Jak na HDR v Zoneru

14. září 2013 v 22:31 | T(h)om |  Fotografování
Podmínky ani počasí nepřejí výletům, tudíž opět přidávám něco do rubriky o fotografování, byť vzhledem k posledním článkům bych to mohl přejmenovat na "počítačová editace". Dnes se podíváme na zoubek fenoménu posledních let zvanému HDR a zkusíme si jej na jednoduchém příkladu v oblíbeném českém (patriotisticky bych mohl napsat moravském) Zoner Photo Studio - dále jen Zoner.

Nejprve stručné osvětlení tématu: HDR je zkratkou anglických slov high dynamic range, česky tedy doslovně vysoký dynamický rozsah. Co je to dynamický rozsah? Ve zkratce by se dalo říct, že množství jasových odstínů, které na fotce můžeme mít. Závisí to třeba na čipu nebo na formátu uložené fotografie, a nejlépe to poznáme na hodně kontrastních scénách. Typický příklad může být fotka čehokoliv proti světlu. V nejhorším případě tam bude jen černá silueta proti bílému pozadí, v ideálním případě uvidíme detaily pozadí i toho čehokoliv. První případ má malý dynamický rozsah, druhý případ rozsah vysoký. Je bohužel pravdou, že proti klasickému filmu mají digitální přístroje podstatně horší dynamický rozsah než klasika. V určité výhodě jsou ti kdo fotí do RAWu, ale troufám si říct že jich není mnoho. Tedy aspoň mezi obyčejnými amatéry. Profíci a nadšenci tvoří pochopitelně výjimku, ale my ostatní se alespoň v 99% případů spokojíme s JPG. Stává se nám potom, že máme některé fotky přepálené nebo podpálené a z poškozených částí marně nad počítačem dolujeme nějaké detaily. Když ale tyto snímky spojíme dohromady, lze mnohé zachránit. Princip je totiž v kostce ten, že kde na snímku kresba chybí, vezme se z jiného a doplní.
Ke tvorbě HDR si vystačíme se dvěma obrázky, ale tři jsou lepší. My si ukážeme postup na spojení tří fotek:


Zde to máte pěkně názorně. Vlevo na obloze přepálený snímek, vpravo snímek podpálený ve stínech a uprostřed obrázek exponovaný sice technicky správně, ale kvůli velkému rozsahu jasů a stínů na scéně to taky není ono. Možná kdybych to vyfotil zrcadlovkou, ten prostřední snímek by stačilo maličko poladit křivkami. Bylo to ale cvaknuto kompaktem s malým čipem, který na tuhle dynamiku prostě nestačí.

Startuji tedy Zoner (tohle je verze 15) a pokusím se to slepit dohromady. Zdrojové obrázky pro HDR nemusíme kopírovat do zvláštní složky, stačí je vybrat třeba mezi stovkou dalších. Já mám jen rád přehlednost, tak se nedivte.

Obrázky můžeme vybrat třeba tažením myší. Jde to ale i klikáním se stisknutým Ctrl.

Všechny potřebné fotky máme v modrých políčkách, takže můžeme pokračovat.

V horní liště vybereme z nabídky Vytvořit možnost HDR skládámím expozic. Mapování tonality je něco jiného.

Objeví se nám ještě kontrolní náhled snímků, které budeme spojovat. Kdybychom je vybírali ze skupiny jiných, uvidíme ikony těch nevybraných výrazně vybledlejší a nezaškrtnuté.

Klepnutím na tlačítko Další vpravo dole se přesuneme na velké náhledy - taky spíše kvůli poslední kontrole. Opět potvrdíme tlačítkem Další a přejdeme na další krok. Tím se spustí zarovnávání a zde je dobré zmínit několik věcí:
1) Obrázky je ideální fotit ze stativu a stejného místa, a hlavně na STEJNÉ OHNISKO. Pokud u zdrojových fotek použijeme jinou ohniskovou vzdálenost objektivu, nebude je možné srovnat.
2) Od verze 15 umí Zoner srovnat i obrázky mírně jinak natočené, ale tento rozdíl smí být pouze minimální. Hodně také dělá kvalita objektivu. Jeho vady se mohou zarovnáváním jinak komponovaných fotek zvýraznit a ve výsledku udělat pořádnou neplechu.
3) Je třeba hlídat i zaostření, ideálně použít manuální ostření (zaostřit automaticky a pro pořízení zdrojové série přepnout na manuál). Každý rozdíl mezi snímky způsobí problémy a nepřesnosti při skládání.

Hlášení o průběhu zarovnávání zdrojových fotek

a hlášení o tom, že se automatické zarovnání povedlo.

Tohle už je hrubá složenina. Jak vidíte, všechny tři obrázky se jakoby prolnuly. Kde chyběla obloha na jednom snímku, tam byla doplněna z druhého. Totéž platí i o stínech a detailech.

Ovladači v levém horním rohu můžeme způsob a efekty prolínání doladit podle vlastních představ.

Následný stisk tlačítka Další nás již postaví před volbu, co s (polo)výsledkem udělat. Většina z nás si ještě bude chtít trochu zařádit, takže volím otevření obrázku v zoneráckém editoru.

Zde máme k dispozici kompletní arzenál efektů, nástrojů a filtrů.

Často stačí použít automatické vylepšení, ale není nad to potýrat fotku ještě všemi těmi úrovněmi, křivkami, kontrasty a saturací.

No a nevýrazná momentka z pekařovských luk může vypadat například takto.

Toliko k HDR, snad to bude někomu k užitku. Díky za pozornost:)
 

Komentáře jsou uzavřeny.