Sázavské údolí, rozhledna Mariánka a Lanškroun

29. května 2017 v 11:19 | T(h)om |  Cyklovýlety
ŠUMPERK - BLUDOVEČEK - BLUDOV - BOHUTÍN - KLÁŠTEREC - ZBOROV - HORNÍ STUDÉNKY - ŠTÍTY - HORNÍ HEŘMANICE - DOLNÍ HEŘMANICE - VÝPRACHTICE/KOBURK - SÁZAVSKÉ ÚDOLÍ - NEPOMUKY - ROZHLEDNA MARIÁNKA - MARIÁNSKÁ HORA - HORNÍ TŘEŠŇOVEC - DOLNÍ TŘEŠŇOVEC - LANŠKROUN - SÁZAVA - LUBNÍK - TATENICE - HOŠTEJN - CYKLOSTEZKA PO BÝVALÉM ŽEL. TĚLESE - LUPĚNÉ - NEMILE - ZÁBŘEH - POSTŘELMOV/NOVÝ DVŮR - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK

(web)

Když jsem v neděli po obědě vyrážel, vůbec jsem neměl jasno kam vlastně pojedu. Tak nějak jsem si udal směr ke Štítům s tím, že až tam se rozhodnu kudy dál. Jak vidíte výše, nakonec se tahle projížďka docela protáhla, což však vůbec netřeba chápat špatně. Naopak. Projel jsem si dosud zcela neznámá místa, rozšířil si obzory a vylezl na rozhlednu. Jako nedělní akce to celé vlastně nemělo chybu.



28.5.2017

Nasedám na staré crossové kolo, protože jezdit po silnicích s mtb není úplně ideální. A dnes to bude především o asfaltu. Jak už jsem napsal v úvodu, nejprve mířím do města Štíty. Ze Šumperka je to nějakých 20 km, což i při velmi pohodovém tempu zvládám asi za hodinu a deset minut. Na štíteckém náměstí usedám na lavičku a zvažuji kam dál. Možnosti mám asi čtyři: 1) Drozdovská pila a Hoštejn (bez kopců), 2) Lázek (kopec jak sviň), 3) Králíky (kilometry navíc) 4) Lanškroun (kopec a kilometry navíc). Sice mi není úplně nejlíp, trochu pobolíhá hlava, ale stejně si nakonec vybírám poslední variantu, byť ze všech uvedených nejnáročnější. Potomstvo je u babičky, počasí skvělé... Zkrátka dlouho se takové podmínky nenaskytnou a bylo by škoda je promarnit. Mířím do kopce směrem Horní Heřmanice. Zhruba u nejvyššího bodu stoupání projíždím hranici do Pardubického kraje, opouštím Moravu a jsem ve Východních Čechách. Nejkratší cesta k Lanškrounu vede ještě do jednoho kopce a pak už jen dlouhým sjezdem až do města. Jenže tam to zná každý a já se chci podívat i jinam. Proto tuhle možnost zavrhuji a v Horních Heřmanicích točím na Heřmanice Dolní. Frčím takovým mělkým údolím, kde podél silnice stojí krásné staré domečky. Už jsem někde psal, že Jeseníky jsou spíše pusté a drsné, takže kdykoliv vyjedu jinam, mívám pocit jakési větší uhlazenosti a malebnosti. A opět se mi to potvrzuje. Přes menší kopec se dostávám do Výprachtic, části Koburk, a znovu řeším dilema. Mám na výběr z průjezdu Sázavským údolím slibujícím prakticky nonstop sjezd až do Lanškrouna, nebo projet do Výprachtic a tam to vzít po silnici přes Nepomuky k rozhledně Mariánka, kterou jsem si nedávno našel na mapě a zvažoval ji jako jeden z budoucích cílů. Veden obavami z možné únavy na zpáteční cestě (letos nejsem v takové formě jako loni) zbaběle točím v Koburku doleva k toku Moravské Sázavy. Na mapě je ta cesta značena takovou tou šedou barvou, což občas věstí špatnou kvalitu povrchu, ovšem obavy mít netřeba. Jde vlastně o úzkou asfaltku s povrchem podstatně lepším, než jaký najdeme na spoustě normálních silnic. Mírně se svažuje po proudu řeky - vlastně říčky, možná i potoka Moravská Sázava. To, co Zábřežané znají jako řeku, je zde teprve v zárodku. Trochu jako Morava v dědinkách pod Králickým Sněžníkem. Podél cesty potěší studánky i malé dětské hřiště s prolézačkami. Místní sem jistě rádi vyrážejí na procházky se svými ratolestmi, ke kterémuž účelu je tohle údolí ideální. Poblíž rozcestí Pod Drtičem, cca 3.5 km od Koburku, však narážím na možnost přece jen zvládnout i rozhlednu. Cítím se lehce zahanben předchozí volbou snadné trasy, a tak jsem rád, že své morální zakolísání můžu ještě napravit. Točím doprava. Místo sjezdu musím opět šlapat do kopečka, přes nějž se dostanu na okraj Nepomuků. Vyjíždím v zatáčce na horním konci obce. Krátkým sjezdem se dostávám na křižovatku, kde odbočuji doprava a po asi 300 metrech zase vlevo, kam vede turistická značka k rozhledně. Z představy nezpevněné polňačky a stoupání na vyhlídku jsem měl nejprve obavy, ale obojí zbytečně. Sklon cesty je mírný, dá se ušlapat v pohodě i na takovém starém kole jako mám já. Co se cesty týká, je tam sice pár kamenitějších částí, ale vesměs se jede po trávě, v závěru po šotolině, takže ani se svými relativně úzkými plášti jsem neměl žádný problém. A už z cesty potěší krásné výhledy na Nepomuky i sousední Horní Čermnou. Rozhledna stojí na travnatém kopci hned u cesty. Je tu i jakási bouda s přístřesím a lavičkami. V sezóně tam asi prodávají občerstvení, dnes však bylo zavřeno. Nevadí. Stavím kolo do stojanu, sundávám přilbu a mířím na vyhlídku. Plošina se nachází ve výšce necelých 19 metrů a vedou na ni kovové točité schody. Schodiště je dost úzké a strmé, nejsem si jist, zda by se tu dva lidé kolem sebe protáhli, ale mezi spodní částí věže a hlavní plošinou jsou ještě tři další meziplošinky, které by v takovém případě mohly pomoci. Schody z kovu jsou v pohodě, jen mi po nich klapaly kufry na tretrách a tu a tam měly snahu se zaseknout, takže kolegové cyklisti - bacha na to. Vyhlídka z nejvyššího patýrka luxusní. A já vůl si nevzal teleobjektiv ani dalekohled! Chvíli po mě dorazila nahoru jakási rodinka. "Schválně, jestli uvidím Sněžku!" zvolal junior a zahleděl se do dálky. "Jo, je tam! Vidím ji!", oznamoval vítězoslavně. Také jsem se tím směrem zaměřil, byť bez dioptrických brýlí, které běžně nosím, není můj zrak stoprocentní. Nakonec i já v dalekém oparu rozeznal slaboučké obrysy Krkonoš. Paráda. Seběhl jsem zase dolů, udělal pár fotek a vyrazil dál. Silnice do Lanškrouna odtud vede přes Horní a Dolní Třešňovec, ale ještě předtím není na škodu zastavit se na Mariánské hoře. Zajížďka je to jen nějakých 500 metrů tam i zpátky. Na Mariánské hoře najdeme poutní kostel a křížovou cestu. Podíval jsem se také dovnitř kostela, kde mě zaujala jakási kaplička stojící samostatně uprostřed budovy. Kdo navštívil chrám Božího hrobu v Jeruzalémě, nutně si vybaví tamní podobnou kapli, byť větší a honostější. Po krátké prohlídce můžu konečně frčet k Lanškrounu. Příjemný sjezdík měří asi šest kilometrů, přičemž těžko rozeznat předěl mezi Dolním Třešňovcem a Lanškrounem, neboť k sobě přiléhají tak těsně, že se zdají být spojeny. Projíždím okolo zámku na náměstí s honosnou radnicí a dvojice turistek středního věku se ptám po zmrzlině. "My nejsme odtud, ale dole u Alberta nějakou mají", dostává se mi odpovědi. Je docela škoda, že město tak známé a pěkné jako Lanškroun nemá v centru cukrárnu fungující i přes víkend. Co už, budu muset k Albertu. Zmrzlinu tam opravdu měli. Naproti supermarketu stojí malý kiosek s pár stolky pod slunečníkem. Za 11 Kč kupuji kopeček mandlové s kokosem a za dalších 11 půllitr chlazené minerálky. Všechno si to zaslouženě vychutnávám hned na místě. Teď už zbývá jen dojet zase zpátky domů, což tipuji na něco kolem čtyřiceti kilometrů. Mohl bych jet zase přes H.Heřmanice a Štíty, ale pro menší počet kopců, a také abych se neopakoval, volím trasu přes Tatenici a Zábřeh. Zde není moc o čem se rozepisovat, za zmínku snad stojí tatenický zámek viditelný přímo ze silnice, protože stojí hned u ní. V Hoštejně se napojuji na cyklostezku do Lupěného a přes Zábřeh pak už klasicky až k Šumperku. Kilometrově to byl letos zatím nejdelší výjezd a je zajímavé, že v závěru jsem byl díky od počátku drženému tempu v mnohem větší pohodě, než bývám po jiných, třeba i kratších vyjížďkách. Jistou daní za to byla bolest prdele, protože dobu sezení holt ošidit nejde. Ve světle zažitého a viděného jsem však tuhle drobnou nepříjemnost ochoten přehlédnout.

STATISTIKY:
Ujeto 87,39 km
Čistý čas 4:15
Průměr 20,53 km/h
Maximum 52,6 km/h

FOTKY
Olympus E-PL3 + M.Zuiko 14-42 mm f/3,5-5,6 II R

Štíty, náměstí

Horní Heřmanice

Výprachtice/Koburk

Cesta Sázavským údolím

Moravská Sázava jakožto takové říční miminko

Cesta přes kopec ze Sázavského údolí k Nepomukům

Cesta z Nepomuků k rozhledně Mariánka

Příjezd k rozhledně

Rozhledna s kioskem a dětským hřišťátkem, které je bohužel zakryto parkujícími auty

Rozhledna Mariánka

Na horní plošině

Severní panorama z rozhledny

Mariánská hora, poutní kostel Narození Panny Marie

Interiér kostela

Lanškroun, náměstí A.Jiráska mezi kostelem sv.Václava a zámkem

Lanškrounské náměstí J.M.Marků s renesanční radnicí

Zámek Tatenice

Silnice z Tatenice k Hoštejnu částečně lemuje železniční koridor

Hoštejn

Cyklostezka z Hoštejna do Lupěného


TO JE VŠECHNO, DÍKY ZA NÁVŠTĚVU :-)
 


Komentáře

1 Mirkaw Mirkaw | 29. května 2017 v 12:15

Vždycky obdivuji a tak trochu závidím zdolání tak dlouhé trasy, kterou znám jen z pohledu okénka auta. :-)Dík za zprostředkování prostřednictvím pěkných fotek. Přeji hezké dny a chuť cestovat. :-) :-)

2 Ludmila Ludmila | E-mail | 29. května 2017 v 13:06

Paráda, moc pěkné, máš můj obdiv.

3 Tomáš Tomáš | Web | 29. května 2017 v 14:00

[1]: Na cestách kolmo je ta výhoda, že uvidíte i věci, které z okénka auta neuvidíte, protože leckam auta nesmí. Ale máte pravdu, že na téhle trase nebyla v převaze :-D Moc děkuji a přeji pěkný slunečný den :-)

[2]: Děkuji, děkuji. Užil jsem si to 8-)
PS: Doufám, že zranění se úspěšně hojí

4 Zdenka Zdenka | 29. května 2017 v 21:03

Krásné fotky! V duchu jsem s Vámi "projela" Vaši trasu s mnoha zajímavými místy. Přeji pěkné nastávající dny. :-)

5 Tomáš Tomáš | Web | 29. května 2017 v 22:31

[4]: Děkuji a jsem rád, že se líbilo. Zítra snad dám něco pro změnu pěšky :-) Mějte se.

6 eM. eM. | 30. května 2017 v 13:42

Ty jsi prostě nezmar :).

Říční miminko pobavilo! :-D

M.

7 veruce veruce | Web | 30. května 2017 v 15:11

Nad těmi vzdálenostmi tady vždycky žasnu :-D Pěkný report :-)

8 Jeník Jeník | 30. května 2017 v 17:00

Opět zajímavá trasa. Také já jsem překvapený tím miminkem. Ale každá řeka někde pramení , někudy teče a někde končí. Moravská Sázava má štěstí , teče nádhernou krajinou a když jsem koukal na ty krásné výhledy z rozhledny , hned jsem zvolal (doma u PC) " Čechy krásné Čechy mé ". A Morava to samé.

Děkuji za fotoreportáž. Opět "úspěch". :-D

9 Kamila Kamila | Web | 30. května 2017 v 19:25

A že je u nás hezky, tyhle fotky jsou toho důkazem. Ovšem ta vzdálenost, nemám slov O_O

10 Tomáš Tomáš | Web | 31. května 2017 v 4:51

[6]:  Díky, nezmare. No a jestli tě baví miminka, tak si nějaké pořiď :-D

[7]: Žasnout netřeba, tempo bylo mírné a po silnici to docela jede :-) Dík

[8]: Mě miminko taky překvapilo, ale to údolí je vážně krásné. Děkuji.

[9]: Hezky? Krásně u nás je :-D Díky a přeji hezký den.

Komentáře jsou uzavřeny.