Zapadlé Kralicko

29. května 2016 v 5:11 | T(h)om |  Cyklovýlety
ŠUMPERK - BRATRUŠOV - LUŽNÁ - KOPŘIVNÁ - HANUŠOVICE - VLASKÉ - MALÁ MORAVA - ČERVENÝ POTOK - HORNÍ LIPKA - U KŘÍŽKU - HEŘMANICE - PROSTŘEDNÍ LIPKA - DOLNÍ LIPKA - STÁTNÍ HRANICE ČR/PL- DOLNÍ BOŘÍKOVICE - HORNÍ BOŘÍKOVICE - ČERVENÁ VODA - MLÝNICE - MLÝNICKÝ DVŮR - BŘEZENSKÝ DVŮR - BŘEZNÁ - ŠTÍTY - HORNÍ STUDÉNKY - ZBOROV - KLÁŠTEREC - BOHUTÍN - BLUDOV - BLUDOVEČEK - ŠUMPERK

(web)

Většinou sem reporty dávám tentýž den, kdy se výlety uskutečnily, takže dnes je to trošku výjimka. Věřím však, že ačkoliv jde o výjezd páteční, nebude zpoždění ničemu na škodu. Tak jako minule i zde jsem měl cíl dlouho předem vyhlédnutý, tudíž mě jeho dosažení potěšilo dvojnásob. Den předtím mě přepadla lenost a venku bylo stejně zataženo, takže jsem raději doma zkusil do PC nainstalovat Windows 10, po dvou hodinách tam zase vděčně vrátil Win 7 a přeskládal si celý PC koutek. Na kolo jsem prostě neměl nějak náladu. Jenže večer se udělalo pěkně, díky čemuž ve mě zase začaly klíčit cyklochoutky. No a ty právě v pátek došly bohatého naplnění. Nejprve jsem odvedl potěr do školky a o půl deváté už za krásného slunečného rána vyrazil na cestu.



První etapa opět velmi stručně: Nahoru Bratrušovem na Lužnou a pak dolů do Kopřivné a Hanušovic. Při stoupání jsem se trochu zapotil, při sjezdu ochládl a když opouštím Hanušovice po silnici směr Králíky, už je mi zase fajn. Dá se říct, že až do Malé Moravy je to celé trochu opruz. Cesta vede údolím pod lesem, kde není moc k vidění. Za Malou Moravou se údolí rozestupuje a přes pole nabízí pohled k masivu Králického Sněžníku, což je o dost záživnější. Při troše snahy rozeznáte pouhým okem jak rozhlednu na Klepáči, tak "Stezku do oblak" u Dolní Moravy - to je ovšem takové monstrum, že se nerozeznat nedá. Před Červeným Potokem mírně přituhne stoupání, ale neděste se: zní to hůř než ve skutečnosti vypadá. Zdejší kostel je pořád oprýskaný a sešlý, hospoda hned vedle září novou fasádou. Jedu ještě kus dědinou a pak točím doprava mezi stromy na cestičku, která by měla vést k nádraží. Nejprve míjím pilu a hromady pilin, z nichž se line silné aroma tlejícího dřeva. Hned za tím je vlaková stanice. Do dneška jsem neměl potuchy, že tu vůbec vlakovou stanici mají. Přejíždím koleje a všímám si šipky ke srubu pojmenovaného ne právě originálně U nádraží. Srub stojí na takovém palouku, je natřen maskovacími barvami a jakýsi chlápek u něj seče strunovkou trávu. Všímám si informační cedule Kralické pevnostní oblasti. Pevnost bývá zřejmě přístupná veřejnosti, ale já na to nemám čas. Navíc mi chcípla baterka ve foťáku. K...a do h...u já se na to vys...u! Nadávat ale můžu jen a jen sobě. Kdybych doma ještě ráno strčil akumulátor na půl hoďky do nabíječky, bylo by všechno v pohodě. Holt ponaučení na příště. Je třeba přejít na plán B a k focení se spokojit s mobilem. Pokračuji podél polí. Panelovou cestu od nádraží střídá polňačka, která je ovšem na krajích vydlážděná způsobem, jaký jsem ještě neviděl. Jede se po tom dobře, to je hlavní. Asi kilometr šlapu rovně a na následujícím rozcestím točím vlevo. Tam už je vidět statek, ohrada s krávami a červená střecha kostela. Za chvíli jsem v Horní Lipce. Nepamatuji se, že bych tu byl kdy předtím. Vypadá spíš na rekreační obec, ale nějací usedlíci se zřejmě také najdou. Domů tady mnoho není, oku lahodí několik udržovaných roubenek. Dávám se od kostela doprava po jediné silnici, ze které odbočuji asi po kilometru vlevo na lávku přes potok. Na první pohled působí, že cestička povede do dvora blízké chalupy, ale ona se zde stáčí nejprve vpravo a pak doleva, aby po příjezdu k ohrazeným pastvinám začala stoupat. Vlevo se cosi buduje, tipuji že rybník. Teď se rybníčky a malé vodní nádrže budují hodně, zvláště v ohradách a oborách. Není divu. Deště poslední dobou za moc nestojí a tohle je aspoň způsob jak dobytku zajistit vodu. Stoupání vrcholí nedaleko statku, u kamenného křížku pod stromem. Je tu i turistický rozcestník - jak jinak než U křížku. Po pravici se vzhůru táhnou louky plné odkvétajících pampelišek, za mnou je výhled do údolí a na Svatý kopeček u Dolní Hedeče. Slunce praží, všude pohoda... Kdo chce tvrdit, že ráj není? Aby byla euforie dokonalá, na řadu přichází sjezdík. Nejprve ještě přírodou, ale pomalu se objevují první chalupy a vjíždím mezi stromy. Drobný zádrhel přichází po pár minutách, kdy přes cestu leží hromada klád. Mávám na chlápka v bagru, že to i s kolem nějak přelezu, tak ať mě nenabere. Na druhou stranu jsem se dostal bez potíží, jen se mi na rukavici zachytila kapky pryskyřice a potrvá dlouho, než přestane protivně lepit. Přijíždím do Heřmanic. Na mapě působí jako děsná díra, ale alespoň hlavní část obce je plná velmi pěkných domů a stavení. Kostel tu proto se svojí zašedlou a flekatou omítkou nehezky razí, ale lešení kolem věže dává tušit světlejší zítřky. Dělám si pauzu na pár fotek, hlt vody z bidonu a zobnutí rozinek, kterými si zhruba vždy po hodině jízdy doplňuji energii. Na leteckých mapách jsem si všiml, že v Heřmanicích by měl být docela velký rybník, další kroky směřuji tedy k němu. Jak se ukazuje, místo rybníku je jenom díra v zemi. Technika vedle očividně slouží k jeho zvětšování, přijel jsem prostě v nesprávný čas. Nevadí. Po Heřmanicích mám v itineráři zbývající Lipky, tedy Prostřední a Dolní. Do Prostřední Lipky se dostávám jako první. Od Heřmanic je vzdálená 2,5 km, ale vlastně ani nejedu do centra. Na první křižovatce se dávám vpravo a mířím k Dolní Lipce. Míjím domky stojící většinou celkem daleko od sebe oddělené polem, pastvinou nebo prostě kusem louky. Na samém začátku Dolní Lipky sjíždím ze silnice na rozbitou cestu doprava. Míjím pár roubenek a pak stavím u kostelíka, k němuž těsně přiléhá chalupa. Těžko říct jaké to tu bylo někdy před sto lety, dost možná podobné. Pohraničí mělo vždy svou atmosféru a na místech jako je toto ji můžete cítit dodnes. Po malé obhlídce znovu nasedám a pokračuji v jízdě. Za polem po pravici se tyčí budova bývalé celnice, tak si nemůžu odpustit návštěvu. Za chvilku jsem na granici państwa. Pamatuji si ještě dobu, kdy celnice sloužila svému účelu. Nad oddělenými průjezdy se klenuly stříšky, pod nimi pomalu popojížděla auta a kolem se motali chlápci v uniformách. Dnes je to takové prázdné, tiché, zapomenuté. Auta profrčí bez zastavení, stříšky i celníci zmizeli, rozměrná budova zůstala opuštěná. Nazpět se otáčím pochopitelně aspoň pět metrů "za čarou", abych měl pocit, že jsem dojel do zahraničí:) Stavím u malé prodejny pod celnicí a dopřávám si půl litru chlazené kofoly a pořádného nanuka. Však si ho zasloužím, no ne? Domů můžu pokračovat několika způsoby: 1) na Králíky a Hanušovice, 2) na Králíky a Červenou Vodu, ale protože tady hrozí být rušný provoz, volím verzi 3) na Boříkovice. Dolní Boříkovice začínají jen malý kus za křižovatkou, kudy se jezdí do Polska a mírně stoupají do prvních svahů Orlických hor, kde je střídá okraj Boříkovic Horních. Když potom silnice začne zase klesat, přivádí mě do města Červená Voda, kterým projíždím. Na konci Červené Vody odbočuji doprava na Mlýnici a Mlýnický Dvůr. Jednak proto, že posledně se mi tu líbilo a taky proto, že tu prakticky nic nejezdí, zatímco na hlavní silnici hučí jedno auto za druhým. Za Mlýnickým Dvorem přejíždím koleje a na tu rušnou silnici se sice napojuji, ale jen na tak dlouho, abych ji po chvilce zase opustil a dal se k Březenskému Dvoru. Jel jsem tudy asi před třemi lety a pamatuji si, že cesta tu byla samá díra. První výmoly proto beru s očekáváním. Velmi milé překvapení však nastává u cedule OLOMOUCKÝ KRAJ/OKRES ŠUMPERK, od níž se táhne krásný nový asfalt bez děr a výmolů. Přes obec Březná se dostávám na okraj Štítů a odtud zahajuji stoupání k Horním Studénkám. Netřeba říkat co přijde dál: sešup přes Zborov do Klášterce a pak ještě jeden větší krpál před Bohutín k Bludovu. No a v Bludově už je to domů opravdu kousek, u baráku stavím o půl druhé po poledni dokonale vyvenčen a spokojený jak blecha.

STATISTIKY
Ujeto 81,06 km
Čistý čas 3:53
Průměr 20,84 km/h
Maximum 56,05 km/h

FOTKY
Olympus E-PL3 + m.Zuiko 14-42 mm
Mobilní telefon Huawei Honor 4C


Malá Morava

Hranice krajů mezi Malou Moravou a Červeným Potokem

Stezka v oblacích u chaty Slaměnky

Kostel v Červeném Potoce

Vlaková stanice Červený Potok

Pěchotní srub K-S 8 U nádraží

Cyklostezka

Příjezd do Horní Lipky

Stoupání mezi pastvinami

Rozcestník U křížku

Oprava kostela v Heřmanicích

Heřmanice, prázdný rybník

Na křižovatce v Prostřední Lipce

Dolní Lipka - chalupokostel (nebo kostelochalupa?)

Státní hranice

Budova bývalé celnice

Zasloužené občerstvení

Dolní Boříkovice

Kostel v Dolních Boříkovicích

Pohled přes louky ke Králíkům a masivu Králického Sněžníku

Příjezd do Červené Vody

Mlýnický Dvůr

Chaloupka mezi Březenským Dvorem a Březnou

Březná

Okraj Štítů před křižovatkou na Horní Studénky

TO JE VŠECHNO, DÍKY ZA NÁVŠTĚVU :-)

 


Komentáře

1 Jeník Jeník | 29. května 2016 v 8:23

Krásná cesta.Krásná fotoreportáž. :-D

2 Mirkaw Mirkaw | 29. května 2016 v 16:23

Super, bezvadný. :-)

3 Jarmila Jarmila | E-mail | 29. května 2016 v 20:38

Zrovna jsme se vrátili z cyklovýletu po Kralicko-sněžnicku. Stezka v oblacích to není jen šílené monstrum, ale zkrátka vítězství byznysu nad zdravým rozumem.  Je to jako pěst na oko, facka do tváře přírody. Ale holt "lidi to chtějí" a musí to být zlatý důl. Autem pěkně až k lanovce, pohodlně se vyvézt nahoru a jen několik kroků a jste u té obludy. Jsem asi totálně zaujatá, ale neumím se toho zbavit.

4 Tomáš Tomáš | Web | 30. května 2016 v 9:33

[1]: Děkuji :-)

[2]: Taky jsem si to pořádně užil, děkuji :-)

[3]: Mám na to podobný názor. Když se tamními lesy a cestičkami dříve projíždělo, známky něčeho, co postavil člověk bylo vidět až hodně daleko - když teda nepočítám ty cesty a horní stanici lanovky z Dolní Moravy. Teď už z dálky pohled vyloženě kazí tahle megalomanská obluda. Je smutné, že z kdysi relativně klidné a "divoké" přírody se postupně stává lunapark. Poláci to navíc chtějí dorazit rozhlednou na Králičáku. Doufejme, že jim to hned tak neklapne.

5 Hanka Hanka | E-mail | Web | 1. června 2016 v 9:53

Projížděl jsi příjemnou krajinou, Tome, ale když jsem viděla najeté kilometry, málem to se mnou seklo! ???
Vzhledem k tomu, že se dost zaměřuji na památky, moc se mi líbí ty napolo zchátralé venkovské kostelíky.
Fotky máš tradičně skvělé a vůbec nezáleží na tom, že některé jsou z mobilu.
Stejně to málokdo, včetně mě, pozná. ;-)  
Měj se krásně! :-)

6 Tomáš Tomáš | Web | 2. června 2016 v 21:24

[5]: Krajina je tady krásná, o tom bez debat :-) Těmi kilometry s sebou seknout nenechej. Jel jsem pohodovým tempem a dá se to ujet celkem v klidu 8-) Takových zchátralých kostelíků je všude v bývalých Sudetech hodně a mají něco do sebe, i když opravu by si zasloužily také.
Moc díky za komentář a přeji krásná nadcházející víkend :-)

7 Hanka Hanka | E-mail | Web | 3. června 2016 v 21:17

[6]: Zatím se střídá déšť se slunkem, Tome, kdo ví, jak bude o víkendu.
Doufám, že u vás je všechno v pořádku po těch přívalových deštích!
Přeji pěkný víkend. :-)

8 Tomáš Tomáš | Web | 3. června 2016 v 21:22

[7]: Tady žádné přívalové deště nejsou. Včera lehce sprchlo, ale skoro to nestojí za řeč. Když ovšem vidím jak to teď vypadá v Německu, ani mě to tak moc neštve. Taky přeji hezký víkend bez přívalů :-)

9 Hanka Hanka | E-mail | Web | 3. června 2016 v 21:24

[8]: Ona byla na některých místech divočina i u nás, Tome, ale u sousedů to je děs a hrůza! O_O

Komentáře jsou uzavřeny.