Skřítek, Černé kameny a Bílé kameny

24. dubna 2012 v 18:27 | T(h)om |  Túry a procházky
V neděli jsem si původně plánoval zůstat doma a relaxovat po náročných předchozích dnech. Protože ale nějaký magor v baráku usoudil, že právě neděle je vhodná doba pro příklepovou vrtačku zakusující se do betonu, nebyl ten relax stejně o ničem. Kolem poledne se venku pomalu rozjasňovala zatažená obloha a já měl v zásobě jednu trasu, kterou jsem hodlal někdy projít. Navíc už bylo na čase otestovat, jak to na horách vypadá pro plánování dalších akcí.
Čím méně bylo na nebi oblačnosti, tím více jsem sám sobě říkal: "Ty hňupe, neválej se doma, sbal si batůžek a padej ven!". Jsem zvyklý poslouchat (sám sebe především), tak jsem se zvedl z gauče, sbalil batůžek a vypadl.
Spoje jely i o víkendu kupodivu skvěle. Odjezd ze Šumperka 14:30 a kolem 15:00 na Skřítku. Zpáteční bus prakticky přesně o dvě hodiny později. 28 kaček za jízdu je pakatel, jenž jsem ochotně položil na oltář turistiky a dvě hodiny na trasu, která podle mapy měřila asi 3km (6km počítáme-li s tím, že se odtamtud vrátíme) mi přišly jako moře času, který využiju nejen k výletu, ale i k pohodovému vypití kafe před odjezdem ze Skřítku.
Ještě v autobuse všechno vypadalo skvěle. Z oblohy dokonce tu a tam prosvitlo slunce a já si gratuloval k vynikajícímu nápadu. Těsně před Skřítkem se ale vše začalo opět vyvíjet dle tradičního, očekávatelného scénáře.


Vystoupil jsem u motorestu na sedle a vydal se nejprve po modré značce vedoucí dozadu za budovu. Vzduch sice nebyl tak chladný jak jsem si myslel že bude, ale o jaru, které zažíváme v nížinách, nemůže být řeč. Příroda zde má proti údolím až několikatýdenní zpoždění. Tráva ležela stále splihlá a s rezavým odstínem, mnohde navíc mokrá od zbytků tajícího sněhu.

Je zajímavé, že nejvíce sněhu zůstávalo jak na sviňu právě na cestě. Kde neležel sníh, tam číhalo aspoň bahno nebo zákeřná louže. Když to porovnám s Litovelským Pomoravím v pátek, je to nebe a dudy (tady na Skřítku ty dudy).

Naštěstí se ještě nerozrostlo křoví, což mi umožnilo obcházet louže mezi stromy.

Modrá značka vedla na rozcestí "Pod Bílým kamenem" a bylo třeba zapojit ostražitost. Cesta na samotný Bílý kámen, kam jsem chtěl také dojít, totiž není značená. Věděl jsem jen to, že asi 350 metrů po modré je nutno odbočit doprava na nějakou lesní cestu, která mě dovede k cíli.

Hádáte správně: Odbočil jsem, ale blbě. Podle všeho jsem se skutečně někde kolem Bílého kamene motal, nicméně jej nenašel. Abych se z toho nějak vymluvil upozorňuji, že odboček je tu víc a v terénu to vypadá jinak než nad mapou v teple domova. Zkrátka jsem brzy vytušil, že nejdu správně. Rozhodl jsem se dát se vést instinktem a vydal se zcela mimo jakékoliv cesty nahoru do svahu v naději, že najdu kýženou pěšinu. Užil jsem si pár horkých chvilek nejistoty, ale dobré dílo se zdařilo.

Časem jsem narazil na strom s těmito šipkami. Nevypadají sice tak elegantně jako ty ve správě KČT, ale když na to tady KČT dlabe, i tohle byla vítaná pomoc. 1) mě ujistily o správnosti směru, 2) udaly směr příští. Škoda, že předchozím blouděním jsem ztratil několik cenných minut. Bylo jasné, že kochání se pohledy dalekohledem do krajiny padá.

Hned za šipkami na stromě nic nepřipomíná pěšinu. Snad proto, že po zemi se válejí popadané větve zakrývající cokoliv, co by pěšinou mohlo být. Zlepší se to po pár metrech, kde už mě vedla docela příjemná lesní cestička.

Na kraji cesty jsem si všiml historického hraničního kamene. Kdysi značil starou hranici mezi Šumperským a Janovickým panstvím. Podobných kamenů je v okoní krajině docela hodně a ani nevím, co přesně všechny znamenají.

Po mírném svahu jsem došel k místu, kde cestu začaly tu a tam blokovat balvany, od nichž se tu a tam naskytl i nějaký ten výhled. Neklamné znamení, že jdu správně. Zrovna začínalo slabě mrholit.

Vrchol zerodovaných skal Černých kamenů, jejichž fotky ještě přidám níže, se nachází v nadmořské výšce 954 metrů. Je tvořen hromadou balvanů, připomínající jakýsi podlouhlý val. Výhledy by byly jistě lepší za příznivějšího počasí, ale rozhodně jsem měl ze svého úspěchu (nalezení hledaného místa) radost.

Jak se zdálo, případní výletníci na Králickém Sněžníku, v dohledu na západě, měli situaci mnohem horší než já.

Soudím podle faktu, že vrchol Sněžníku se zcela halil do mraků a ani takto z dálky to tam nevypadalo nijak příjemně.

Materiál Černých kamenů je tvořen balvany s ostrými hranami hustě porostlými lišejníkem.

S ohledem na čas ztracený při hledání cesty a také nepříznivému počasí jsem silně váhal, zda je rozumné pokračovat na Bílé kameny. Jsou sice jen asi 900 metrů od kamenů Černých, ale člověk nikdy neví a propásnout zpáteční autobus by znamenalo dvouhodinové čekání na další spoj. Navíc Bílé kameny ani na mapě nevypadají tak zajímavě.... Zvědavost rozhodla. Dal jsem si limit, že pokud tam nedojdu do 15i minut, vrátím se bez meškání na Skřítek. Vydal jsem se proto viditelnou pěšinou znovu dále do lesa. Cesta se postupně zvedala a zdálo se mi, že je tu i o něco víc sněhu. Aspoň soudě podle toho, kolik mi ho stačilo napadat do nízných turistických bot.
Všiml jsem si také čerstvých stop, které do sněhu vyšlapal už někdo přede mnou. Mířily pouze kupředu a nikde se mi nepovedlo najít stopy vedoucí zpátky. Dotyčný (podle malé velikosti dost možná i dotyčná) tedy byl buď kousek přede mnou, nebo pokračoval nějakou cestou kamsi dál.

Bílé kameny opravdu nejsou žádné terno. Jde o podstatně menší skalisko, než jaké je na Černých kamenech. Vylézt nahoru se možná s dávkou šikovnosti dá, ale nechtěl jsem riskovat pád, protože tady, daleko od civilizace a značených tras, bych se asi pomoci hned tak nedočkal. Skálu jsem si jen trochu "osahal", vyfotil a po pár minutách se vydal stejnou cestou zpátky.

Bílé kameny

Pěšina mezi Bílými a Černými kameny.

Malá kamenná mohyla u pěšiny.

Shíh na cestě mezi Bílým kamenem a Černými kameny.

Opět jsem došel k Černým kamenům. Na fotce to tak možná nevypadá, ale skalisko je to pořádné, srovnatelné s Vozkou nebo Keprníkem. Už proto mě překvapuje, že cesta sem není turisticky značená.

Neodolal jsem a ještě jednou si na skály vylezl. Vlastně to ani jinak nejde, chce-li se člověk dostat skrz. Při přelézání kamení se stala nemilá věc. Z neuzamčené fotobrašny mi přímo na šutr vypadl teleobjektiv. Ještě teď se divím, že po takové šlupce a následném kutálení a poskakování po kamenech pořád normálně funguje. Jedinou újmu utrpěla přední krytka. Nárazem vyskočila a zmizela kdesi v průrvě mezi šutry. Pokud ji tam tedy někdy najdete, ozvěte se.
Že objektiv i po nehodě funguje, to ovšem berte jako holý fakt, a raději v tomto případě neprosazujte pravidlo "Důvěřuj, ale prověřuj". Nemuseli byste mít tolik štěstí, jako jsem měl já.

Na vrcholu jsem udělal ještě několik dalších záběrů. Zdálo se mi, že se dělá maličko lepší světlo a chtěl jsem toho ještě aspoň narychlo využít.

Vůbec jsem nečekal, jak krásně bude z vrcholové skály vidět celý Šumperk. Podle zákona optiky by tedy i samotná skála - aspoň její část - měla být vidět také z města, ne? Škoda, že nebyl čas vytáhnout dalekohled, prozkoumat okolí a kochat se. Snad někdy příště.


Ztracené kameny a část Břidličné hory na druhé straně horského sedla.


Během těch pár minut, co jsem nahoře strávil, sníh zdaleka nestačil odtát a mě nezbylo nic jiného, než se jím opět přebrodit.

U toho provizorního rozcestníku zmíněného výše jsem zabočil lehce doprava a narazil na cestu, zřejmě projetou lesnickou technikou. Také zde stál u kraje patník se znaky, mě zcela neznámými. Tedy číslo 262 jsem poznal (až takový blb jsem v matice zase nebyl), jen nevím, co tady znamená:)

Celou cestu lemovaly stromy označené dvěma bílými pruhy a já si uvědomil, že takové jsou i nahoře u skal. Snad vás tedy nepošlu na špatnou cestu když prohlásím, že se stačí držet takto označených stromů a Bílý kámen příště najdete i bez bloudění.

Brzy jsem uslyšel projíždějící auta a myslel, že mám vyhráno. Vyhráno však ještě nebylo, byť jsem už prakticky nemohl zabloudit.

Ze spleti lesních cest protkávajících okolní lesy jsem sice vylezl na správné silnici, ale hodně daleko od motorestu a autobusové zastávky, kde jsem si plánovat nalodit se už za nějakých 20 minut. Podle měření, které jsem si následně doma na mapě udělal, zbývalo ujít asi dva kilometry. Ničím jsem se tedy už nezdržoval a svižným krokem pádil na místo odjezdu. Posezení u šálku kávy jsem musel pustit z hlavy.

K údivu a úlevě nad sebou samým, dorazil jsem k motorestu Skřítek s asi sedmiminutovým předstihem. Jako provokace zrovna vysvitlo slunce. Předstihu jsem využil k velmi rychlému občerstvení. Sklenice kofoly, jen tak nastojáka, ve mě zmizela se zasyčením. Pak už přijel autobus a já byl za půl hodiny na nádraží v Šumperku.

Doma jsem zul promočené boty a v mžiku pochopil smysl úsloví "smrdět jako mokrý pes". S jistým optimismem jsem do obuvi nastříkal notné množství spreje proti zápachu a botky vyhodil na balkon, abych doma neměl otrávěný vzduch. Správný postup by možná byl spálit a popel zakopat dva metry pod zem v olověném kontejneru. No, uvidíme.
Výlet měl tedy své plusy i mínusy. Kilometrově se nejedná o náročnou trasu, ale chce to mít čas a natrefit pokud možno hned na správný směr, jinak se to protáhne. Výhledy z Černých kamenů jsou ovšem, aspoň pro mě, nečekaným překvapením. Rozhodně budu uvažovat o tom, že až přijde lepší počasí, zkusím se sem vrátit.

Kompletní fotogalerie (hlavně les, lesní cesty a louže:) ) najdete na:
 


Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. dubna 2012 v 20:17 | Reagovat

Tak Tome, obětoval ses a ukázal cestičku ,,čarodějnicím" na Černé kameny, pokud ji koncem měsíce využijí.  Ty kameny vypadají na nějaký ten slet docela nadějně.
Stejně obdivuji tu vytrvalost při pořizování fotografií méně známých míst. Je to fajn, podívat se prostřednictvím obrázků tam, kam už bych se asi pěšky nikdy nepodívala a jinak také asi ne.

2 T(h)om T(h)om | Web | 24. dubna 2012 v 22:05 | Reagovat

[1]: No, ona to byla oběť sama o sobě :-D nakonec to dopadlo dobře a domů jsem se vrátil relativně nepoškozen. Dokonce i krytku už mám novou. No a ty fotografie... Zkrátka když už se někam vyškrábu, tak ať na to je i nějaká vzpomínka :-) Děkuji za návštěvu a komentář

3 matttyna matttyna | 25. dubna 2012 v 1:04 | Reagovat

Hmm, vidíš, úplně jsem zapomněla, že tam něco takového je! Přemýšlím, že jsem tam byla jako malá, ale z fotek i vzpomínek to vypadá úplně jinak :-D. Divné, ledaže by tam byly ještě kolem Krtince další skalky. S tím rozdílem, že my jsme šli po pěkné široké cestě :-)

4 Jeník Jeník | 25. dubna 2012 v 9:46 | Reagovat

Já jen glosu - dvoučára na stromech vyznačuje hranici porostů.Návaznost na porostové mapy,ale ty mají jen lesáci.Dodávám,že je to jostě oblast výskytu a chovu lesní zvěře - viz kazatelna - lesáci se brání,aby byly všude možně nalajnované turistické značky a přiváděly spousty turistů i do klidových zón."Fajnšmekři"si cestu najdou - ale ti zase tak přírodu neničí.Spíše se k ní chovají ohleduplně.Uvažte,že oblast kolen Skřítku pravidelně a to celoročně neustále zaplavují davy turistů.Někdy pěšky,někdy na lyžích,někdy na čtyřkolkách,někdy na terénních motorkách,prostě je to oblast lidem dostupná.A to raději ani nepíši o houbařích a borůvkářích.

5 T(h)om T(h)om | Web | 25. dubna 2012 v 9:52 | Reagovat

[3]: Tak to si nejsem jistý, zda šlo o stejné místo. O pěkné rovné cestě nemůže být řeč :-D

[4]: Hm, tak na tom něco bude. Je fakt, že borůvčí tam roste všude spousta a bylo by škoda, kdyby se na něj vrhli barbaři a babky s "hřebínkama" a všechno kolem zplundrovali. Motorky a čtyřkolky v přírodě - to je něco, nad čím vždycky skřípu zubama.

6 Jeník Jeník | 25. dubna 2012 v 9:58 | Reagovat

Ještě dodávám,že na samotném Skřítku stával horský statek,který sloužil nejen jako zájezdní hostinec,ale i jako horské hospodářství,kde v okolí byly pole využívané k zemědělství.Byla to opravdu mohutná kamenná budova s dalšími menšími budovami - taktéž kamennými.Ale ještě to mělo dřevěnou nástavbu a vše krásné šindelové střechy.Měl uzavřený dvorec,kde vozkové ustájovali své koně a parkovali své vozy.Myšleno na noc.Od Skřítku dolů byl vlastně jeden statek vedle druhého - myšleno po pravé straně  silnice když jedete dolů směrem na Šumperk.Dnes je to již hluboký les.Menši domky byly jen podél potoka(potůčku)co je dnes vesnice Klepáčov.Všechny tyto statky byly zbořeny,jen na Skřítku odolával,protože to bylo záchytné místo pro projíždějící,ale i turisty.Pak ale vyhořel.Skoro deset let trvalo,než se postavila současná chata.Teprve později parkoviště a ještě později chata horské služby a kiosek u parkoviště.Všechna pole v okolí byla opuštěna a osázena lesem.Tedy lesní kulturou.Já osobně si myslím,že je to dobře.Ale je to věc názoru.Zmizeli totiž lidé,kteří tam žili trvale.Ale to je již jiná káva - jiné vyprávění.

7 Jeník Jeník | 25. dubna 2012 v 10:01 | Reagovat

[5]:bohužel je to tak jak píšete.I já mám zlost když toto vidím a je to jedno jestli je to na Šumavě,V Krušných horách,Krkonoších,nebo v Jeseníkách.Všude to má stejný průběh - ničení přírody.

8 Hanka Hanka | Web | 27. dubna 2012 v 23:11 | Reagovat

To, co píšeš v úvodu, Tome, dobře znám. Já zase měla honičku s názvy vodopádů v Jizerkách. Fotila jsem je na přeskáčku, takže jsem se v nich nakonec nemohla vyznat, proto jsem jejich jména ani neuváděla. ???
Fotky z nedělního výletu máš krásné, obzvlášť ty, na kterých jsou stromy a skály nebo pohled na kopečky, takové snímky mám nejraději. :-) Vím, že to ode mě není moc pěkné, ale jsem ráda, že tvůj soused dostal chuť pracovat v neděli s vrtačkou, jinak bychom o tyhle obrázky přišli! ;-)  :-)

9 MirekČ MirekČ | Web | 28. dubna 2012 v 16:09 | Reagovat

Já se divím, že se v lese někdy neztratíš??? Máš GPS nebo nějaký zvláštní ptačí orientační smysl. :-D

10 T(h)om T(h)om | Web | 30. dubna 2012 v 11:32 | Reagovat

[9]: Já se ztrácím pořád, ale zatím se mi daří se i nalézat, byť je to často zdlouhavý proces :-D

11 Hanka Hanka | Web | 30. dubna 2012 v 12:45 | Reagovat

[10]: Na tohle musím reagovat, Tome. Taky se ztrácím, ale nalézt mě musí vždycky někdo jiný. Brzy přijde doba, kdy už mě nikdo ani hledat nebude! :-D  :-D

12 T(h)om T(h)om | Web | 2. května 2012 v 20:06 | Reagovat

[11]: A pak zase přijde doba, kdy tvoje nalazení bude terno. Vzpomeň si třeba na Ötziho :-D

13 Jirka Krbeček Jirka Krbeček | E-mail | Web | 5. listopadu 2012 v 14:13 | Reagovat

Ahoj!
Musím říct,že děláš moc pěkný fotky,ale musím Ti taky říct jak to je: je možné že tě spletla mapa,(v některých mapách ta chyba bývá)ale ve skutečnosti jsi na Bílém kameni nebyl.Ten vrchol ze ,kterého je tak krásný rozhled se jmenuje Černé kameny a vrchol Bílý kámen je ještě dříve a ty jsi jej minul.Minul jsi i nejzajímavější místo této lokality a to štolu pod Bílým kamenem nebo-li "Skříteckou rokli",která není na mapách zaznačena.Jedná se o hlubokou prastarou štolu ve které v 18.století bratři Dreschlerové těžili stříbro a padělali peníze. Fotky štoly najdeš zde:http://krbi.rajce.idnes.cz/Skritecka_rokle_stola
Když jsi šel od Skřítku tak jsi před Bílým Kamenem a štolou uhnul na hřeben a štolu jsi minul(stejně jako já kdysi,když jsem tam byl poprvé) pak následovaly Černé kameny,které jsi považoval za Bílý kámen a pak jsi došel k Bílým Kamenům,které jsi považoval za Černé.Kdyby jsi šel dál došel by jsi ke kamenné lovecké chatě Alice. Co se týče těch patníků s čísly: Jsou to hraniční kameny mezi šumperským a janovickým panstvím a pocházejí z přelomu 17.a 18.století.Ta hranice prochází přes skřítecké sedlo a pokračuje přes hřeben Hrubého Jeseníku a na Vysoké Holi se potkává z hranicí Bruntálska a Opavska.Co se týče hospody na Skřítku- v první polovině 19.stol postavili bratři Kleinové na místě dnešního motorestu zájezdní hostinec.Nebyl to statek jak píše Jeník výše(i když tak trochu vypadal) a kolem nebyla žádná pole(ty byly až níž v Klepáčově) Hospoda na Skřítku vyhořela v roce 1945 při přechodu fronty(stala se úkrytem německých vojenských běženců) Málokdo ví,že ještě starší hospoda stávala o něco dál v místě kde je dnes odbočka na Rabštejn. Jednalo se o tzv Brandwirthaus(Žďárská hospoda) a stával tam už za Marie Terezie(je na starých mapách) Kdyby tě to zajímalo mám k tomu spousty materiálů. ahoj!
                       Jirka

14 T(h)om T(h)om | Web | 8. listopadu 2012 v 17:11 | Reagovat

Ano, je to tak. Už nějakou dobu vím, že jsem ty názvy opravdu popletl a připravil se o štolu. Dobré je, že mám aspoň zase nějakou trasu na příště - tedy jestli v dohledné době nejaké příště bude... Díky za obsáhlý koment a omlouvám se za zpožděnou odpověď. jako čerstvý otec nemám moc času sedět u počítače :-)

15 Pavel Pavel | E-mail | 14. července 2014 v 21:39 | Reagovat

Tome jen náhodou jsem si přečetl tvůj blog který jen náhodou našel vyhledávač když jsem hledal vyhlídku u Mrtvého muže u Volynských skal moc se mi líbil a tak se stávám tvým obdivovatelem co se týče fotek ty jsou fantastické a komentář to nemá chybu . Taky jsem měl v úmyslu nějaký takový blog udělat ale po přečtení tvého jsem usoudil že se radši budu věnovat cykloturistice a focení . Profesionální blog a fotky nechám na tobě já budu mít aspon návod kudy a kam :-D kdybych to věděl dřív tak jsem na tu vyhlídku u Mrtvýho muže dorazil byl jsem u rozcestníku Mrtvý muž takže jsem asi nebyl daleko od vyhlídky no nic pojedu se tam podívat ještě jednou podle tvých fotek to stojí opravdu za to . Díky tvůj nový čtenář Pavel Black

16 T(h)om T(h)om | Web | 17. července 2014 v 10:14 | Reagovat

[15]: Tak to jsi mi udělal opravdu radost. Potěší, že se s tím tady nepíšu zbytečně a že to pomůže i někomu dalšímu. Momentálně jsem ponekud v turistickém útlumu, protože mám doma malé děti a taky nával v práci, ale nevzdávám se naděje, že do budoucna se zase rozjezdím a rozchodím :-) O nějaké svojí profesionalitě bych nemluvil, sám v tom vidím spoustu nedostatků zaviněných jak neznalostí, tak často i leností s tím něco dělat. Aspoň nejsem línej si to přiznat (je to jednodušší :-D ).
Mrtvý muž je super. Pokud se tam zase někdy dostaneš, nenech si vyhlídku ujít. Pro mě to bylo jedno z nejkrásnějších překvapení letošních výletů. Zdravím a přeji hromadu spokojených kilometrů 8-)

17 Pavel Pavel | E-mail | 17. července 2014 v 15:56 | Reagovat

Díky za odpověd a budu se těšit až se zase někam vydáš a cestu okomentuješ a doplníš fotečkama . Na Mrtvýho muže jedu tuto sobotu má být krásně a tak se chystám na takovou celodenní tůru na kole po horách Mrtvý muž bude první pak se mi líbily Černý kameny a nebo Bílý :-D a pak chci jet na Rabštejn a prozkoumat tam okolí . Ahoj a ještě jednou moc díky za tvůj blog .

18 T(h)om T(h)om | Web | 17. července 2014 v 16:57 | Reagovat

[17]: Dobrý plán - všechno máš hezky na trase 8-) Tak si to užij, hlavně ať to počasí nezklame. Po osobních zkušenostech meteorologům nevěřím předpověď na víc než den, maximálně dva dopředu.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.