmiňovaná kaplička. Z dálky vypadá jako by tvořila část domu vedle, ale pouze k němu přiléhá.

K evangelické kapli stojící spíš kousek nad dědinou, než v ní, jsem se dostal na radu jedné domorodkyně, která mi ukázala cestu přes dvůr u svého domu. Prošel jsem jím na úzkou silničku a po ní až na místo.

Cedulka u dveří kaple hlásí, že to není jen tak nějaká kaplička, ale kulturní památka.

Propletl jsem se zase až na opačný konec vesnice, tedy ten směrem k Rovensku. Je to do kopečka, ale nevadí.

Kopečky mají sice své nevýhody, ale mezi jejich nepopiratelné výhody patří mnohdy krásné výhledy do dálky. Tady vidíte masiv Hrubého Jeseníku prakticky od cedule na začátku obce. Ten menší kopec, co vypadá jako by měl seříznutý vrcholek, je Chocholík u Šumperka a nalevo od něj se zvedá svah Háje s rozhlednou.

Jen o kousek dál už lze pod stále zasněženými svahy spatřit město Šumperk a také Bludov, který tvoří tu nižší řadu. Šumperk leží ještě za dalším kopcem, takže je ho vidět jenom část.

Cesta, po které jsem se vydal k Zábřehu, není turisticky značená, ale přehlédnout se nedá. Jde o úzkou asfaltovou silnici, sloužící nejspíš hlavně pro potřeby zemědělců. Stačí asi 200 metrů nad Svébohovem zabočit doprava. Protože vede jen kus pod hřebenem kopců, solidně tu foukalo a já byl rád, že jsem si s sebou vzal bundu. Původně jsem totiž neuváženě uvažoval o tom, že ji nechám doma.

Malý kamenný kříž najdeme zhruba po půl kilometru od odbočení z hlavní silnice.

Zabloudit se tu nepodařilo dokonce ani mě, takže je to velmi nepravděpodobné u kohokoliv, kdo by se sem vydal. Stačí se držet asfaltu, tu a tam se trochu schovávajícího pod hlínou z okolních polí.

leckde se přesto vyplatí cestu opustit a juknout přes kopec k severovýchodu. Většinou na taková místa vedou nějaké vyšlapané pěšiny a opravdu se to vyplatí. Jen škoda, že proti včerejšku byl dnes vzduch o poznání více zamlžen oparem.

Zde vidíte pohled na vesnici Rovensko (dole) a Postřelmov o kousek výš.

Po nějaké době jsem došel na rozcestí Nad Václavovem. Turistický rozcestník tu posílá pocestné dvěma směry po zelené značce. Buď na Václavov nebo na Zábřeh.

Také další etapa vede po pěšině mezi poli. Jen s tím rozdílem, že už nikoliv po asfaltu, ale jen po usudané hlíně.

Mezi záměrně pěstovanými rostlinkami bez záměru kvetly malé modré pomněnky a motal se tu různý hmyz. Motýl mi uletěl, tak mám aspoň včelku.

Další rozcestí a další rozcestník. Tentokrát hlásí název místa "Na Horách". Je to zajímavé ze dvou důvodů. 1) Těžko tomu kopci říkat "hory", 2) "Na Horách" se to jmenuje i u osady na Olšanské hoře, kde jsem byl loni. Vzdušnou čarou jsou tyhle dvě místa od sebe vzdáleny něco přes 6 km. Do Zábřeha odtud vedou dvě značky - zelená a modrá.

Zvolil jsem zlatou střední cestu a nešel ani po jedné z nich. Ne že bych byl takový znalec a odborník na orientaci, ale ještě doma jsem si na mapě zjsitil, že bude zajímavěší vzít to přes pole nalevo od značených tras.

Ukázalo se to být šťastným řešením. Proti stromořadí, kudy by mě vedly značky, tady z mírně se svažujících polí byl krásný rozhled. Určitý podíl na tom má i fakt, že Zábřeh leží na okraji poměrně rovné oblasti. Tedy ono je okolo jinak ještě docela dost kopců - dokonce se jim říká Zábřežská pahorkatina, ale přece jen už to nejsou Jeseníky a takové terény jako kolem cca 12 km vzdáleného Šumperka.

Šoural jsem si to podél potůčku, spíš takové stružky mezi poli, když z křoví jen kousek ode mě vyrazily tři srnky. Tentokrát se mi povedlo celkem pohotově zareagovat a pořídit pár záběrů, jak se ženou kolem a mizí za hřebenem travnatého kopce.

Pěšina kolem potoka, tu a tam ve stínu pod stromy, byla vlastně cesta vyježděná zemědělskou technikou. Nebýt dlouhého sucha, možná bych se tu pěkně rochnil v bahně. Teď tady naštěstí žádné nebylo.

Dalšími zvířátky, které jsem potkal, byli zajíci. Ani náhodou nešlo jen o tohoto. Bohužel všichni dělali čest své pověsti. Zdržovali se velmi daleko ode mě a když si mě všimli, vzali do zaječích. Fotka proto vznikla hodně na dálku s pozdějším brutálním ořezem a tudíž vypadá špatně. Ani ty další nejsou o moc lepší.

Když jsem to tak uvážil, zbývalo mi víc času, než jsem původně plánoval. Většinou si totiž nechávám malou rezervu na bloudění, kochání a další nezbytné věci, ale tentokrát jsem ke svému vlastnímu překvapení nikde nebloudil, takže pár minut oproti plánu přebývalo.

V rámci plýtvání nastřádaných chvilek jsem si zašel k čemusi betonovému opodál. Byl to vodárenský objekt.
VODOJEM - VSTUP ZAKÁZÁN, hlásila cedulka na bráně střežící přístup.

Lozit do vodojemu mě stejně nijak nelákalo, tak jsem se raději zadíval do krajiny. Přes ty roviny bylo pěkně vidět hlavně k severu. Na jih k městu sice taky, ale tam výhled kazil opar prosvícený sluncem.

V trávě kousek dál kvetl podběl.

Na fotce z teleobjektivu je opět vidět silueta Háje a Chocholíku a pod ním i bludovský lom.

Pokračoval jsem k domkům napravo od pěšiny, kterou jsem původně přišel. Přírodní scenérie tu poněkud kazí stožáry vedoucí elektrřinu z Dlouhých Strání do trafostanice v Krasíkově u Lanškrouna.

Na okraj Zábřeha jsem došel po prašné polní cestičce.

Tyhle domy zde ještě před pár lety, kdy jsem v Zábřehu bydlel, nestály. Některé vypadaly dobře, jinde to stavitelé možná trošku přepískli. Tohle mi přišlo spíš jako nepovedený pokus o výstavbu repliky středověké tvrze.

Kanárkově žlutý domeček už vypadá přece jen lépe.

Vyšel jsem nedaleko lihovaru. Na rozcestí, kam vedly i ty původně značené trasy od rozcestníku "Na Horách". Pár metrů dále stál kamenný kříž a u něj seděly nějaké dvě paní. Bylo mi blbé je vyhánět i fotit jako papparazzi, tak jsem na to šel odlišnou metodou. "Dobrý den," povídám, "vypadáte u toho kříže hrozně hezky. Můžu si vás cvaknout?", a než se vzmohly na nějaký výraznější odpor, měl jsem vše ve své temné skříňce a mizel odtud.

Další fotky budou z bloumání po Zábřehu do doby, než mi jel zpáteční spoj. Tohle je rybník před nákupním střediskem. Kdysi se tomu obchoďáku říkalo "Šmoulov" (nevím, jestli se to ještě používá) a byl to jeden z prvních diskontů v okolí. Všichni z toho byli celí pryč a o nějakém Kauflandu nebo Hypernově neměli ještě ani ponětí.

Tahle barabizna je v turistických mapách tu a tam značena jako "barokní sýpka". Kam až moje paměť sahá, vypadala pořád takto zbědovaně a jsem zvědav, kdy se skutečně sesype. Hodně to připomíná osud a stav podobné sýpky ve Střížově u Náměšti na Hané.

Vašíčkova pekárna zásobuje pečivem široké okolí. Svého času znal každý domorodec slogan
"Kupte si rohlíček od firmy Vašíček".

Kostel Sv.Barbory stojí v parku, kde za mého dětství bývaly výběhy a klece s různými zvířaty. Taková minizoo. Bohužel nějací výrostci (kreténi) pak část zvířat zabili a chovy byly zrušeny. Dodnes mi to přijde jako velká škoda, protože to mohla být zajímavá městská atrakce. Teď Zábřeh už léta všude cpe rodáka Eskymo Welzla a začíná tu být přewelzlováno. Nějaké další turistické lákadlo by se jistě hodilo.

Tentýž kostel z jiného úhlu.

Ulice Komenského byla sice vždy ošklivá, ovšem tentokrát mi přišla ještě ošklivější. Naštěstí je důvodem její zkulturňování. Až silnice dostane nový povrch, lépe splyne s těmi několika opravenými fasádami kolem a dojem snad bude veselejší.

Masarykovo náměstí tak ošklivě nevypadá. Je naopak prostorné a velmi tomu prospívá i pěkně opravený zámek, v jehož útrobách sídlí Městský úřad. Jen těch aut tam parkuje čím dál víc.

Poslední dnešní foto bude tohle. V domě pod podloubím je muzeum, kde najdete především - jak jinak - expozici věnovanou Eskymo Welzlovi.

Seběhl jsem dolů na autobusové nádraží na Valové a za chvíli už seděl v autobuse směr Šumperk. Přestože se mi původně nikam nechtělo, byl to docela příjemný výšlap. A když už nic, aspoň jsem se nadýchal čerstvého vzduchu a vyplašil srnky:)

Celé a obsáhlé fotoalbum opět na rajčeti. Odkaz je: http://sumperak.rajce.idnes.cz/Svebohov-Zabreh_27.3.2012/

PS: Předem se omlouvám, že pár dalších dní tu turistické příspěvky přibývat nebudou, nebo budou přibývat jen velmi spoře. Nebude na to čas, počasí a možná ani nálada. Jakmile se však něco naskytne, pokusím se příležitosti využít. Díky za pochopení.
 


Komentáře

1 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | Web | 28. března 2012 v 18:45

Krásné čisté fotky.. Počasí se povedlo, krásná krajina a ty fotky zvířat! Nádhera! :-) Mám teď na blogu taky jedno zvíře, ale vyfotit ho, bylo hodně jednoduché :-)  ;-)

2 acijka acijka | Web | 28. března 2012 v 20:47

Tvou reportáž jsem četla ráno ve spěchu a málem jsem přišla pozdě na rehabku. :-D Takže jsem si ji přečetla teď pečlivěji a v klidu...
Kostely ve Svébohově jsou oba moc pěkné, jako z pohádky. Výhledy na hory parádní! Jakoby se z fotek na mě valila vlna tsunami, tak mohutné mi připadají. Srnky Ti závidím. Naprosto skvělé záběry!!! :-)Ostatně- skvělé jsou úplně všechny.
Na závěr jen dodám: zase jsi, ostudo, nenavštívil expozici Eskymo Welzla? :-D

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. března 2012 v 22:32

[2]:Má pravdu Tom, toho Welzla je už zbytečně mnoho. Musí to už znát nazpamět. :-(

4 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. března 2012 v 22:34

Ta sýpka byla už několikrát v nabídce k odkoupení, za 1 milion vyhlašovací ceny a za podmínek, že zůstane zachována, jen ji někdo k určitým ,,záměrům", které musí předem nahlásit použije. Tak proto si to leckdo asi rozmyslel. :-)

5 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. března 2012 v 22:36

Teprve na fotografiích je vidět, co se změnilo k lepšímu a co by ještě mohlo být opraveno, že? Jsi dobrý, že si tak všímáš okolí a zprostředkuješ lidem, kteří možná chodí kudy-tudy a nevšimnou si blíže, aby aspoň tím způsobem viděli, kde žijí. ;-)

6 T(h)om T(h)om | Web | 28. března 2012 v 22:59

[1]: Díky. Počasí docela vyšlo, jen škoda toho oparu :-)

[2]: No, já jsem se na tu tvoji taky dostal až se zpožděním. Výhledy nebyly špatné, ale opar to fakt kazil. Leckde jsem to musel trochu zamaskovat na PC. Do toho muzea Welzla se nehrnu. Na škole nás jím denně krmili a taky sjem přečetl nějaké knížky :-)

[5]: Jak už jsem psal acijce, Welzla už jako většina Zábřežáků, znám skoro nazpaměť.
Ohledně sýpky se nedivím, že ji nikdo nechce, ale to je soudobý úděl většiny památek. Na opravu nikdo nemá peníze a koupit je taky nikdo nechce, protože je omezen nařízeními památkářů. Přijde mi to jako dost kontraproduktivní situace.
Pokud jde o opravy, mnohé části Zábřeha by ji potřebovaly. Jen doufám, že to dopadne lépe než u té plechové kavárny u Spořitelny. To je fakt hnus. Už tak je Zábřeh podle mého dost přeplácaný ukvapenými a ne úplně promyšlenými opravami.
Za pochvaly pochopitelně děkuji :-)

7 akneljandova akneljandova | Web | 29. března 2012 v 8:53

krásné fotky ,krásný blog ...ráda se tu zastavuji a čtu si ...dík za to že můžu s tebou cestovat :-)

8 T(h)om T(h)om | Web | 29. března 2012 v 9:22

[7]: Děkuji. Vždycky, když mi někdo napíše komentář jako tento, opravdu mě to potěší :-)

9 pavel pavel | Web | 29. března 2012 v 15:24

Cesta do Zábřeha byl krásnej zábřeh. :-)

10 Hanka Hanka | Web | 29. března 2012 v 22:40

Svébohov je opravdu docela pěkná vesnička, její název jsem ještě neslyšela. :-) Fotky máš opět moc pěkné, jenom se mi zdá, že ta včelka je čmelák. ;-) Podařilo se ti bezvadně vyfotit srnky v běhu, máš je hezky ostré. :-) Prostě opět parádně zdokumentovaný výlet. :-)

11 T(h)om T(h)om | Web | 30. března 2012 v 4:53

[9]: Díky, jako vyvenčení to nebylo špatné :-)

[10]: Svébohov je jedna z těch dědin, kterých jsou po republice stovky a nikdo je nemůže znát všechny. Včelka je opravdu včelka, ale čmeláci tam poletovali také :-) Srnky v běhu byly focené spíš z nouze. Možná bych byl raději, kdyby postály, což - potvory - nepostály :-D No a za pochvalu fotek děkuji, i když jsem některé z nich musel hodně "dodělávat" na počítači :-)

12 Hanka Hanka | Web | 30. března 2012 v 23:02

[11]: S tou včelkou máš pravdu, podívala jsem se pořádně! :-D
Nevadí, že jsi některé fotky "dodělával" na počítači, dneska je to naprosto běžné a kromě toho to taky každý neumí. ;-)  :-)

13 T(h)om T(h)om | Web | 31. března 2012 v 18:35

[12]: Včelka nebo čmelák - ono je to vlastně fuk. Bzučí oboje 8-) A s těmi úpravami na PC máš pravdu. Přesto mám ale lepší pocit, když toho musím dodělávat co nejméně :-)

Komentáře jsou uzavřeny.