Lesem do Bukovic

24. října 2016 v 18:42 | T(h)om |  Cyklovýlety
ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - polní cesty - VIKÝŘOVICE - polní cesta podél trati - PETROV NAD DESNOU - RAPOTÍN - lesní a polní cesty - VELKÉ LOSINY - lesní cesty - BUKOVICE - VELKÉ LOSINY - RAPOTÍN - PETROV NAD DESNOU - VIKÍŘOVICE - ŠUMPERK

(web)

Letošní podzim je zatím více než co jiného pošmourný. Nedá se nic dělat, dešti a větru neporučíme a poručíme-li, stejně se na nás vyprdne. Proto je třeba nenechat se odradit, depku vyvolanou dočasným nečasem nakopat do pr... a neohroženě se vrhnout do divočiny jako by se nechumelilo, což aspoň zatím nechumelí.


Dnes jsem si naplánoval zase nějaké kopečky a celkově výjezd pojal i jako test toho jak se mi po asi půlroce pojede bez nášlapů. Tak nějak jsem si spočítal, že hodit na zimu platformy a jezdit v botech od Vietnamců za dvě kila vyjde levněji než kupovat zimní tretry za tisíce. V tomto směru musím přiznat svůj údiv, neboť nášlapy jsem letos používal poprvé v životě a původně nepociťoval nějak omračující zvýšení efektivity. Naopak teď, když espédéčka zimují na skříni ve sklepě a já vyjel nezacvaknutý, silně pociťuji, že to bez nášlapů není úplně stoprocentní. No, na jaře je zase nahodím.
Teď k trase. Už loni mě v mapě zaujala lesní cesta klikatící se od Velkých Losin do sousedních Bukovic. Ono se tam dá dojet po asfaltu a taky jsem to párkrát projel, ale občas není na škodu zkusit něco nového a vydat se na průzkum neprozkoumaných území. Těžce jsem překonal počáteční lenost, jako psychologické šidítko nasadil oranžové brýle a po půl deváté ráno už uháněl od baráku.


Podobně jako předposledně to beru nejprve k Vikýřovicím a kus dědiny objíždím po polní cestě.

Pak kousek po silnici a u kravína po panelovce kolem železnice.

O kus dál panely mizí a jedu jen po štěrku a trávě. Před petrovským nádražím doleva přes areál pily a opět silničně na křižovatku Šumperk/Velké Losiny.

Odtud po žluté značce na kraj lesa a zde doprava, nejdřív podobně jako dva týdny nazpátek.

V lese však na rozcestí nepokračuji vzhůru, ale na nižší cestu podél toku potoka Losinky. Cesta z lesa míří do louky a přivádí mě k prvním losinským, možná spíš rapotínským domkům.

Stojí dost bokem od hlavní obce, ale za lávkou tu vede cyklostezka č.6114, 6187.

Částečně cyklostezkou a částečně po zelené tur.značce se dostávám do zámeckého parku ve Velkých Losinách. Ono by se tam na kole vlastně jezdit nemělo, ale teď tu bylo absolutně pusto a navíc jezdím opatrně, tak to snad není problém.

Projíždím až ke kostelu a zde pak dále podél potoka nahoru, jako by směr Bukovice. Pár set metrů dále ovšem točím z ulice Zadní doleva na šotolinovou, později nezpevněnou cestu mířící po trávě do kopce.

Přichází takové malé inferno na uvítanou. Stoupá to tady fakt zostra a nášlapy by bodly. Zůstaly ale doma, tak nemá cenu fňukat.

Během funění k lesu se objevuje pár skromnějších vyhlídek, bohužel však výrazně poznamenaných oparem a o kus dál už delší dobu žádné větší výhledy nebudou.

Zde doprava - tam, kde krpál pokračuje. Abychom to neměli moc jednoduché.

Na řadě je lesní etapa bez výhledů. Ještě nějaký čas pěkně natvrdo do kopce. Později se to srovná a stoupání se budou střídat s rovinkami, i na pár sjezdíků dojde. Po tom bahně se nedá jet moc rychle. Klouže jak sviňa a taky se nechci zacákat, když jsem opět nechal doma drsňácky blatníky.

Tohle místo je na takovém rozcestí. Doleva se les zdál být docela prosvětlený, napravo za "bránou" spadeného stromu temno jako vstup do Mordoru. Asi netřeba dodávat, že já jedu na mordorskou stranu.

V lese toho není příliš k vidění, takže beru zavděk i krmelcem, který je porostlý efektním mechovým kobercem.

To napravo, co lehce evokuje plot tábora Auschwitz, je ohrada pastviny. Výhled na případné obyvatele blokují stromy, tak vám ani nepovím co tam pobíhá. Ono i dál není viděl o mnoho víc, protože mezi pastvinou a cestou roste možná dvacetimetrový pás stromů.

Naštěstí se najdou i světlé výjimky, během niž se dá po uzoučké pěšině seběhnout až k hrazení. Tohle je jedno z takových míst.

Podled na krajinu v podzimních barvách je nádherný. Za sluníčka by to bylo sice o 100% lepší, ale co už? Původně jsem myslel, že pojedu prakticky po svahu nad hlavní silnicí z V.Losin do Bukovic, ovšem zde je vidět, že se nacházím trochu jinde. Silnice totiž vede až za tím kopečkem vzadu - podle mapy by to měl být Přední vrch. Údolím mezi místem odkud jsem fotil a Předním vrchem protéká Medvědí potok. Kolem toho ještě pojedu.

Před posledním krpálem ještě jeden sjezd.

Sjezd je příjemná záležitost, po něm ale přichází na řadu jízda vertikálně opačným směrem.

Chvílemi je to fuška, ale dá se zvládnout. Zde na fotce vidíte Medvědí potok. Je to jenom hodně skromná stružka vody pod lesní cestou. Docela se divím, že má jméno, protože podobné mikrotoky většinou ani pojmenovány nebývají.

Další pěkná vyhlídka, tentokrát už bez krpálu. Vlastně se dá říci, že kolem ní již zase frčíme dolů.

Závěrečná etapa je tvořena příjemným sešupem mezi loukami, jen ta část úplně u dědiny vede ještě kousek lesem.

Zde ji máme obrazově, za stromy už vidíme chaty v Bukovicích.

Stačí jen napojit se na silnici a užít si ten luxusní sešup zase dolů do Losin, kde můžeme přišlápnout zase až někde před kostelem.

Během zpátečního průjezdu Velkými Losinami využívám modře značenou cestičku kolem potoka, což by se podobně jako v zámeckém parku nejspíš nemělo, ale na druhou stranu za daných okolností to ani nemůže nikomu vadit.

To je ke dnešnímu výjezdu vše, kdo má zájem, může juknout ještě na fotky na Rajčeti. Je jich tam o něco víc, ale předem varuji, že na nich uvidíte především les, tak mě pak nekamenujte, že to byla nuda.

STATISTIKY
Ujeto 40,54 km
Čistý čas 2:16
Průměr 17,77 km/h



DÍKY ZA NÁVŠTĚVU :-)
 


Komentáře

1 Ludmila Ludmila | 24. října 2016 v 20:51

Zachytil jsi krásný podzim, jako malované. Líbilo, jako vždycky moc líbilo.
Tak už mám zase pěkné (nové) kolo, zatím ho moc neprověřím, léčím tříštivou zlomeninu dvou prstů na pravé noze. Hojení se nějak vleče.
Tvé snímky mi příjemně pohladily dušičku. Díky, díky

2 Jarmila Jarmila | 24. října 2016 v 21:30

Stejně jako Ludmila se momentálně nemůžu dostat ven, jen je tomu, na rozdíl od ní, z důvodu vytváření hodnot u PC. Ano, Odznak Fučíka mám na dosah... O_O Takže Vám, Tome, rovněž děkuji za zprostředkovaný výlet podzimním Šumperskem.

3 Mirkaw Mirkaw | 24. října 2016 v 22:13

Když je tak pošmourno, nikam se mi nechce jet a asi dělám chybu, protože i fotky bez sluníčka jsou pěkné, mají zase jinou atmošku a projetí určitě prospělo nejen zdraví, ale i duševnu. :-) Jsem tedy ráda, že jsem se mohla projet aspoň takhle do míst,  která neznám nebo jen  z pohledu z auta,( ale úplně nezahálím, jen jezdím kratší okruhy). :-) Přeji hezký den a už se těším na další nápady na túry. :-)

4 f22 f22 | 24. října 2016 v 22:38

Domnívám se, že ty dva obrázky, kdy jsi seběhl ke hrazení, jsou přibližně z místa 50.0686825N, 17.0439297E. Takže vlevo je kóta 635m a vpravo Přední vrch. Mezi nimi vyčuhuje vzadu Loveč.

5 Tomáš Tomáš | Web | 25. října 2016 v 6:57

[1]: No super, tak doufám že nové kolo pořádně užiješ a hlavně že ho zase někdo nešlohne. Teď hlavně zahojit ty zlomeniny. Přeji ať to jde rychle a děkuji za koment :-)

[2]: No, ono v tom sychravém podzimu není dvakrát o co stát a já se vždycky přesvědčím k výjezdu hlavně tehdy, když kouknu na narůstající špeky. Nechte si dařit a pozdravujte Fučíka :-D

[3]: No, jinou atmošku to má, ale sluníčko je sluníčko. Přesto jsem rád, že jsem se dokopal ven, protože špeky rostou a tělo leniví. Je potřeba se s ním nemazlit. Děkuji a užívejte i ty kratší okruhy. Na délce prý nezáleží :-D

[4]: Je to možný

6 Jeník Jeník | 25. října 2016 v 9:01

I podzim s mlhami je v přírodě krásný. ;-)

7 Sibyla Sibyla | 25. října 2016 v 12:05

Taky mám ráda podzim i s mlhami. Ta atmosféra je úžasná. A ty barvy...Mimochodem, jsou dvě věci, které mi obrovsky zvýšily kvalitu (cyklistického) života: kvalitní světlomet a zimní tretry. Dalo mi to obrovskou svobodu a můžu jezdit kdykoli, kdekoli a jakkoli dlouho. Je pravda, že stran zimních treter to bylo několikaleté rozhodování. Vyzkoušela jsem několik typů návleků, ale nohy stejně mrzly, jakmile šla teplota pod 5°C. Až jsem využila slevy na kupkolo.cz a...nelituju. Jeden z nejlepších nákupů v mém životě. Ale k tomu člověk musí postupně dozrát. Je to velká investice, ale pro mě, která jezdím dokud není trvalý sníh a led, se to vyplatilo. Přece jen u nás pod horami mrzne obvykle už v říjnu.

8 Tomáš Tomáš | Web | 25. října 2016 v 21:11

[6]: Je, ale hlavně doma z teplíčka :-D

[7]: Já o těch tretrách chvíli uvažoval, ale vzhledem k okolnostem si nemůžu dovolit vypláznout čtyři litry za boty. Vždyť ani nevím jak moc budu přes zimu jezdit, byť i v našem podhůří přichází zima brzo. Ale díky za tip :-) Na kupkolo jsem už objednával pláště a nějaké oblečení a vše klaplo v pohodě 8-)

9 Zdenka Zdenka | 6. listopadu 2016 v 17:33

V duchu jsem prošla celou Vaší trasu, fotky jsou nádherné! Já vždycky říkám, že příroda na podzim je, alespoň pro mne, nejkrásnějším obdobím. Škoda, že skoro pořád prší, nebo je pochmurno, větrno, ani se nechce vylézt z domu..a barvy podzimu za chvilku zmiznou.. :-(  jinak bych stále někde šmejdila... hezké nastávající dny!

10 Tomáš Tomáš | Web | 7. listopadu 2016 v 16:45

[9]: Moc děkuji :-) Zatím to vypadá, že tohle byla poslědní větší akce letoška. Tenhle podzim se moc nepovedl. Ale když to vezmu jako cenu za skvělou předchozí část, je to vlastně fér. Přeji pěkné dny a trochu více sluníčka na obloze 8-)

Komentáře jsou uzavřeny.