Vodopád Divokého potoka

29. června 2014 v 22:19 | T(h)om |  Túry a procházky
ČERVENOHORSKÉ SEDLO - KOUTSKÝ ŽLEB - ÚDOLÍ A VODOPÁD DIVOKÉHO POTOKA - KOUTY NAD DESNOU


Dnes udělám radost především milovníkům vodopádů, což ostatně vyplývá už z nadpisu.
O víkendu došlo k radostné události: dvojčátka si vzala na povel babička a tatínek toho o nedělním dopoledni nemohl nevyužít ke troše té turistiky. Plán A spočíval v cyklovýletu k nové rozhledně poblíž Rýmařova, plán B směřoval kolo na opačnou stranu, ke svahům Králického Sněžníku. Protože se však zkomplikovalo počasí a zřejmě by nebylo dost času na A ani B, bylo nutné narychlo vymyslet plán C. Naštěstí jsem si vzpoměl na jeden z předloňských výšlapů, kdy se mi ze skal u Vodní cesty pod Šindelnou horou povedlo zahlédnout jeden krásný vodopád. Budou-li přát spoje, konečně se na něj podívám zblízka. A kdo by to řekl, autobusový duch mi ukázal vlídnější tvář než obvykle a naservíroval spoje přímo ideální. Hurá!
Na ČH sedle jsme měli být deset minut před jedenáctou, což se nepovedlo, ale desetiminutové zpoždění nakonec ničemu nevadilo. Zbývalo jediné - vyrazit.

Na Sedle foukal silný a studený vítr. Zabalil jsem se tudíž do větrovky, kterou jsem svlékl hned po pár stech metrech chůze, protože v závětří bylo poměrně teplo. Šlapal jsem po žluté turistické značce směr Kouty nad Desnou. Vodopád ale leží mimo tuhle trasu a je potřeba včas a správně odbočit. Správné odbočení jsem si hlídal GPSkou v tabletu. Jsem za tu placku vděčný, protože díky ní už nebloudím jak jsem bloudíval dříve. Po nějakých třech kilometrech sestupu po štěrkové cestě jsem byl na místě. Tedy tam, kde je třeba sejít ze značky a pokračovat od pohledu méně využívanou cestou vpravo. Nejprve se mi šlo příjemně. Pak se ale ukázalo, že ona to zase taková pohoda nebude. Vezmeme-li v úvahu dlouhotrvající sucha, mohli bychom různými pramínky podmáčenou cestu považovat za dobré znamení. Jenomže když vám v botách začne čvachtat studená voda, není pohled na věc tak úplně objektivní. Čvachtal jsem přesto statečně dál, voda nevoda. Dole pod svahem tekl Divoký potok. Místy tiše, většinou však dělal čest svému jménu. Na úseku podél cesty zde jeho voda teče přes splávky a kaskády, což sice potěší, nicméně nedostačuje očekáváním.
O půlkilometr dále začíná pěšina pozvolna mizet. Prvním znakem byly široké listy blatouchů a malé stromky rostoucí tam, kde by na cestě růst neměly. Stačilo několik dalších kroků a už jsem se musel spoléhat na občasnou improvizaci a tu a tam se propadnout do bahnitého podloží, které přes porost trávy nebylo vidět. A i kdyby vidět bylo, stejně se nedalo jít jinudy. Brzy jsem přestal na vodu a bahno v botách brát ohled. Měl jsem dost práce s udržováním stability na rosou kluzkých kamenech. Občas jsem minul nějaký další malý splávek, ale jinak nic moc. Pak přišel okraj lesa a s ním závěrečná etapa před vodopádem. Tady ohledně terénu ještě citelně přituhlo, ale když jsem chvíli poté stanul tváří v tvář mohutné soustavě vodopádů, vše bylo zapomenuto.
Pravda, nedostatek deště předchozích dní se projevil. Předloni na jaře, v době kdy na horách taje sníh, to byl jiný masakr. Ten rachot se nesl celým údolím a vlastně jen díky všemu tomu hluku jsem vodopád prvně zaregistroval. Ještě jednou podotýkám, že z místa vzdáleného asi 400 metrů. Nyní jej tak daleko nejspíš nikdo neslyšel, ale pohled na vodu padající přes několikanásobný systém menších vodopádů byl přesto úchvatný. Ušetřím si další superlativy a uslintané výkřiky nadšení, protože je mi jasné, že by stejně nestačily. Prostě celá námaha stála za to. Dost náročně jsem vyšplhal až k hornímu stupni a pořídil přitom nějaké fotky. Zcela výjimečně jsem s sebou táhl i stativ, což se hodilo. Po dostatečném pokochání nastal čas návratu. Nejprve stejnou cestou zpět ke žluté značce a pak po ní dále ke Koutům. Ještě před Kouty stojí za zmínku velmi pěkná dřevěná lávka, která se zde klene přes potok. Díky časové rezervě jsem nemusel spěchat, čehož mi přišlo vhodné využít osvětově, procházkou kolem rekreačních chat. Cesta kolem nich se pak napojuje na hlavní silnici poblíž turistického centra v Koutech. Díky přebytku času jsem se prošel ještě kolem řeky a pohádkového lesa, abych se dostal na autobusovou zastávku Kouty nad Desnou/Pošta. Do odjezdu zbývalo přes půl hodiny. Všiml jsem si však lidí mířících dolů k vlaku a vida - jeden jede hned za dvě minuty. A kruci, budu muset utíkat! Sprint na nádraží dopadl dobře a já byl před třetí hodinou odpoledne zase doma v Šumperku.

Protože sever Mapy.cz prošel změnami (celkově zatím spíš k horšímu), mohu vám nabídnout nové zobrazení výškového profilu a počtu ušlých kilometrů. To je zatím asi jediné pozitivum téhle novinky:


No a nebyl by to thomův blog, kdyby pod článkem nečíhal obrazový materiál nakřečkovaný během procházky. A abyste neřekli že na vás šetřím, přidám i jedno kratičké video vodopádu. Pro lepší představu:


Červenohorské sedlo

Oparem zastřený výhled z ČH sedla k jihu

Po žluté dolů

Cesta ze Sedla na Kouty

Nedaleko za odbočením na cestu k vodopádům jsem potkal kunu. Na fotce možná vypadá jako kočka, ale je to kuna. Chvíli přede mnou hopkala a já se nemohl rozhodnout, zda má smysl fotit. Výsledek je takový všelijaký.

Pěšina proti proudu Divokého potoka. Na obrázku je dobře vidět jeden z malých potůčků, které přes cestu tečou a podmáčejí ji.

Jedna z kaskád na Divokém potoce

Stejná kaskáda, navíc i s tůňkou průzračné vody.
"Je tak křišťálově čistá, že už ani křišťálověji čistší být nemůže": Standa G.

O něco výše se divokost Divokého potoka snaží krotit hráz z dřevěných klád

A ještě výše, kde už hráz nemá šanci něco zkrotit, se do Divokého potoka vlévá nepojmenovaný levostranný přítok

Divoký potok

Splávek

A tohle je cíl. Na fotce nemůže dost vyniknout, možná působí spíš nudně, ale v reálu je na něj i s tou trochou vody impozantní pohled. Jak to tady vypadá na jaře za plného průtoku, to se skoro bojím pomyslet. Tipuji ale, že bych si tak klidně nefotil a nepobíhal okolo.

Horní část vodopádu přiblížená objektivem

Na dosah ruky

Vodopád Divokého potoka, horní část

Nejvyšší stupeň soustavy nahoře svírá jakási skalní brána

Někde uprostřed vodopádu

Video od vodopádu. Chcete-li ho vidět v HD rozlišení, přejděte přímo na YouTube

Pokračování po žluté turistické trase

Lávka přes Divoký potok poblíž Koutů nad D.

Chatová část Koutů nad Desnou

Turistické centrum v Koutech nad D.

Chaloupka U dvou ježibab

Autobusová zastávka Kouty nad D./ Pošta

Ani tentokrát jsem nezapoměl umístit kompletní fotoalbum z výšlapu na rajče, takže pokud máte zájem, jukněte tam:

DÍKY ZA NÁVŠTĚVU A ZA POZORNOST:)
 


Komentáře

1 Jeník Jeník | 30. června 2014 v 16:18 | Reagovat

Krásné - není co dodat.

2 JiHei - Fotografie JiHei - Fotografie | E-mail | Web | 30. června 2014 v 17:54 | Reagovat

Teda, ten vodopád je nádherný! A krásně nafocený - všechny fotky jsou moc pěkné, ta chatová oblast musí být asi taky krásné místo.. Kuně to takhle v přírodě moc sluší, mnohem víc, než když hoduje na kabelech pod kapotou aut. Dokonce se (potvory jedny) nebojí ani do rušnějších sídlišť :-? .
Ten vodopád bych chtěla vidět v době toho jarního tání, protože vím, co to u nás vždycky udělá s řekou, ve které bývá normálně cca 30cm vody. To je pak taky docela hukot.. 8-)
Měj se krásně a já opět chválím tvoje krásné fotografie i článek! :-)

3 T(h)om T(h)om | Web | 30. června 2014 v 21:50 | Reagovat

[1]: Díky, výlet se vydařil

[2]: Ano, vodopád je vážně super. Už tím, jak se k němu člověk musí prodrat. Někdo by to asi za výhodu nepovažoval, ale trocha "vzrůša" navíc je (po úspěšném závěru) vítaný bonus :-) Na jaře jsem jej viděl jen z dálky a zažít to zblízka by bylo úžasné, ale taky náročné. A pravděpodobně ne dvakrát bezpečné...
Kuně se v přírodě asi dařilo, hopkala tam od pohledu spokojeně. Tedy než si všimla toho podivného tvora s černou krabicí u hlavy :-D
Díky za koment a návštěvu :-)

4 Mirkaw Mirkaw | 2. července 2014 v 12:39 | Reagovat

Krásný výlet a hlavně vodopád je kouzelný. Škoda, že k němu nevede značená cesta, bez GPS v mobilu bych asi zabloudila. Vidět kunu takhle ve dne je  velké štěstí, za šera a hlavně k ránu nám běhá po plechové střeše, ale nikdy jsem ji nespatřila.Přeji hezký den.

5 T(h)om T(h)om | Web | 3. července 2014 v 5:17 | Reagovat

[4]: Neznačená cesta k vodopádu je taková menší komplikace, ale aspoň tam není přelidněno a výprava má trošku té "akčnosti". S GPS v mobilu nebo tabletu nalezení cíle není žádný problém. Kunu jsem takto v přírodě taky ještě nepotkal, proto mě tohle setkání potěšilo. Určitě víc než slepice, kterým se prý občas vkrade do kurníku... :-D Děkuji a přeji příjemný zbytek dne.

6 Liom Liom | Web | 6. srpna 2014 v 2:07 | Reagovat

Panenská příroda, pěkný fotky.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.