na Blog.cz

(web)

V neděli jsem slíbil potěru, že s nimi půjdu odpoledne do kina na Šmouly. Jelikož to měl být poslední ze série opravdu pěkných dní, bylo třeba udělat si čas i na kolo, neboť pak už to půjde zase hůře. Trasa tedy kvůli modrým pidižvíkům relativně střízlivá, alespoň ohledně délky. Ostudně vypadající průměrnou rychlost celé vyjížďky je však třeba odvozovat od výškového profilu, nikoliv od kilometrů. Teprve pak to začne dávat přesnější obraz.

2.4.2017

Vyjíždím asi ve čtvrt na jedenáct dopoledne směrem na Bohutín, kde se napojuji na cyklostezku podél kolejí do Bartoňova a odtud pak k rybníku na začátku Olšan. Zde mám v plánu vyzkoušet cestu lesem ke kříži Pod Janem nad Hartíkovem. Ještě jsem tudy nejel, ale na mapě vypadá slibně a do budoucna by mi mohla posloužit jako náhrada otřesného tankodromu přes Žampach. Čekal jsem šotolinu, ale ke svému překvapení začínám stoupat asfaltovou silničkou. Míjím jakési osamělé stavení - předpokládám někdejší hájovnu a po pár minutách dojíždím k jednomu z mnoha Lichtensteinských památníků. Věděl jsem o něm z mapy a čekal jen zarotlý šutr, ale stojí tu dokonce nově se tvářící informační cedule. Památník sám se nachází hned na mezi, vidět je i ze silnice. Poměrně ostrým stoupáním jedu dál. Za mostkem přes potok asfalt střídá opět stoupající kamenitý povrch a dojíždím k rozcestí Šošola. Okolní je přírodní památkou pro hadcové skály a vzácné rostliny zde rostoucí. K rozcestí Pod Janem odtud vede zelená značka již zcela nezpevněnou cestou doleva. Po půlkilometru dalšího krpálu a přejezdu louky jsem na místě. Slunečno, mírný vítr a teplota tak akorát. Bojuji s pokušením si trasu protáhnout, ale nechci dojet domů pozdě, když máme vyrazit za kulturou. Musím holt odolat. Šotolinovou cestou po hřebeni kopce (zelená tur. značka) se přesouvám nad Janoušov. Panoramata po pravici jsou jako vždy nádherná, byť bez oparu by byla nádhernější. Na rozcestí Na domečku přichází jedna z těžších dnešních etap. Musím se vyškrábat kus po louce po modré značce, tu po chvíli opustit a přes les se dostat na druhou stranu kopce, kde najedu na zpevněnou lesňačku nad Štědrákovou Lhotou. Nebudu lhát, trpěl jsem jak sviňa a posledních 50 metrů pod vrcholem kolo vytlačil pěšky, neboť sklon je tu brutální. Následné nalezení šotolinové cesty níže se povedlo bez potíží. To je další úsek, který jsem ještě nikdy nenavštívil a moc netuším co čekat. Od pohledu je ale jasné, že se nevyhnu opětovnému stoupáku. Na mapě tak možná nevypadá, ale táhne se. Po čase přijde menší sjezd. Cesta je bohužel dost rozbitá, s kamením a dírami ve zrvrdlém bahně. Pak přijde na řadu další krátké stoupání, během něhož projíždím i kolem horní stanice lyžařského vleku - toho času již mimo provoz, to dá rozum. Opět sjezd, částečně okrajem louky s omezeným výhledem. Když dojedu k Hostickému potoku, mám na výběr. Buď si to vyšlápnout do dalšího krpálu k Lazům nebo sjet níže podél vody. S ohledem na stav svého zničení a časový pres volím možnost číslo dvě. Sešupem se dostávám na další rozcestí, zde ještě asi 100 metrů nahoru a napojuji se na žlutou turistickou značku k Rovince. Tady už to znám dobře. Projíždím les a sjezdem po kamenité cestě poli se dostávám ke kamennému kříži s lavičkami a výhledem ke Št.Lhotě. Nejsnazší by bylo sjet přímo dolů do dědiny a pak uhánět po asfaltu, ale přece jen je hezky a když mám s sebou mtb, bude zajímavější pokračovat po žluté značce až do Komňátky. Stav cesty opět otřesný, na několika místech byla hlína projeta až na skalnaté podloží. Občas se proto jede přímo po skále s různými nerovnostmi, ale asi to zní hůře, než jaká je skutečnost. V Komňátce už mají normální asfaltovou silnici. Sešupem se dostávám do Bohdíkova a pak přes kopec zpátky domů k Šumperku. Výlet jsem si užil a v pohodě stihl i to kino, kde mě překvapilo, že mnozí lidi se tam chodí spíš nacpat a udělat selfíčka. Ale to už sem nepatří.

Ujeto 39,65 km

Čistý čas 2:29

Průměr 15,91 km/h

Bartoňov

Rybník na okraji Olšan

Cesta od olšanského dvora do lesa

Před (zřejmě) bývalou hájovnou

Lichtensteinský památník

Cesta na rozcestí Šošola

Rozcestí Šošola a cedule s informacemi o PP Žďár

Nezpevněná lesní cesta a zelená turistická trasa

Přejezd přes louku k rozcestí Pod Janem

Na rozcestí je přístřešek s lavičkami, informační cedule a kamenný kříž

Šotolinová cesta po hřebeni kopce směrem na Janoušov

Téměř po celou dobu se odtud nabízí nádherné výhledy

Neměl jsem moc štěstí na viditelnost, ale i tak je rozsah toho, co odtud lze zahlédnout, fascinující.

Janoušov tentokrát spíše objedu, přímo do obce se nepodívám

Od rozcestí Na domečku se vydávám po louce vzhůru

Tohle už je prakticky v nejvyšším bodě této části stoupáku

Takovouto cestičkou se dostávám na druhou stranu kopce

Aby to nebylo moc snadné, brzy přichází další stoupání

Konec prvního krpálu, krátký odpočinek a zkoumání, co mi to v kole začalo vrzat.

Malá paseka

Horní část lyžařského vleku u Štědrákovy Lhoty

Pohled ke sjezdovce dokazuje, že lyžaři si tu musí počkat na další zimu

Cesta alejí skrze louky

Kolem Hostického potoka

Vysílač na Rovince

Rozcestí Rovinka

Cesta dolů ke Komňátce je místy odhalená až na skálu

Komňátka