Rozhledna na Hraničním vrchu

31. října 2015 v 21:52 | T(h)om |  Města a místa
Dnes jsem měl sice v úmyslu vyjet na kolo, ale drahá polovička trvala na výletu autem, protože ona na kolo není a drahá mrňata jsou momentálně na víkend u drahé tch... u babičky. Výběr cíle zbyl na mě, tak jsem toho využil a naplánoval jednu z rozhleden, o které se nedá říct, že by byla nejblíž. Podle toho, co nám napsala navigace, ji od našeho paneláku dělí asi 90 km.

panoramatický výhled z vyhlídkové věže na Hraničním vrchu

Podle nadpisu jste asi odtušili, že ta rozhledna stojí na vrchu znavém Hraniční. Upřesním ještě, že Hraniční vrch se vypíná do 541 metrů nad mořem nedaleko Města Albrechtice, což je asi 15 km od Krnova, tedy v Moravskoslezském kraji. Název kopce jemně naznačuje, že na mapě bychom ho měli hledat na státní hranici, čímž je k popisu polohy řečeno v podstatě vše. Stručně a obrazově bude nyní následovat to ostatní.


Zastávka ve Městě Albrechticích vlastně ani nebyla nutná, ale ani neuškodila.
Jen jsem si oběhl náměstí, mrknul do mapy a jelo se dál.

Protože tahat moji polovičku na nějaké delší túry by mohl jen masochista (a já masochista nejsem), našel jsem na mapě nějakou odbočku, od níž by to k rozhledně měl být skutečně jen kousek. Problém nastal v tom, že jsem nevěděl zda se tam dá zaparkovat a auto nechal stát na louce asi 300 metrů od kýžené cesty na vrchol. Jak se ukázalo později, zbytečně.

Přímo v místě, kde ze silnice vede nahoru modrá tur.značka, je totiž jakési parkoviště. Byl jsem tedy vyslán zpět pro auto, abych ho dovezl sem. Rozcestník na místě hlásá, že k rozhledně je to 800 metrů. Brnkačka.

Místo chůze po krajnici jsem to při svém neslavném pochodu k vozítku vzal natvrdo přes pole, což bylo o něco kratší a mnohem příjemnější.

No a tohle už je foceno po dovezení auta na parkoviště, vystoupení a zvládnutí prvních asi 100 metrů k vrcholu. Kus se tu jde po louce s vyhlídkou na Zlatohorskou vrchovinu.

Pak už pokračujeme po lesní šotolinové cestě. Stále do kopce, ale protože Hraniční vrch není žádný Everest, člověk tu opravdu nepadne vysílením.

Na okolních keřích stále zbývá něco lesních plodů.

První výhledy nejsou z rozhledny, ale poněkud skromnější z paseky, a to směrem do Polska. Na snímku to není moc vidět, ale horizontu v dálce dominuje snad destítka obrovských větrných elektráren.

No a zde máme paní rozhlednu osobně v plné kráse. Původně to byly dva telekomunikační stožáry postavené už roku 1980 (to jsem se narodil), které měly být po roce 1999 zbourány, ale Městu Albrechtice se porařilo je za symbolickou cenu odkoupit a přebudovat na vyhlídkovou věž. V rámci přestavby byla mimo jiné přidána lávka umožňující procházet mezi věžemi. Vstup je zdarma a bez dohledu, ovšem za špatné viditelnosti nebo v noci jen na vlastní nebezpečí. Neberte to za ty prachy:)

Na 25 metrů vysokou konstrukci vede 149 schodů, a jak velí trend, jsou tyto zhotoveny z jakéhosi pletiva, jímž je pěkně vidět dolů.

Já s tím probém nemám, ale někteří jedinci ano. Mě vadí spíš to, že pokud nade mnou půjde někdo se zablácenými podrážkami, bude mi ten sajrajt padat na šišku. Ale předpokládám, že to je záměr eliminující znečišťování schodů samotných.

Bohužel jsme měli výhledy zkomplikované oparem, takže lecos normálně viditelné dnes vidět nebylo. Přesto je ten výhled parádní a plošina kývající se v nárazech větru taky

Pohled k severu, na obec Třemešná. V úvodu článku je ten samý výhled, ale o něco víc zeširoka.

Polsko

S použitím dalekohledu, nebo jako tady teleobjektivu, lze jihovýchodním směrem pěkně rozeznat například i chrám a rozhlednu na krnovském Cvilíně.

No a pak se prostě zase sleze dolů a sejde nazpátek k autu.

Tohle je jen tak na závěr ze zpáteční cesty. Pohled od silnice někde mezi Ostružnou a Brannou. Stavili jsme se v Horní Lipové na papání, což nás zdrželo, takže domů jsme dojeli po páté hodině, už skoro za tmy.

Nikon D90 + Tamron 17-50 f/2,8 VC
Olympus E-PL3 + M.Zuiko 40-150 mm f/3,5-5,6

Pro dnešek vše. Díky za návštěvu:)

 


Komentáře

1 Jarmila Jarmila | E-mail | 1. listopadu 2015 v 1:38

No tak po cestě kolem téhle krásky jsme jeli asi před dvěma lety na kole, z Osoblažska, od Slezských Pavlovic a Osoblahy, přes místo, kde kdysi stávala obec Pelhřimovy. Dneska už je tam jen osamocený kostel. Úžasná krajina, ale tu cestu, která je/byla? v mapách zakreslena jako obstojná místní silnička a ve skutečnosti to je/byla rozježděná zablácená hrbolatá nemožná trapná nic neříkající a  jízdu jen komplikující polňačka aby vzal čert! Jo ten sešup potom do Albrechtic už byl lepší... :-?

2 T(h)om T(h)om | Web | 1. listopadu 2015 v 10:33

[1]: Na kole to musí být bezva, i když ten závěrečný stoupák po štěrku asi nic moc. Všemožná překvápka v podobě rozdílu informace z mapy a z reálu dobře znám. Ale člověk si to pak aspoň všechno líp pamatuje :-D

3 acijka acijka | Web | 1. listopadu 2015 v 16:53

Na Hraničním vrchu jsme s rodinkou byli loni, kdybys mrknul ke mě na blog, mám tam i to parkoviště vyfocené. :) Na podzim je okolní krajina parádní, my byli v létě, takže vše zelené... :-)

4 Mirkaw Mirkaw | 2. listopadu 2015 v 11:56

Tak tohle místo mi na seznamu navštívených míst chybí, ale podle tohoto výletu je to jak kdybych tam byla.Krásné fotografie mi vše zprostředkovaly.
My se teď chystáme na Ztracené kameny.O víkendu, kdy foukal ten silný vítr jsme navštívili Bílé a Černé kameny a Ztracené jsme nestihli, takže doufám, že to teď vyjde. přeji pěkný den. :-)

5 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 2. listopadu 2015 v 17:15

No to je super!! Dvojitá rozhledna! Tak to se asi jen tak nevidí - tedy alespoň já to vidím poprvé :). A rozhled z ní je opravdu nádherný, krásné fotografie podzimní krajiny..:). Skvělé, Tomáši! :)

6 T(h)om T(h)om | Web | 2. listopadu 2015 v 21:39

[3]: Já jsem koukal, ale až po návratu, což mi bylo prd plané. Podzimní krajina byla bezva, ale ta zelená po dešti určitě taky, tak jsme si kvit 8-)

[4]: Děkuji :-) Na Bílý kámen a Černé kameny se chystám až bude pořádná inverze :-)

[5]: No fakt! Je super! Tedy je fakt, že někteří turisté po těch schodech nahoru nestoupali úplně jistě a houpání nahoře taky nenesli nejlíp, ale mě to nevadilo a výhled jsem si užil. Určitě by se ti to taky líbilo :-) Děkuji za komentík :-)

7 Jeník Jeník | 3. listopadu 2015 v 17:17

Hezké a hlavně zajímavé. Mám smůlu , já bych na tu dvojrozhlednu již nemohl lézti. Já mám dosti silnou závrať a nejde s tím u mne prý podle doktorů nic dělat. A tak se kochám tím co jiní vyfotí. Děkuji proto  ještě jednou za to.

8 T(h)om T(h)om | Web | 4. listopadu 2015 v 9:13

[7]: Závrať vám nezávidím. Sám s tím problém nemám, ale v extrémních případech se taky tu a tam lehce projeví. Na rozhledny lezu rád, proto mě těší, že můžu. Díky za komentář.

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 10. listopadu 2015 v 22:42

Výhledy jsou krásné, Tome, ale nevím, nevím, jestli bych měla odvahu vylézt zrovna na tuhle rozhlednu! ???
Takovou konstrukci jsem ještě neviděla, vypadá, že může každou chvíli spadnout! O_O
Taky trpím závratěmi a ještě k tomu mě zmáhají schody. ;-)
Fotky jsou ovšem parádní! :-)

10 T(h)om T(h)om | Web | 12. listopadu 2015 v 13:49

[9]: Ale jo, bylo to bezva - takový adrenalin :-D Fakt to stálo za to a tobě by se rozhledka určitě taky líbila. nebo aspoň bys na ni nikdy nezapoměla :-D Díky a měj se :-)

11 Hanka Hanka | E-mail | Web | 12. listopadu 2015 v 15:25

[10]: To bych asi opravdu nezapomněla, Tome. ;-)  :-D

Komentáře jsou uzavřeny.