Kolem Nového Malína

5. září 2012 v 21:29 | T(h)om |  Šumperk a okolí
ŠUMPERK - NOVÝ MALÍN - ŠUMPERK

Původně tu měl být report z výjezdu na Skřítek, ale není. Bohužel z větší akce opět sešlo a tak zůstane - aspoň dočasně - při akcích menších a příměstských. Kdo by měl pocit, že mu bez Skřítku slezou nehty a na řiti naskáčou pupínky, může zkusit starší článek o tomtéž. Následující trasa bude částečně kopírovat tu z nedávného článku, ale přece jen bude jiná, takže rozmanitosti bude učiněno za dost. Stejně jako jsem poslední dobou experimentoval s focením přes mobil, tentokrát dojde na další experiment. To víte, mobil fotí (přiznejme si to na rovinu) špatně a tahat se na kole se zrcadlovkou není dvakrát praktické a už vůbec ne pohodlné. S ultrazoomem, byť kompaktním, je situace podobná jako se zrcadlovkou, neboť i tohle je docela macek. A tak to tentokrát zkusíme ještě jinak. Moje drahá polovička si totiž kdysi koupila jeden z těch malých foťáčků do kapsy. Většinou si ovšem bere mého většího Lumíka FZ50, tak já si tu a tam půjčím jejího prcka. Jde o už postarší Panasonic Lumix LZ7, na kterém mě štve jen napájení tužkovkami. Jinak je to foťáček velmi šikovný a pro cyklistu praktický. Nemá hledáček, což je trochu problém pro někoho, kdo na něj byl zvyklý, ale kvalita obrázků je podstatně lepší než z mobilu a proti snímkům z DSLR není s ohledem na výhody úbytek kvality zase tak strašný. Pro účely blogových reportů stačí bohatě. Pokud si tedy neodnesete nic hodnotného z obsahu článku, berte to tedy jako pokus o nalezení dalšího vhodného způsobu dokumentace v terénních podmínkách.
Koho zajímá kudy přesně pojedeme, nechť klepne na tento odkaz s mapou. Ti méně rejpaví se nezabývají detaily a čtou dále a níže:


Šumperk opustíme klasicky. Na konci Jesenické ulice doprava za garáže, přes náhon a řeku Desnou a kolem zahrádek na křižovatku u penzionu Jirsák.

Na křižovatce doprava kolem letiště a přehrady Krásné (na obrázku). Kousek za přehradou opět doprava a pomalu začneme stoupat do kopečka.

Projíždíme alejí. Za alejí se prostírají širé lány žita, ječmene a jiných plevelných rostlin.

Výhledy nestály za nic. Všechno se ztrácelo za oparovou clonou.

A teď ta slibovaná změna: Cesta k Novému malínu by měla měřit asi 2 km, ale kousek za polovinou míří kamsi nahoru k lesu nenápadná odbočka. Nikdy jsem se nedokopal k jejímu bližšímu průzkumu a tak jsem usoudil, že nastal správný čas. Otevřená závora k tomu přímo vybízela způsobem, že i Mefisto by si připadal jako psychicky labilní břídil.

Není tu žádné turistické značení, takže o památném stromu (satelitní snímek) asi moc lidí vědět nebude. Tedy někteří z obyvatel blízkého Malína možná ano, ale u Šumperáků o tom silně pochybuji. Co se dočteme na cedulce u kmene? Zde je přesný opis:

Strom vyhlášený za památný v roce 2006.
Patří k nejmohutnějším dubům na území CHKO Jeseníky.
Duby zde v podhůří Jeseníků dosahují horní hranice
svého přirozeného rozšíření a vyskytují se zpravidla v
klimaticky příznivějších lokalitách. Jako přirozenou
součást horských lesů ho již nenalezneme. Tento strom
rostoucí při hranici pozemků tvořil zřejmě odedávna z
daleka viditelný orientační bod a živý hraniční mezník. Je
pamětníkem starých časů a estetickou dominantou.

Základní údaje k datu vyhlášení:
Obvod kmene: 445 cm
Výška stromu: 21 m
Odhadované stáří: 230-280 let
Druh: Dub letní

Asfaltová cesta stoupá do svahu kolem tzv. Malínských mezí. Přehrada, ale i Šumperk a široké okolí jsou odtud jako na dlani. Nebýt zmíněného oparu, byla by to paráda.

Výhled k letišti (vlevo uprostřed).

Byl jsem zvědav, kam dojedu. Pravda, mohl jsem si to zjistit už doma na Internetu, ale to by nebylo ono. A tak se ukázalo, že nedojedu nikam. Asfalt se asi po 1200 metrech ztrácí pod vrstvou trávy a to co následovalo už bylo pro moje kolo trochu tvrdý oříšek. Nezbývalo než se otočit a zahájit návrat po stejné cestě.

Nechtěje se vzát nějaké změny, zkusil jsem aspoň pěšinu vedoucí doprava do lesa v naději, že mě zavede na silnici u Hraběšic.

Nestalo se tak. Brzy jsem jel po bahně, po kterém se jet nedalo. Potupné otočce o 180 stupňů se nešo vyhnout.

Ani další pokus o objížďku, tentokrát doleva do svahu, se nezdařil. Pěšina po pár metrech končila v prudké louce. Další snahy o zpestření jsem tedy vzdal, poslušně sjel zase na silnici a pokračoval do N.Malína.

Hned na začátku Malína, naproti prvnímu stavení, čeká ohrada s koníkama. Tedy ne že by vyloženě čekala. Prostě tam je.

Pak přejedeme železniční trať na Šternberk a Olomouc a po pár stech metrech zamíříme doprava do uličky lemované krásnými novostanbami. Výhodou tohoto úseku nejsou jen krásné domy, ale taky jízda z kopečka, která každého (lenivějšího především) cyklistu vždycky potěší.

Na konci ulice najdeme poměrně mohutný kamenný kříž a křižovatku. Vždycky jsem odbočoval vlevo na hlavní silnici, takže nyní mě zlákala pravá strana. I jakýsi odchycený domorodec potvrdil, že někam vede a končí poblíž přejezdu u Vikýřovic. Dal bych mu za tu radu odměnou třeba korálky, zrcátko či ohnivou vodu, ale nic z toho jsem u sebe neměl a nepřišlo mi rozumné podplácet domorodce sirupem, aby mě neskalpoval. Hlavní je, že můžeme jet zase trošku jinudy než vždycky. Hurá!

Jde vlastně o polňačku. Její okolí působí nezvykle rovně na to, že jsme v podhůří Jeseníků. Hlavní je, že se po ní pěkně jede.

Abychom neměli náhodou pocit že život je peříčko, asfalt po chvíli vystřídá tráva a bahýnko. Kdo není bábovka, toho ovšem nějaká ta tuna bahna nerozhodí.

Pohled doprava nás ujistí o předpokládané poloze: Jedeme po východním okraji sportovního letiště.

Pak dorazíme k bráně. Byla otevřená a prostor za ní dokonale posečený, což mě mátlo. Není to nějaký soukromý pozemek? Cedule tu však žádná nebyla, takže vstupem vlastně nic neporuším, ne?

Pocit, že bych tu asi neměl být, sílil. Ty budky podél cestičky a upravený trávník byly prostě divné. Až doma jsem zjistil, že jde o prostor vodárny. Zajímavé bylo i opuštění prostoru. Brána na druhé straně byla zamčená a visela na ní cedulka
NEVSTUPOVAT! OBJEKT STŘEŽEN BEZPEČNOSTNÍ AGENTUROU!
O to zajímavěji působila ohromná díra ve vedlejším plotě, kterou jsem se dostal na pole a po poli na silnici. S onou bezpečnostní agenturou to asi nebude tak horké.

Ano, mohl jsem jet po silnici, ale proč? Více se mi líbila travnatá cesta mezi železnicí a zahrádkovou kolonií.

Dojel jsem až k řece a cestičkou pod železničním nadjezdem k mostu, na němž jsme tento článek začínali.

Po dalších 200 metrech jsme zase na Jesenické, odkud už může každý pokračovat podle uvážení a místa bydliště, případně dalšího cíle.

Zhruba dvacetikilometrový okruh nebyl vlastně žádný pořádný výlet, túra už vůbec ne. Ale aspoň jsem se maličko vyvenčil a zkusil ten pidifoťáček. Zdá se, že ho budu s sebou brát častěji.

 


Komentáře

1 Lafi Lafi | Web | 5. září 2012 v 22:41

Jak vidím, neúnavný dokumentární fotograf s břitkým humorem je pořád v akci!

2 T(h)om T(h)om | Web | 6. září 2012 v 5:15

[1]: "Neúnavný" určitě ne, "fotograf" částečně. "Pořád v akci" ano, ovšem hlavně v práci nebo při opečovávání tříměsíčních miminek. Proto teď ty akce kvalitou i rozsahem upadají. Ale stejne díky za komentík :-)

3 eM. eM. | 7. září 2012 v 0:21

To jsem ráda, že ses o LZ7 nevyjádřil s přehnaným despektem!:-D
To si totiž bratříček(sestřička) z výrobní linky na které se narodil i můj Lumixek nezaslouží.
Jen žasnu, že se dá ještě koupit, protože výroba tohohle skvostu už skončila, bych řekla :-).

4 T(h)om T(h)om | Web | 7. září 2012 v 4:54

[3]: Kdepak! LZ7 jsem pomáhal při nákupu vybírat a bylo to už před několika lety, takže nový rozhodně není. A vzhledem k tomu, jaké šmejdy si výrobci dovolí dnes prodávat, je LZ7 se svými parametry takový malý drahokam. Zdravím tedy jeho manšího bratříčka - většího má doma ve skříňce :-)

5 Terka Terka | Web | 7. září 2012 v 10:55

Máš pěkný blog.

6 T(h)om T(h)om | Web | 8. září 2012 v 15:40

[5]: Díky

7 Hanka Hanka | Web | 12. září 2012 v 22:41

Humor tě rozhodně neopouští, Tome, což je moc fajn, protože tvoje články hrozně ráda čtu, dozvím se z nich spoustu užitečných informací a navíc mě parádně pobaví. ;-)  :-)
Rozdíl mezi mobilem a kompaktem bych na fotkách vůbec nepoznala, aspoň na těchto malých, nejsem ovšem žádný odborník. :-?
Tvoje reportáže se mi moc líbí, pěkně popisuješ a fotíš cestu. Až pojedeme příště do Jeseníků vykašlu se na mapu a zajdu k tobě. :-)
Měj se fajn a užij si pěkně poslední letní dny. :-) Hanka

8 JiHei in Natura - Fotografie JiHei in Natura - Fotografie | E-mail | Web | 20. září 2012 v 21:46

Opět jsem si moc pěkně početla a pokoukala... :-) Moc dobře se mi čteš.. :-) A moc se mi líbí to posezení u přehrady... :-) Když tak koukám na ta pole a krásné louky...nebude už trvat dlouho a zapadá to sněhem.. :-|

9 MarijaKes MarijaKes | Web | 21. září 2012 v 17:23

Prima cestopis. Zkuste ho napsat v přítomném čase. Čtenář bude na tom výletě právě s vámi v daný okamžik a vcítí se do příběhu mnohem víc. Teda, ne že budete přepisovat tento,je výborný, ale přístě.
Fotka koní super. :-)
Jestli můžu, také si vás přidám do oblíbených. :-)

10 indigo665 indigo665 | Web | 21. září 2012 v 19:48

Na Váš web jsem narazil úplně náhodou. Hned jsem ho zařadil mezi Oblíbené :-)

11 T(h)om T(h)om | Web | 22. září 2012 v 5:15

[9]: Cestopis bych tomu rozhodně neříkal, je to jen krátné vyvenčení :-) S tím přítomným časem máte pravdu, občas ho používám, ale ne vždycky. Od té doby, co mám malá dvojčata, už sloh textů dost flákám, protože často není čas ani nálada si s tím hrát. Ale děkuji za komentář, návštěvu i přidání k oblíbeným, to vždycky potěší :-)

[10]: Tak to mě skutečně moc těší. Snad se vám budou líbit i další (nebo starší) příspěvky :-)

12 T(h)om T(h)om | Web | 22. září 2012 v 5:17

[7]: Díky Hani, i když ten humor mě tua tam přesto opustí. Ten rozdíl tam sice je, ale protože jde o kompaktík celkem kvalitní tak ne moc :-)

[8]: Děkuji, to jsem rád, že se ti líbilo. A pravda, zima se blíží. Taky ji nemám rád. To zase dorazí moje tradiční zimní depky... No ale uvidíme :-)

Komentáře jsou uzavřeny.