Sobotní projížďka na Brníčko

17. dubna 2016 v 9:17 | T(h)om |  Cyklovýlety
ŠUMPERK - TŘEMEŠEK - NAD OLEŠNOU - POLESÍ DRAŽNÍK - DLOUHOMILOV - BENKOV - U CIKÁNSKÉHO BUKU - ŠEBENÁ - ZŘÍCENINA HRADU BRNÍČKO - BRNÍČKO - NAD KOLŠOVEM - lesní cesty okolo vrchu Skalka - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK

(web)

Po dvou silničních vyjížďkách se mi zastesklo po biku. Příroda je zkrátka větší zábava než asfalt, to mi nevymluvíte. V sobotu dopoledne jsem měl na povel dorost, takže na kolo vyjet nešlo. Byli jsme se podívat na letišti jak cvičí hasiči plnění vaku pod vrtulníkem, ale malou to nějak nenadchlo. Po obědě si prcky převzala máma s babičkou, tatínek tím pádem mohl strávit zase nějakou chvíli v sedle. Den předtím, tedy v pátek, jsem už absolvoval jinou a trochu náročnější projížďku, tak bylo třeba celou akci nepřehnat. Kilometrově se mi to povedlo, nájezd byl asi poloviční než posledně, ale že by to byla zrovna selanka, to taky ne. Každopádně jsem si to užil na 110%, i když ten humusoidní závěr bych si klidně odpustil.


Vezmu to stručně a doplním obrázky. Prostě se mi nechtělo valit po silnici, takže první etapa vedla kolem rybníků (aktuálně vypuštěných) na Třemešek a tam po modré přes Polesí Dražník až do Dlouhomilova. V lese hromady bahna, zvlášť díky lesákům. Mimo toho rozsáhlé kácení všude kolem, až bych řekl, že lesáci jsou v lese větší škůdci než kůrovec. Z Dlouhomilova nahoru do Benkova po asfaltu. Aspoň že provoz je v těch místech minimální, tudíž to není takový opruz. Nad Benkovem se musím napojit na žlutou značku k Cikánskému buku. Beru to jako malý reparát z loňska, kdy jsem se v opačném v opačném směru více kochal než sledovat cestu a povedlo se mi maličko zabloudit. Lesní cesta rozbahněná, maxxisácké crossmarky v tom sajrajtu do kopce prokluzují - měl jsem nasadit drapáky, co mi visí ve sklepě. No, teď už je pozdě. Přes louku rozrytou divočáky úspěšně dojíždím k cíli. Za odpočívadlem je znát další velká paseka, ale dlužno uznat, že už tam rostou nové stromky, které brzy vykácený kus lesa nahradí. Přidávám zápis do návštěvní knihy a říkám si, že teď už to bude pohoda. No, aspoň ze začátku nebyla. Louka, po které se od Cikánského buku sjíždí, je rozbahněná a v mžiku jsem jako prase. Pak krátké stoupání lesem, po němž následuje hlavní kochací část výletu. A je to žůžo a užívám si to a vůbec bezva. Sjezdem z lesa po louce se dostávám ke zřícenině nad Brníčkem. Kousek před hradem sice cestu přehrazuje závora, ale jde ji obejít. Ostatně značka vede taky tamtudy. Zdržuji se jen krátce, dělám pár snímků a s pocitem, že je splněno vše co splněno být mělo, se spouštím kolem ovčí ohrady dolů do dědiny. Brníčko je taková ovčí velmoc, ovečky tu potkáte často. Teď už mi nic, ale vůbec nic nebrání v tom, abych přejel kopec do Kolšova a po cyklostezce se vrátil domů. Tak proč jsem to sakra neudělal? Těsně za vrcholem jsem si vzpoměl na neznámou odbočku do lesa a zvědavost zvítězila. Opět čvachtám po bahně, ale v tomto směru se situace stupňuje pomalu. Pak zostřuje stoupání až tak, že mi při něm zase prokluzuje zadní kolo. Posledních 20 metrů před nejvyšším bodem musím tlačit, to už nevyjedu ani kdybych se rozkrájel. A je tu první zrada. Cesta, kterou mi gps nabídla, je přehrazena pokácenými stromy. Není na výběr. Hážu kolo na rameno a pěšky se vydávám dolů po svahu, kde by měla být další cesta vedoucí do Sudkova. Cestu nenacházím, jen rozbahněný příkop plný pořezaných větví. Neklesám však na mysli, podle gps je ta pravá cesta ještě o něco níž. Co na tom, že nevím jak na ni? Znova to beru natvrdo lesem, odhadem tak 40 metrů. Cesta tu je, jenže za ohradníkem. Ohradník je naštěstí v jednom místě protržený, tak se za něj bez potíží dostávám. Při nasedání mi ruply kraťasy mezi nohama, ale to je detail. Protože cesta je rozbahněná a navíc poseta dírami po koňských kopytech, jedu raději po louce, což je lepší. Brzy mi však dochází, že tudy to pořád nepůjde a za stromy po levici spatřuji konečně to, co by mohla být ta opravdu hledaná lesňačka. Hurá! (?) Ještě jednou přehazuji kolo přes dráty s nadějí, že teď už pojedu jako ďas. Prd. Zrada! Dóóó hááájzlůůů! Ta cesta není snad ani cesta, ale řeka bahna. Odbočit není kam, uhout taky ne. Nic naplat, musím se s tím poprat. Jedu rychlostí chůze, místy možná ani to ne, a v mírném klesání se snažím jak můžu, aby kolo nepodklouzlo ve vyjetých kolejích od traktoru či náklaďáku. Už jen ta představa... Zkrátka noční můra v akci, slovo očistec by v této souvislosti rozhodně neobstálo. Aspoň že dírou v kalhotech mi příjemně větrá rozkrok. Kolo je v mžiku zacákané bahnem, kterým se střídavě s hlubokými kalužemi brodím asi kilometr. Nekonečný kilometr. Pak si všímám nějakého auta jedoucího o pár metrů výše, takže když se objevuje odbočka k poli, neváhám. Polní cesta podél keříků čehosi zeleného mi přináší úlevu. Luxus. Konečně mohu maličko zrychlit a ani nevnímám z kol odletující bláto, co mi přitom sviští kolem uší. Zabahněný, ale spokojený jsem za chvíli v Sudkově. Teď už žádné průzkumy - jedu svižně po cyklostezce, frčí to úplně jinak než před chvílí v těch neskutečných sračkách. Že moje kolo však pokrývá vrstva bahna není třeba opakovat. Při příjezdu do Šumperka tedy stavím na benzínce a za deset kaček provádím očistu wapkou. Po úspěšném odbahnění už dojíždím domů, čímž celý výlet završuji.

STATISTIKY
Ujeto 35,35 km
Čistý čas 2:22
Průměr 14,86 km/h (za to může to zkur.. bahno)

FOTKY
Olympus E-PL3 + M.Zuiko 14-42 mm f/3,5-5,6


Nad Třemeškem

Výhled z okraje louky. Třemešek, Nový Malín a Šumperk.

Cesta k rozcestí Nad Olešnou

Odpočívadlo u rozcestníku Polesí Dražník

Sjezd do Dlouhomilova

Dlouhomilov

Silnice z Dlouhomilova do Benkova

Nad Benkovem

Doprava odbočka ze silnice na lesní cestu ke žlutě značené tur.trase k Cikánskému buku

Divočáky rozrytá louka

U Cikánského buku, odpočívadlo a rozcestník

Přes louku po červené značce. Z fotky to tak nevypadá, ale povrch je místy dost promáčený a bahnitý.

Drobné kytky v trávě

Výjezd z lesa na palouk

Vyhlídka z paseky

Nad Strupšínem

Sjezd po louce ke zřícenině

Pozůstatky hradu Brníčko

Sjezd dolů do dědiny okolo ovčí ohrady

Vjezd do lesa na kopci mezi Brníčkem a Kolšovem

Stoupání k vrcholu Skalky

Louka pod lesem

Bahno, bahno, bahno...

Totéž

Po poli k Sudkovu

DÍKY ZA POZORNOST :)

 


Komentáře

1 Dragon-Zoo Dragon-Zoo | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 9:26 | Reagovat

Ahoj mas moc krásný blog. Strašně se mi líbí ten design :-) ten výlet je bozi tam bych chtěl bejt taky XD. Mohl bych te požádat abyses podívala také na můj blog prosím? Týká se fotbalu a hry Spyro. Díky moc :-)

2 Beallara Beallara | Web | 17. dubna 2016 v 20:45 | Reagovat

To co ušlapete...fajn...moc se mi líbí i ty komentáře..ale ještě víc mě oslovily Vaše fotografie, skvělé :-)  :-)  :-)

3 Tomáš Tomáš | Web | 18. dubna 2016 v 20:27 | Reagovat

[2]: Díky, jsem rád, že se líbilo :-)

4 Sibyla Sibyla | 19. dubna 2016 v 10:02 | Reagovat

Jaj, to jsem se zase krásně projela po mapě :-) Moc pěkné! Když tak ale nad tím přemýšlím, mám pocit, že dřív bývaly lesní cesty na jaře bahnitější než dnes. Anebo se zvyšuje moje tolerance vůči blátu. Ačkoli je pravda, že zrovna v sobotu na vyjížďce jsme měli naplánovanou trasu, která vypadala po lesních pracích opravu děsně a tak jsme radši volili freeride lesem. Bylo to dobrodružné :-)

5 Mirkaw Mirkaw | 19. dubna 2016 v 10:53 | Reagovat

"Krásná trasa", plná blátivých zážitků, ale určitě i ta za to stála, aspoň budou vzpomínky. Také jsem se tam chystala, ale zatím cestu odložím, dosud nemám blatníky.Krásně jsem se aspoň takhle projela a přeji hezký den. :-)

6 Jeník Jeník | 19. dubna 2016 v 16:03 | Reagovat

Opět hezké a zajímavé. Ale rozbahněná jarní půda, těžká technika ,těžké náklady na ní a je to jasné. Bahno na cestách. I tak je ale příroda krásná. :-)

7 Tomáš Tomáš | Web | 20. dubna 2016 v 7:43 | Reagovat

[4]: Moje tolerance na bláto nikdy nebyla velká a zatím se to nemění. Vždycky budu raději za suché a dobře průjezdné cesty, ale je duben, s blátem se tu a tam holt musí počítat. Díky a přeji spoustu krásných výletů :-)

[5]: Proč ty uvozovky? Trasa je to opravdu krásná, jen jsem si ji pokazil tím odbočením u Kolšova, které vlastně ani nebylo v plánu. Teď už pár dní nepršelo, voda se vsákla, bahno vyschno - tak směle vzhůru do přírody! :-) Díky za návštěvu 8-)

[6]: Fyzika se nedá jen tak ošidit. Když na rozmoklou půdu najede traktor, udělá to svoje. Ale jak píšete - příroda je krásná i při pohledu z bahna :-)

8 Sibyla Sibyla | 20. dubna 2016 v 7:57 | Reagovat

Říkal mi provozovatel jedné horské chaty (a řekla bych, že tomu rozumí), že za rozdrbané cesty nemáme nedávat lesákům, ale ekologickým aktivistům. Lesáci prý mají kvůli ochraně přírody jen velmi omezený čas na to, aby udělali svoji práci, a tak musí s traktorem do lesa i za mokra (což prý sami nemají rádi, vždyť si ničí cesty).

9 Tomáš Tomáš | Web | 20. dubna 2016 v 8:01 | Reagovat

[8]: Vida, na tom možná taky něco bude.

10 cestovatel-sky cestovatel-sky | 20. dubna 2016 v 11:22 | Reagovat

Ahoj. Moc hezký. Také se teď o podobný blog snažím, tak když budete chtít kouknout popř. přidat nějaký postřeh, tak můžete zde: http://cestovatel-sky.blog.cz/

11 Tomáš Tomáš | Web | 22. dubna 2016 v 12:39 | Reagovat

[10]: Už jsem koukal dřív. Líbí se mi to, jen tak dál :-)

12 Jindra Mitter Jindra Mitter | E-mail | 28. května 2016 v 0:32 | Reagovat

Ahoj Thome, jel jsem několikrát. Asi to znáš, ale doporučuji u Cikánského buku jet po žluté k Rohelské boudě a pak po asfaltce lesem až na hlavní silnici mezi Dubickem a Hrabovou. Dále možnost koupání Husena, Mohelnice-Moravičany a návrat do Špk. To odbočku nad Kolšovem jsem neznal, taky jsem o tom přemýšllel, ale pohodlí a únava vyhrály. Takže díky.

13 Tomáš Tomáš | Web | 28. května 2016 v 18:43 | Reagovat

[12]: Ahoj. Loni jsem to jel naopak, ale až z Dubicka ne. Díval jsem se na mapu a nevypadá to marně, takže se tam možná ještě někdy vypravím. Stejně díky za tip :-) No a ta odbočka u Kolšova... Řekněmě, že tady jsem šel ve šlépějích Járy Cimrmana a jeho prošlapávání slepých uliček :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.