Cyklostezka na Bludoveček

11. prosince 2013 v 21:15 | T(h)om |  Šumperk a okolí
Koncem léta jsem se z práce vracel jen tak pro změnu přes Bludoveček, což je normálně zajížďka, ale ten den bylo pěkně a já si to chtěl užít. Polňačka mezi Bludovečkem a Šumperkem tou dobou procházela opravou a já byl zvědav zda již bylo dílo dokonáno, případně s jakým výsledkem.
Také jsem se nedávno zmínil o přestavbě svého kola a o tom, že tak "vytuněný" stroj se mi nechce opotřebovávat dojížděním do práce. Začal jsem zkoumat bazary v naději, že tam objevím nějaké starší kolo, které nebude úplný vrak, ale za které nedám zbytečně moc peněz. Záležitost se nakonec vyřešila trochu jinak. Otec rodu zjistil že mu doma straší starý Author, jehož nejlepší léta byla sečtena již před mnoha roky nákupem modernějšího popojíždědla. Že prý si ho můžu klidně vzít a ušetřt za bazar. Hurá!
Následná prohlídka inkriminovaného velocipédu odhalila několik nepříjemností. Díky svědomitému uskladnění bylo sice vše čisté (evidentně na tom nikdo do práce v dešti a bahně nedojížděl), ale někdejší používání si vybralo svou daň na stavu brzd, plášťů a rzi.


Opravy a seřizování mi zabralo necelé dvě hodiny. Kdyby byly aspoň na upevnění kol použity rychlospojky a ne jen obyčejné matky, mohlo to být méně. Tohle píchnout někde venku, povolovat kapesní sadou nářadí a provizorně lepit - díky, nechci. Během oprav jsem vyměnil pláště, připevnil přední i zadní osvětlení, seřídil brzdy, přizpůsobil rohy řídítek a odmontoval zbytečnosti. Bohužel řídítka jako taková spočívají na pevném představci, s nímž jsem tedy nic nenadělal podobně jako se zarezlou sedlovkou, která mě mrzí víc. Jsem vyšší postavy než na jakou bylo tohle kolo stavěno a chtělo by to přidat pár čísel nahoru. Zkusil jsem hrubé násilí i něžné prostřikování teflonovým olejíčkem prokládané rozevíráním objímky, avšak sedlovka se ani nehla. Alespoň se mi podařilo trochu změnit náklon sedla a už po něm nekloužu dopředu a dolů.
Po seřízení bylo samozřejmě nutno posoudit úspěšnost své práce při testovací projížďce. V tom humusu, co teď venku máme, nemá smysl plánovat žádné velkolepé trasy. Vzpomněl jsem si ale na onu bludovečkovskou cyklostezku a plán byl jasný.



Úsek to není dlouhý, opravená část měří cca 1700 metrů, ale člověk na něm prověří všechno. Stoupání, sjezd i rovinky. Ještě nedávno zdejší povrch tvořilo bahno, štěrk a kamení. Asfalt končil u zahrádkové kolonie na Bludovské ulici a znovu se objevil až u statku na Bludovečku. Jak to vypadá nyní už uvidíte na obrázcích. Foceno mobilem, tak se nelekněte té humusoidní kvality:

Tady někde kdysi končil asfalt a začínal štěrk. Dělící čára je při troše snahy patrná zhruba na úrovni dřevěné chatky napravo. Koho zajímá dřívější stav podrobněji, použije tento odkaz.

Po prvním krátkém stoupání nás čeká rovněž krátká rovinka. Bez zajímavosti není nově vyasfaltovaná cesta k domkům po levé straně.

Vyrostlo tu taky několik odvodňovacích strouh a lávek.

Zdá se mi, že došlo i k prořezání stromků a křoví podél cesty a místy vysazení nových.

A tohle už je na Bludovečku v místech, kde se dříve polňačka napojila na asfalt. Teď už je asfalt všude.

Mrknul jsem na krávy u statku a obrátil se k návratu.

Až během zpáteční jízdy jsem si všiml, že opravená není jen cesta, ale taky dřevěný kříž na Červeném kopci. Ten původní byl pouze z lakovaného dřeva bez ozdob a přídavků. Nový kříž má tmavě hnědou barvu a pozlacenou sošku Ježíše i s tabulkou INRI. Takže haleluja, jedeme dál.

To "jedeme dál" bylo asi trochu přehnané, protože o pár desítek metrů dál už jsme zase ve městě.

Hodnocení nové cyklostezky bude z mé strany velmi pozitivní. Aspoň co do jejího provedení. Nakonec i v nečase toho dne jsem zde potkal několik procházejících se lidí, dva cyklisty a dokonce ženu s kočárkem. Za někdejšího tankodromu by tu bylo pusto.
Hodnocení kola? Asi jsem rozmazlený svým Wheelerem, rozhodně to nebyl žádný cyklistický orgasmus. Brzdy staré konstrukce s lanky místo pozdějších "véček" nemají sílu na kterou jsem zvyklý a nízká řídítka a sedlo nejsou dělaná na jezdce s necelými dvěma metry živé výšky. Na druhou stranu při dojíždění do práce, což je v mém případě něco přes dva kilometry, to zásadní problém nebude. Zásadní je to, že vyladěný Wheeler už si bude jen užívat výlety a do práce bude jezdit Author. Takže vzato kolem a kolem, všechny zamýšlené plány byly úspěšně splněnyÚžasný

Všechny fotky v galerii blogu na tomto odkaze: http://thomuv.blog.cz/galerie/2013/cyklostezka-na-bludovecek-11-12-2013
 


Komentáře

1 eM. eM. | 12. prosince 2013 v 1:28

Supééér, na bruslích...hm...:-D. Authorka tiše závidím :-X(za dveřmi spinká můj Eska-Premiér) :-D.

2 T(h)om T(h)om | Web | 12. prosince 2013 v 13:34

[1]: Na bruslích by to asi byla v té "houpačce" dobrá sebevražda, ne? :-D Authora nezáviď, není moc co. Ale překvapila jsi mě s tou Eskou. Já jsem Premiera dostal někdy ve čtrnácti a jezdil na něm až asi do pětadvaceti let, takže na tohle kolo mám spoustu nostalgických vzpomínek 8-) Ale co se stalo s tím tvým kolem, co máš sestavené v Olomouci? Necháš ho ještě opravit nebo už budeš zase jezdit jen na Esce? 8-O

3 eM. eM. | 12. prosince 2013 v 14:17

Však v klidu, houpačka...dolů, nahoru...někdy zkusíme :-D. Nebo to sejd pěšky :-D.

Hele, to kolo z Olomouce je právě ta Eska, takže žádné třetí neexistuje.
Jedno mám doma v špk - Velamos(taky to není úplně top) a tady mírně vytuněnou Esku, kterou je potřeba ještě dotunit podle představ :-D. Velamos je super, ale malinký. Eska je veliká ale jak říkám - chce to poupravit. :-?

4 T(h)om T(h)om | Web | 12. prosince 2013 v 17:33

[3]: Jo tááák! Já myslel, že máš horské kolo a ne silničku. Ovšem okolo Olomouce silnička bude možná lepší. Přeji příjemné tunění a doufám, že se pochlubíš s výsledkem 8-)

5 eM. eM. | 13. prosince 2013 v 0:04

Ani ne, on je to takový všehojezdil :D. Jo, nějaká fotka se pak najde :-).

6 T(h)om T(h)om | Web | 14. prosince 2013 v 5:01

[5]: Všehojezdil z Esky Premier? Na tu fotku jsem čím dál zvědavější :-)

7 Jeník Jeník | 20. prosince 2013 v 10:53

Opět překvapení,opět krásné fotečky. A proto i já přidám něco k tomu. Snad se nebudu opakovat.

Tato cesta,silnice,komunikace - je cesta státní a je v majetku státu. Není totiž ve vlastnictví ani obce Šumperk,ani obce Bludov. Je dobře,že ji opravili,cesta po ni již byla pro lidi spíše utrpením. V minulosti tomu tak nebylo. Přeneseme se v čase do časů Rakouska Uherska a hned vidíme krásnou štětovanou,ale sice prašnou silnici. Po levé straně ze Šumperka až do Bludovečka je vojenské cvičiště - k dennímu využívání šumperskou posádkou. Hlavní stanoviště pánů důstojníků byla restaurace na Bludovečku v majetku rodiny Hudosových. Páni důstojníci uvnitř,nebo venku na terase, prostí vojáci na place pod lipami. Pro důstojníky obsluha klasická,pro vojáky se jen vykulila obyčejně bečka piva,případně když bylo vedro tak rovnou dvě. Tento hostinec stál v místech co stojí obnovený hanbatý dům,nyní zavřený.

Vlastní komunikace byla prašná,ale štětovaná,čili s velmi kvalitním povrchem. Měla svého cestáře,který ji skoro denně procházel se svým vozíkem a neustále ji upravoval a opravoval,takže na ni nikdy v té době nebyly kaluže,nebo něco podobného. Musíme si uvědomit,že po ní chodil dennodenně skoro celý Bludov pěšky tam a zpět. proto to byla komunikace naprosto rušná - ve dne i v noci. Po válce se postavila nová silnice jak ji známe dnes a zavedla se autobusová doprava a tato komunikace upadla v zapomění. No moc ne - i dnes po ní se chodí,jezdí na kole a podobně. Silnice pak z Bludova pokračovala klasicky na Vyšehoří a přes Postřelmůvek a Rovensko do Zábřeha. Silnice jak ji známe dnes z Bludova na Postřelmov se stavěla za první republiky a z Postřelmova do Zábřeha také. Do té doby v těch místech co  dnes vede jednak byly rybníky,jednak podmáčené louky. Měl jsem štěstí,že mi o stavbě této silnice vyprávěl jeden rodák a tehdejší pamětník z Bludova - pan Kašpar (nikoliv malíř,ale zeměměřič).

Ještě se vrátím k té silnici do Šumperka ( z Bludovečku),když byla již zcela zdevastovaná a od dešťů vymletá ,tak již z ní v některých místech vlastně vyčuhovaly ty velké kameny - tak to byl právě ten štět. Byly to kameny velikosti tak padesát na padesát a ručně byly pasovány do sebe. teprve na ně se ukládaly menší kameny,pak kaménky a nakonec štěrl jako takový.Taková byla tzv. císařská silniční norma. Všechno zjednodušil jeden pán ze Skotska - navrhl k používání při stavbě komunikací jen štěrk a kámen velikosti tak dvacet pět centimetrů a zaválcovat. Je to jednodušší a dá se to zmechanizovat - ta práce se štěrkem.A protože se ten pán jmenoval MacAdam,tak se ten štěrk dodnes jmenuje po něm makadam.

Ulice Bludovská co jste ji fotil také nebyla,byla na ni jen velká cihelna a hlavně krásná lipová alej. Lípy jsou vykácené,cihelna zrušená,postavena zástavba z rodinných domků,ale to je vlastně vývoj v čase.Cihelna ještě fungovala v padesátých letech minulého století.

8 T(h)om T(h)om | Web | 23. prosince 2013 v 21:56

[7]: Ono se tam toho časem vystřídalo více. Podél cesty na Bludoveček stával také původní městský hřbitov a dle některých informací i obydlí kata. Změna je život. Kdo ví, co tam bude za další (půl)století?

9 Jeník Jeník | 24. prosince 2013 v 8:09

Přeji Vám,ale hlavně dětem hodně dárků pod stromečkem,ale hlavně hodně štěstí,radosti a pohody v novém roce.A také Další úspěšné fotoreportáže.

10 T(h)om T(h)om | Web | 24. prosince 2013 v 9:19

[9]: Děkuji a také přejí krásné Vánoce a vše nejlepší do roku 2014.

Komentáře jsou uzavřeny.